romea - logo
6. prosince 2021 (pondělí)
svátek má Mikuláš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Rok 2010 - 12 měsíců ve 12 událostech

Praha, 21.12.2010 0:02, (Romano voďi)

LEDEN

Nezávislá organizace na ochranu lidských práv Amnesty International vyzvala české úřady těsně před školním zápisem, aby letos neotvíraly první třídy praktických, dříve zvláštních škol. Podle zjištění jejich a dalších organizací jsou tam přeřazovány automaticky hlavně romské děti ze sociálně slabých rodin. Praktické školy jsou přitom určeny žákům s lehkým mentálním postižením, přesto jejich osazenstvo je až z 80 procent romské. České úřady jsou tak vlastně samy proti sobě, protože absolventi zvláštních škol často nepokračují středoškolským vzděláním a hůře shánějí práci, což celkově vede k předávání života v sociálním vyloučení z generace na generaci. Ministerstvo školství se prostřednictvím náměstkyně Kláry Laurenčíkové ostře ohradilo s tím, že podníká patřičné kroky k nápravě a brány zvlaštních škol nechalo otevřené.
Jaká je situace dnes si můžete přečíst v rozhovoru se sociologem Ivanem Gabalem na stranách 4 až 6.

ÚNOR

Iniciativa Facebook proti rasové zaujatosti uspořádala čtvrtý únorový den pochod Prahou, kterého se zúčastnila více než stovka především mladých lidí. Cílem organizátorů bylo připomenutí dne, kdy nacistický vůdce Adolf Hitler společně se svým českým pohůnkem Reinhardem Heydrichem dospěli k tzv. konečnému řešení české židovské otázky, tedy k soustředěnému a důslednému vyhlazení Židů. „Jakékoliv druhy rasismu či sociálního útlaku jsou absolutně nepřijatelné. Tento problém je známý, avšak stále neodstraněn. Když se do toho nehodlá vložit stát, vložme se do toho my. Vezměme zákony do vlastních rukou a ukažme rasistům a neonacistům, že u nás nemají žádný azyl a že je tu NECHCEME,“ hlásá jasně na svém facebookovém profi lu skupina, která nebojuje jen proti pravicovém, ale i levicovému extremismu.
K dnešnímu dni má 3453 členů a velmi živou zeď.

BŘEZEN

Poslední březnový den patřil v pražském divadle Viola premiéře představení Šunen Romale (Poslyšte Romové). Vyprávění, písně, tance to vše v podání hudebníka Mária Biháryho a hereček Jany Bouškové a Báry Hrzánové na prknech, která znamenají svět. Autorkou představení je Hana Kofránková, bez pomoci romistky Mileny Hübsmannové a zpěvačky Zuzany Navarové by to ale nezvládla. Ano, obě už mezi námi nejsou, ale režisérka Kofránková využila pro svůj scénář vyprávění Romů, jež si zakladatelka české romistiky po léta nahrávala na magnetový pásek, a neopomněla ani melodie zpěvačky s motýlím hlasem. „Večer je celý vlastně o tom co bylo a už není, že Romové se po večerech setkávali a vyprávěli si pohádky,“ shrnula režiserka Kofránková.
Na konci ledna máte ještě i vy možnost nostalgicky se zasnít -29.1. 2011 budou ve Viole opět poslouchat nejen Romové…

DUBEN

Na desátý dubnový den v roce už tradičně připadáMezinárodní den Romů a slaví se od Kanady po Albánii, nevyjímaje Česko. Tradičně oděný, zpívající a tančící průvod Romů, Romek a Romčat prošel centrem Brna, v Jihlavě měli pro jistotu program na celý týden a v Praze slavili v luxusu naleštěného klubu SaSaZu! Tam na večer moderováný redaktorem České televize Richardem Samkem a ředitelkou Muzea romské kultury Janou Horváthovou s názvem Romano jilo dorazilo na sedm set slavnostně oděných lidí. Všude zvučela romština a nebýt Romem pro tento večer znamenalo být menšinou …. Jo, a slavilo se taky v Dobré Vodě, Vsetíně, Dvoře Královém, Olomouci a někdo říkal něco i o Velkém jablku!
Oslavy mají připomínat první den Mezinárodního kongresu, který se odehrál před 39 lety a jehož hlavním vzkazem bylo - Jsme jeden národ!

KVĚTEN

Ve věku 77 let zemřel 9. května ombudsman Otakar Motejl. Náhlým odchodem právníka, který před rokem 1989 obhajoval disidenty a undergroundové umělce, byl předsedou Nejvyššího soudu i ministrem spravedlnosti, ale hlavně od roku 2000 veřejným ochráncem lidských práv, byla česká společnost zaskočena. Motejl dal svému úřadu vážnost a důvěryhodnost, před kterou se nakonec sklonil i prezident Václav Klaus, který jej zpočátku považoval za nadbytečný. „Byl vždy ochotný pomoci a nikdy ochoten odložit cigaretu,“ řekla mi se smutným úsměvem tisková mluvčí nedobrovolně sterilizovaných žen Elena Gorolová, když jsme sbírali vzpomínky Romů na jeho osobu pro časopis. Právě díky pomoci jeho týmu se paní Gorolové a dalším nedobrovolně sterilizovaným ženám musel stát pokorně omluvit.
Novým ombudsmanem je od září bývalý ústavní soudce Pavel Varvařovský. Uvidíme, kam oblíbený úřad zavede…

ČERVEN

Český komiks má konečně svého romského superhrdinu, krásku a romatický páreček! Na pulty knihkupectví dorazila začátkem června komiksová trilogie O Přibjehi (Příběhy) vytvořená trojici autorů, romistkou Mášou Bořkovcovou, antropoložkou Markétou Hájskou a komiksovým kreslířem a scénáristou Vojtou Maškem. Jednotlivé knihy trilogie nesou název po svých hlavních postavách, a tak čteme osudy dívky Kevy, postaršího Olacha Ferka a matky sedmi dětí Albíny. O Přibjehi křtil herec Jiří Langmajer (protože Kevě se o něm v komiksu snilo) archivním čučem z plastové lahve a všechny tři komiksové postavičky stály vedle něj. Jsou totiž živé a jejich příběhy opravdové… A v komiksu vypadají takřka jako ve skutečnosti (Mašek je fotil a natáčel, a pak koloroval a okénkoval), tak se nelekněte až je na ulici potkáte… I podle nejprodávanějšího časopisu pro ženy Elle jsou O Přibjehi největší knižní událostí roku!

ČERVENEC

Rok se s rokem sešel a osmaapadesát tisíc korun, které v litvínovské popelnici našel chudý Rom Zdeněk Horváth, stále ležely na policejní stanici, kam je odevzdal. A protože se o ně nikdo nepřihlásil, putovaly peníze, z nichž bylo ukrojeno deset procent pro poctivého nálezce, na nákup pomůcek pro Domov sociální péče na litvínovském sídlišti Janov. Starosta města Daniel Volák, jenž nálezci přidal jako odměnu ještě stravenky, se přijel na radost klientů při přejímání obnosu podívat osobně. Ne, už tak Zdeňek; - ten z ubytovny, kde bydlel, zmizel neznámo kam. A možná se zjeví, až jej bude zase potřeba.
Tak až zase něco založíte, žádný svatý Antoníček, ale Zdeněk!

SRPEN

Tradičně druhý srpnový den je celosvětově zasvěcen vzpomínání na oběti romského holocaustu. Pietní ceremoniál za účasti přeživších, osobností veřejného života a politiků probíhá každoročně na místě, kde 2. srpna 1944 nacisté zplynovali na 3000 Romů a Sintů - v bývalém koncentračním táboře Osvětimi - Březince. V Česku se pak vzpomíná na části území (tu zbývající zabírá stále velkovýkrmna prasat) v Letech u Písku, které bylo nově zrekonstruováno a doplněno o naučnou stezku. A z nejstaršího muzea romské kultury na světě v polském Tarnówě vyjíždí na čtyřdenní pouť karavana kočovníků, jež staví na místech masových hrobů Romů a vzdává jim modlitbou, tancem i písní úctu.
… mé srdce lká, k tobě daleko lese, otče náš…

ZÁŘÍ

Francouzská letní horečka s deportacemi rumunských a bulharských Romů směr země původu byla hlavním tématem summitu Evropské unie. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy nucený přiživit svou popularitu před blížícímu se volbami využil pouličního násilí v městečku Saint-Aignan k řešení palčivějšího problému - nelegálních tábořišť legálních kočovníků a chudých imigrantů z jihovýchodu Evropy, kteří ve Francii pobývají bez potřebných povolení. A protože bylo třeba rychle a spektakulárně jednat, zvolil cestu tvrdé ruky. Deportace občanů Evropské unie, bagry srovnávající se zemí tábořiště, a nikde ani pokus o ostřejší vymáhání francouzského zákona na městech, jež mají mít zřízena tábořiště, ale nemají. Tlak nakonec musel přijít z nejvyšších míst EU, aby francouzský prezident vzal zpátečku a přestal politizovat a diskriminovat jedno etnikum. Český premiér Petr Nečas viděl jen jednu stranu mince, podle níž má stát právo vymáhat dodržování svých zákonů. Ta druhá by byla a mezinárodně ratifikovaných smluv, zvláště evropských.
O jedné straně mince premiéra Nečase si můžete přečíst v komentáři Saši Uhlové na straně 7.

ŘÍJEN

Přelomový rozsudek v kauze čtveřice mladých žhářů, již loni v dubnu zapálili dům romské rodiny ve Vítkově, byl v říjnu na spadnutí. A přesně dvacátého v měsíci jsme v přímem přenosu slyšeli: „David Vaculík, Jaromír Lukeš a Ivo Müller dvacet dva let odnětí svobody. Pro Václava Cojocaru s přihlédnutím k doposud čistému rejstříku dvacet.“ A zas bylo o čem se bavit v hospodách, šéf prezidentské kanceláře mohl zase hodit jednu ze svých myšlenkových perel a diskuse se plnily výkřiky, že na vině je především matka těžce popálené Natálie, která ji tam z nepozornosti nechala. Tak ještě jednou: ano padly vysoké tresty, protože čtveřice mladých neonacistů (z toho tři v minulosti trestáni) chtěla zavraždit osm lidí jen pro jejich odlišnou etnicitu. A komu to přijde nedostatečně společensky nebezpečné, ať zapátrá v historii.
Čtveřice vítkovických žhářů se odvolala a o případu bude nejspíš první měsíce roku 2011 rozhodovat Nejvyšší soud.

LISTOPAD

Vášnivě srovnávaný s případem Vítkov byl zločin znásilnění a brutálního zbití dvanáctiletého chlapce dvěma romskými mladík v Krupce na Teplicku, v němž padl rozsudek na konci listopadu. Trest dostal jen starší z útočníků (druhý v době činu neměl ještě 15 let), a to nejvyšší možný desetiletý. Incident se odehrál letos v dubnu, kdy si dvojice dvanáctiletého chlapce žijícího v dětském domově vyhlédla jako vhodnou oběť k loupežnému přepadení. Chlapec mířící za pěšky za svou matkou u sebe žádné peníze ani cennosti neměl, což dvojici rozčílilo natolik, že jej surově zkopala a znásilnila. S ohledem na fakt, že během útoku měli mladíci vykřikovat „uděláme to to, co Hitler udělal Cikánům“ soud uznal i rasový motiv. Což u tak závažného činu bylo u romského pachatele poprvé.
Více o případu lynče dvanáctiletého chlapce v Krupce čtěte na www.romea.cz.

PROSINEC

Opět se potvrdil známý fakt (neplatící samozřejmě stoprocentně), že sympatizantem nenávistné ideologie je hloupý či frustrovaný nebo hloupý a frustrovaný člověk. V Česku takových lidí žije něco kolem osmi procent, z čehož dvě třetiny jsou ochotny aktivně podpořit ultrapravici. Alespoň to vyplývá z výzkumu agentury STEM vypracovaného na objednávku ministerstva vnitra, který vycházel s dotazníků 2056 lidí. Tato osmiprocentní menšina vykazuje větší míru lidí s nižším vzděláním, radikálními názory a volající po vládě pevné ruky namísto demokracie.
„U respondentů spadajících do této skupiny je patrná silná frustrace v oblasti profese, rodinného života, materiálního zajištění i v hodnocení fungování společnosti,“ uvádí dále průzkum.
Asi jsem měla psát raději o Vánocích…

Článek vyšel v časopise Romano voďi 11-12/2010

KAM DÁL?

Přečteno: 2084x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV 11, 12/2010



HLAVNÍ ZPRÁVY

 







..
romea - logo