Robert Tonelli: Každý ústup znamená politickou prohru. Ať vznikne romská strana i romský stát

Rozhovor s Robertem Tonellim, studentem Metropolitní
Univerzity, obor Mezinárodní vztahy a politologie.

S jedním z mladých, velmi úspěšných Romů, jsme hovořily na témata: vznik
romské politické strany, romského státu, situace ve Šluknovském výběžku a
činnost Dělnické strany sociální spravedlnosti.

Poslední dobou slyšíme mnoho názorů na vznik nové politické strany. Co si
o tom myslíte?

Vznik nové politické strany velmi vítám a podporoval bych ji. Otázkou však
zůstává, kdo by daný subjekt vedl a jakou politickou ideologii by strana
zastávala a prosazovala.

Na velké části diskusních fór sami Romové odsuzují vznik romské strany, která
je založena na národnostním a etnickém principu. Já nevidím nic špatného na tom,
obhajovat svoji kulturu, svůj jazyk, historii a podílet se na tvorbě zákonů a
zasahovat tak do legislativního a politického procesu, který bez pochyby
ovlivňuje nás všechny. Dokonce považuji za velmi nutné a důležité, abychom se i
my, Romové, podíleli na tvorbě občanského a politického života. A zvědomme si,
že i my jsme daňoví poplatníci a proto je velmi důležité, abychom diskutovali a
veřejně publikovali názory a stanoviska k ekonomické bilanci a rozpočtu ČR.

Už je na čase, abychom se stali součástí komunální a krajské politiky, aby i
Romové měli své zastoupení v zastupitelstvech a v radách měst a obcí. Jen tak
můžeme ovlivnit společensko-politickou situaci v regionech, kde žijeme.
Politická strana nám dává určitou naději, možnost jak ovlivňovat veškeré
politické dění a možnost jak uspět ve volbách – jak komunálních, tak na krajské
celostátní či evropské rovině.

V parlamentních volbách můžeme uspět jen ve spolupráci s koaličními partnery,
kteří by akceptovali částečně náš volební program. Myslím si, že to je jedna z
cest, jak se konstruktivně a celoplošně podílet na řešení „romského problému“.

Jak vnímáte situaci v Novém Boru a ve Šluknovském výběžku?

V první řadě je potřeba zmínit , že útok v Novém Boru odsuzuji a pevně věřím,
že útočníci budou patřičně potrestáni, podle příslušných norem a zákonů. Každý
násilný trestný čin je potřeba odsoudit a nechat na orgánech trestně činných,
které se zabývají touto činností, aby vyšetřily a vyhodnotily trestný čin
skutkové podstaty.

Odsuzuji však i kroky a názory prosazující kolektivní vinu. Každý občan je
odpovědný sám za sebe, za svoje chování. Bylo jen otázkou času, kdy sociální
napětí tvrdě udeří a dotkne se všech lidí žijících ve Šluknovském výběžku. Jde o
jednu z oblastí, kde je velká nezaměstnanost, která se neřeší.

V lokalitách, kde žijí sociálně potřební – romského, či neromského původu –
je potřeba změnit systém sociální a terénní práce. Není-li práce v daném
regionu, pak se domnívám, že stát by měl převzít odpovědnost a pracovní
příležitosti v jakékoliv podobě pro tyto lidi vytvořit.

Na straně druhé je fakt, že i my k sobě navzájem musíme být sebekritičtí.
Musíme se lépe starat o své děti a dbát na povinnou školní docházku. Je velmi
důležité abychom podporovali vzdělanost našich vrstevníků. Jen tak můžeme uspět
na trhu práce, který je velmi složitý a nekompromisní.

Za velkou část problémů na Šluknovsku mohou města a kraj – i místní politici
dopustili, aby sociální napětí eskalovalo a částečně i podpořili protest a
demonstrace v Novém Boru, Varnsdorfu a Rumburku. I přesto, že vedení měst si
byla vědoma sociální nerovnosti, tak problémy neřeší a odkládají.

Myslíte si, že Dělnická strana sociální spravedlnosti může ovlivnit další
vývoj na politické scéně v parlamentních volbách za dva roky?

Pevně věřím a doufám v racionalitu českých voličů, že tuto nacistickou
stranu, která podporuje a rozšiřuje nenávist ve společnosti, nikdo volit nebude.
Celou situaci vnímám jako snahu o zviditelnění Vandase a jeho strany, která není
schopna zajistit, zvládnout a navrhnout řešení k různým společensko-politickým
problémům v České republice. Je rok 2011 a mě připadá, že tato strana má program
z roku 1995. Nemá co nabídnout potencionálním voličům a proto zneužívá
vyhrocenou situaci a snaží se sbírat politické body. Proslovy a mítinky této
strany jsou urážlivé, diskriminující a rasistické.

Každá demonstrace pořádaná touto stranou stojí daňové poplatníky desítky mil.
korun. Za tyto finanční prostředky by se mohla postavit dětská hřiště, školky,
opravit silnice, kostely a památky.  Vidím jedinou cestu: změnu, novelizaci
zákona, který upravuje právo shromažďovací a umožňuje vytvářet a zakládat
politické strany či hnutí. Není možné, aby DSSS neustále porušovala Ústavu ČR a
Listinu základních práv a svobod. Je potřeba, proti této straně bojovat a dát
jasně najevo, že strana tohoto typu a zaměření v ČR na politické scéně nemá
žádné místo.

Ztotožňujete se s výzvou a návrhem p. Tancoše o vytvoření vlastního státu či
zřízení konzulátu s vlastním rozpočtem?

Velmi pečlivě jsem studoval konkrétní návrhy a prohlášení, které deklaroval
p. Tancoš a Romové v Novém Boru. Musím konstatovat, že s některými návrhy plně
souhlasím a podporuji je. Je to velká výzva pracovat na vytvoření vlastního
státu se všemi právními atributy a státoprávním uspořádáním. Jsme národ, máme
svůj jazyk, svojí kulturu, tradice a historii.

A proč bychom neměli mít svoje území? Historie je tomu svědkem, že každý
národ bojoval za svoje území a snažil se dobít co nejvíce kolonií. Už v době
kamenné měl každý kmen vytyčené svoje území na lov ochranu a své obydlí, tak
proč ignorujeme, že nás se tato myšlenka netýká!

Součástí stanov OSN je pomáhat a podílet se na řešení těchto věcí. Geografická a
geopolitická situace nám umožňuje, abychom do budoucna vyvolali jednání a
ucházeli se tak o neobydlená území. V současné době situace, která se odehrává
na občansko- politickém poli, nahrává myšlence a výzvě usilovat o vlastní stát.

Koncentrační a pracovní tábory, plynové komory – to jsou vše věci a události,
které jsou součástí zkušeností našeho národa. Naši otcové, matky a další členové
rodiny tvrdě pracovali, byli mučeni, vražděni v plynových komorách a z některých
se stávali na nucených pracích otroci. Chceme, aby tato historie se opět
opakovala?

Chceme se dožít toho, aby naše děti a ženy někdo vraždil v plynových
komorách? Nebo chvíle, kdy v této zemi nebudeme mít žádná práva, jen povinnosti?
Chceme to tak? Jsem přesvědčený, že nikoliv. Beru v úvahu, že pro některé Romy
je velmi obtížné si představit, že máme svoje území, ale to nikomu nedává právo
shazovat tuto myšlenku ze stolu. Byl jsem velmi zklamán z některých reakcí na
toto téma, například od p. Holomka, Tomáše Bystrého a dalších.

Kdo mě naopak vůbec nepřekvapil, je Patrik Banga, který běžně píše články
jednostranně zaměřené a někdy i velmi hloupé a urážlivé. Já se nebráním kritice,
ale musí být oprávněná a objektivní. Je škoda, že právě mladí lidé se brání této
myšlence a vizi,
společenská situace je velmi vážná. A jestli ji my, Romové, nezačneme řešit, pak
se bude celá historie opakovat.

Zůstává otázkou, jaká forma a platforma vládnutí by byla v romském státě tou
nejvhodnější , zda monarchie, stranická demokracie, prezidentská demokracie,
nebo nejčastější způsob vládnutí – parlamentní demokracie. Možná, že v současné
době je to utopie, ale za padesát let by to měla být skutečná realita.