Řečtí neonacisté získali ve volbách 20 poslaneckých křesel. V Evropě je tak již osm zemí, kde jsou extremisté v parlamentu

Řečtí neonacisté, kteří v předčasných parlamentních volbách získali skoro
sedm procent hlasů a budou zastoupeni dvěma desítkami poslanců, bouřlivě
oslavovali svůj nebývalý úspěch. Předseda Zlatého úsvitu Nikos Michaloliakos
prohlásil: "Veni, vidi, vici (Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem)".

"Chci poděkovat těm statisícům Řeků," kteří nás volili, prohlásil
pětapadesátiletý Michaloliakos. Zároveň neskrýval své zadostiučinění nad tím, že
jeho strana, která v zemi zmítané hlubokou ekonomickou a sociální krizí
zabodovala protipřistěhovaleckou a protievropskou rétorikou, zanechala za sebou
řadu jiných uskupení, která její extremismus kritizovala.

"Nastala hodina strachu pro zrádce vlasti," zahřímal na svolané tiskové
konferenci, z níž nechal podle serveru deníku To Vima vyhodit některé novináře,
kteří při jeho příchodu nepovstali. "Tohle je teprve začátek," řekl také podle
agentury AFP nevraživě směrem k zahraničním dopisovatelům, které jeho hnutí
obviňuje z šíření lží o jeho ideologii.

Zlatý úsvit však dokázal již před volbami, že se jeho kritici nemýlí. "Chceme
vyhnat všechny nezákonné přistěhovalce. Chceme odtud dostat jejich zápach,"
prohlásil představitel strany Frangiskos Porichis před desítkami stoupenců v
aténském přístavu Pireus. A vzápětí slíbil, že hned po volbách začne jejich
vyhošťování. A následovat mají pak i ti přistěhovalci, kteří svůj pobyt
legalizovali.

Výběr evropských zemí, kde jsou v parlamentu
pravicoví extremisté:

BULHARSKO
V roce 2005 zabodovala k překvapení všech ve volbách extrémně pravicová a
nacionalistická strana Útok, která vystupuje proti Turkům, Romům i Židům, brojí
proti členství Bulharska v NATO i v EU a vystupuje proti "vysávání" Bulharska
mezinárodními institucemi. Jejím hlavním heslem je "Bulharsko Bulharům". Straně
se dařilo i v zatím posledních parlamentních volbách v roce 2009. Pozornost
upoutala i loni, kdy její přívrženci v Sofii zaútočili na muslimy z řad
bulharských Turků během jejich modliteb.

FINSKO
Stále populárnější je ve Finsku strana Praví Finové (PS), která se do parlamentu
poprvé dostala v roce 1999, kdy získala jeden mandát. Loni jich získala již 39.
Strana je označována za nacionalistickou a populistickou formaci. Vystupuje
proti EU a proti euru, brojí proti výuce švédštiny na školách, volá po přísnější
imigrační politice a po přísnějších trestech za závažné trestné činy. Na rozdíl
o některých podobných stran se nepotýká s neonacistickou minulostí.

MAĎARSKO
V zatím posledních parlamentních volbách se do parlamentu poprvé dostalo Hnutí
za lepší Maďarsko (Jobbik). Strana je označována za krajně pravicové hnutí. Brojí proti Romům a přistěhovalcům, projevuje  se i antisemitsky. V zemi chce také zavést zákaz "propagace sexuálních deviací",
čímž míří podle komentátorů na homosexuály. S Jobbikem je spojena existence
extremistické Národní gardy. Toto soudně zakázané polovojenské uskupení si
získalo oblibu mimo jiné svým bojem proti "cikánské kriminalitě".

NIZOZEMSKO
V dolní komoře nizozemského parlamentu je zastoupena Strana pro svobodu (PVV),
která vede masívní kampaň proti "islamizaci země" a volá po omezení imigrace a "obraně židovsko-křesťanských tradic". Zakladatel strany Geert Wilders v roce 2004
opustil liberální Lidovou stranu pro svobodu a demokracii(VVD) mimo jiné kvůli
nesouhlasu s podporou vstupu Turecka do EU a následně založil PVV. Wilders
nedávno vzbudil rozruch a kritiku výzvou, aby Nizozemci udávali "nepravosti"
páchané lidmi ze střední a východní Evropy. V minulosti byl také obviněn ze
štvaní proti muslimům a mimo jiné veřejně přirovnal korán k publikaci Můj boj (Mein
Kampf) vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera nebo označil islám za
fašistickou ideologii teroristů. V krátkém filmu Fitna (Rozvrat) zase propojil
záběry z teroristických útoků s recitací veršů z koránu. Kvůli krachu jednání o
rozpočtových škrtech menšinového kabinetu s PVV v dubnu padla nizozemská vláda.

RUSKO
V ruských parlamentních volbách pravidelně boduje nacionalistická
Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR), která je populární zejména mezi
extremisty a lidmi, podle kterých Rusko ztratilo pozici světové velmoci.
Vystupuje proti menšinám a proti všem neruským prvkům ve společnosti. Založena
byla v roce 1989, o rok později nastoupil do jejího čela Vladimir Žirinovskij,
který je předsedou dodnes. Nechvalně proslulým koloritem ruské politické scény
byly Žirinovského nevybíravé útoky proti oponentům, výtržnosti a nacionalistické
výroky.

ŘECKO
V nedělních parlamentních volbách se do parlamentu dostala dosud mimoparlamentní
krajně pravicová a radikálně nacionalistická strana Zlatý úsvit. Významným
tématem strany je odpor vůči imigrantům. Voliče lákala na program, jehož
součástí je vyhoštění stovek tisíc přistěhovalců a zaminování hranic s okolními
státy, odkud imigranti nejčastěji přicházejí. Někteří členové strany jsou
podezřelí z násilí spáchaného na přistěhovalcích. Kořeny strany sahají do roku
1980; oficiálně však byla zaregistrována o 13 let později.

ŠVÉDSKO
Ve volbách v roce 2010 se dostali poprvé do parlamentu Švédští demokraté (SD).
Tato strana, která se označuje za nacionalistickou, požaduje zastavení imigrace
a za největší hrozbu pro Švédsko od konce druhé světové války označuje islám.
Pozornost se Švédským demokratům podařilo přitáhnout předvolebním spotem, v němž
švédskou penzistku bílé pleti předbíhá ve frontě na sociální dávky skupina
muslimských žen v burkách tlačících kočárky. Strana vystupuje také proti
homosexuálům a je pověstná svým euroskepticismem. Analytici SD označují za
krajně pravicovou, ochránci lidských práv a levicovými formacemi je označována
za neonacistickou, třebaže se nyní snaží zbavit image extremistické strany.

NĚMECKO
V Německu na celostátní úrovni extremisté zastoupeni nejsou. Neonacistická a
populistická NPD (Nationaldemokratische Partei Deutschlands), je však zastoupena
v zemských sněmech v Sasku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. S NPD úzce
spolupracuje česká Dělnická strana sociální spravedlnosti, která prozatím
získala v politice jediné křeslo, a to v městském zastupitelstvu v Krupce.

KAM DÁL?

Zlatý úsvit: Chceme z Řecka dostat přistěhovalce a jejich zápach. A pak
zaminovat hranice