Rád bych měl taneční školu!

Splnil jsem si svůj první sen a ten další zvládnu taky!
Brněnský rodák Michal Šaray tvrdí, že „člověk dosáhne všeho, čeho chce, ale musí opravdu chtít“. Plně s ním souhlasíme. Sedíme v kavárně na rohu ulic „brněnského Bronxu“, jak tuto čtvrť nejen Michal nazývá.

Celý život se šestadvacetiletý Michal plně věnuje tanci, ale vystudoval Střední odborné učiliště v Brně – obor kuchař, číšník. Jak sám tvrdí, školu dokončil, protože chtěl mít alespoň výuční list. Jeho snem však zůstal tanec. K tomu jej přivedla matka. „Vzala mě za ruku a odvedla do taneční školy Starlet. Podala mi cvičky, červené kraťasy, bílé triko a pro štěstí mi dala pusu,“ komentuje své taneční začátky u paní Vlasty Burianové. Postupem času prošel mnoha tanečními skupinami, ale nejvíce mu otevřela oči skupina Magic Free Group Brno, kde získal zkušenosti s vedením tanečních hodin. „Tahle doba mi dala hodně. Naučil jsem se roli trenéra a choreografa.“

Začátkem roku 1999 se však rozhodl založit si vlastní taneční skupinu, která bude složená výhradně z Romů. Vysvětlil nám to takto: „Atmosféra v ostatních skupinách je velice chladná, lidi jsou pouze známými, nikoliv přátelé. Chtěl jsem vytvořit partu lidí, kteří budou jako rodina. Navíc jsem byl v každé skupině vždy jediný Rom a to mě zaráželo! Vždyť znám tolik talentovaných dětí a mladých lidí, kterým se stačí jen věnovat!“ Michalovu teorii velké rodiny nám potvrdili i jeho tanečníci, kterými dnes už nejsou pouze Romové, i když stále převažují, což je mimochodem stejně záměr tohoto mladého muže zvyklého tvrdě pracovat, přistupovat ke všemu se zodpovědností a té učit i své svěřence. Ačkoliv jej dělí od nejstarších členů pouhé dva tři roky, umí si získat přirozený respekt a přitom zůstat oblíbený. Tanečníci se shodují v tom, že je to díky Michalově příkladnosti. Nemá dvojí metr, umí motivovat, vždyť každý rok uděluje na výročí založení skupiny poháry těm nejlepším a nejzodpovědnějším tanečníkům, nezapomene na ničí narozeniny a sám jde příkladem v pracovitosti i tím, že i „Romák“ se může někam dostat.

M-Dance vznikl před sedmi lety jako malé tanční uskupení pod o. s. Společenství Romů na Moravě. Mohl trénovat v prostorách Muzea romské kultury v Brně. Michalovi se podařilo z pár lidí, kteří raději než na ulici tančili s ním na malém parketu, po letech vybudovat obrovský tým lidí – dnes již šedesátičlennou skupinu rozdělenou do tří podsložek (první děti od pěti do osmi let, druhou tvoří osmi až třináctiletí a tu poslední mladí lidé od dvaceti výš; všechny bez rozdílu vyhrávají prestižní domácí i evropská taneční klání). A všem vyhovuje ono rodinné pojetí, o kterém jejich mladý choreograf, tanečník a kamarád v jedné osobě mluví: „Dlouho jsem tancovala v jiné skupině, ale tam prostě tento rodinný vztah není! Když mám problém, vím, že mě někdo vyslechne a třeba mi i poradí,“ svěřila se jedna z nejstarších členek souboru.

Michalovi leží na srdci blaho ostatních. Kdyby chtěl, mohl by prorazit sám nebo se trhnout třeba teď. Známých má ve světě showbyznysu už dost. Vypadá dobře. Pokouší se kromě práce stylisty „fušovat“ do řemesla i návrhářům. Jeden z jeho výtvorů – černé tričko s červeným nápisem – si vzal na sedmé výročí skupiny, na němž vystupoval v listopadu loňského roku v brněnském Semilasu i Patrik Jurdić, zpěvák, kterého můžete znát z klání Česko hledá SuperStar, ovšem především coby vítěze chorvatské obdoby této soutěže. M-Dance a Jurdić spolupracují. Část kapely vystupuje v jeho videoklipu k novému albu, jež se křtilo ve známém pražském klubu Radost v prosinci. I tam M-Dance a Michal byli: „Snažím se pro skupinu dělat maximum, a to se mi vrací v podobě úspěšných akcí, vítězství na republikových i evropských soutěžích, z čehož mám fakt velkou radost,“ říká Michal. Vytvořil si tým lidí, kteří tanec chápou také jako životní filozofi i. Patří do něj jeho „pravá ruka“, jak se smíchem podotýká, dva kadeřníci a dvě kosmetičky. Díky své píli a odhodlání se může chlubit titulem Mistr ČR pro rok 2005 v prestižní soutěži Dance Life 05 a titulem vicemistr pro rok 2006. Se svým týmem tanečně doprovázel skupinu Gulo Čar (předskokany Jamese Browna), spolupracuje s hlavním choreografem brněnského Styl a Kabo panem Vladimírem Frankem, předváděl pro značky Tom Tailor, Adidas, Terranova, New Yorker, Nike. Spolupracuje s o. s. Miret, točil videoklip s Madalenou Joao, dokumenty Rodinné křižovatky, Babylon… a ve výčtu bychom mohly pokračovat. Jak sám říká: „Splnil jsem si svůj první sen a ten další zvládnu taky, i když je obrovský a pro mě v tuto chvíli ještě nedosažitelný!“ Má na mysli vlastní taneční školu, kterou by otevřel naprosto bez rozdílu všem. Je ale přesvědčen, že by přitahovala hodně Romů právě proto, že už se jejím členům podařilo něčeho dosáhnout a protože by se tam prostě cítili dobře. Michal věří, že mu to jednou vyjde. Kozorozi si vždycky dávají vysoké cíle, a i když astrologii ne vždy věří, obrovskou pílí a vytrvalostí si často své sny plní. Michalův sen je o to sympatičtější, že počítá s dalšími lidmi. Bylo by fajn, kdyby mu vyšel!