Ptáme se vás:
Jak by se měly podle vás vyjadřovat romské osobnosti o Romech na veřejnosti?
Jiří Malínek 25 let, student
V tomto případě záleží na osobnosti, jak a v jaké souvislosti hovoří na veřejnosti o Romech. Pokud hovoří o kultuře nebo jazyce, je to něco jiného než hovořit o romské problematice. Já osobně nemám s Romy žádné zkušenosti, nepřicházím s nimi vůbec do kontaktu, přesto si uvědomuji, že větší část ČR vnímá Romy v negativním slova smyslu.
Zlata Legová 38 let, uklízečka
Možná by to chtělo, aby se aktivisté a romské osobnosti postavili k problému čelem. Už jsme slyšela i Romy, kteří se nechali slyšet, jak Romové obecně nechtějí pracovat, což ale podle mého názoru není pravda. Musím přiznat, že mé osoby se to značně dotýká. Znám Romy pracující, hledající si zaměstnaní, přesto se nemohou ubránit nálepky příživník českého státu. Je přeci jasné, že problémy, které mají Romové, mají i bílí, přesto jsme v této republice vidět více.
Emil Demeter 20 let, student
Pokud se něco děje kolem Romů, tak se hned kolem toho objeví mediální bublina, která jen těžko splaskává. Musíme si přeci uvědomit, že obdobné problémy mají i lidé v jiných zemích. Já se občas cítím utlačovaný, protože Romové, pokud chtějí pracovat a nemají zrovna vysokoškolské vzdělání, musí vykonávat jen tu nejhorší práci. Je sice dobré nazývat věci správnými jmény, ale bez líbivého a přitom nebezpečného zjednodušování.
Michal Kunca 20 let, student
Problémy tady určitě jsou, a hned se tím nabízí i otázka, jaká je snaha najít z obou stran řešení. Protože když se chce, musí se nějaké to řešení najít. Například na Slovensku s řešením romské otázky máme značný problém, setkal jsem se tím, že Romům na Slovensku z osady Letanovce byla nabídnuta pomoc, ale někteří ji razantně odmítli. Proto si myslím, že by pomoc a řešení měl nabídnout Rom, aktivista, člověk, který umí věci pojmenovat tak, jak ve skutečnosti jsou, a ne jim přidávat na pozitivu. Hlavní je, aby měl chuť problém řešit, a ne se díky němu pouze zviditelnit.
Marie Bajzová 36 let, nezaměstnaná
Částo se setkávám v médiích s tím, že o nás hovoří negativně. Nejčastěji slýchávám, jak romští rodiče nechtějí posílat své děti do škol. Myslím, že slyšet to od Roma, mrzelo by mne to snad ještě více. Já přeci své děti do škol posílám a dbám na to, aby něčím v životě byly, přesto jsem zařazována do jedné škatulky spolu s ostatními, v častém případě také nevinnými lidmi. Nejvíce mě na tom celém mrzí, že si každý druhý myslí, co Rom, to nechce pracovat. Například já jsem v současné době nezaměstnaná, přesto nejsem vedena na úřadu práce a práci si hledám sama, zatím bohužel neúspěšně. Česká společnost by se měla naučit rozlišovat jednotlivé skupiny Romů, například tu olašskou, protože je to přeci jenom jiná kultura. Ale i mezi olašskými Romy jsou tací, kteří žijí víc než slušně.
Dagmar Ježková 26 let, restaurátorka
Na veřejnosti nebo v médiích by měli aktivisté a romské osobnosti hovořit o Romech spíše nezaujatě, nelze totiž říci, že všechno je negativní anebo naopak pozitivní. Každá negativní zpráva působí na veřejnost jako ta nejhorší reklama. Já osobně mám s Romy dobré i špatné zkušenosti.
Miroslav Červeňák 24 let, kuchař
Každý z nás by si měl uvědomit, jaká sorta lidí žije v ČR. Já osobně jsem zastáncem názoru, že všichni bychom měli rozlišovat lidi na dobré a špatné a nehovořit o nich jako o celku. Neříkat například nahlas, že Romové nechtějí pracovat, jen abych se zviditelnil, když to jednak není ničím podložené a není to ani pravda. Myslím, že žádný Rom by to takhle natvrdo neřekl.
Josef Terkaus 21 let, skladník
Každý má svůj názor a ten se nikomu odepřít nedá. Ale když se člověk podívá nazpět a připomene si třeba pana Čunka, který si kariéru postavil na Romech, tak vám to jedno rozhodně není.
Jan Janičo 21 let, číšník
Já nejsem mediálně známá osoba ani aktivista, přesto bych o Romech nemluvil nějak špatně, ale ani příliš pozitivně. Hlavně bych nikoho nikdy neházel do jednoho šuplíku.
