romea - logo
20. ledna 2021 (středa)
svátek má Ilona

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Rok kohouta: bezútěšnost i naděje

Praha, 28.8.2008 9:26, (Deník.cz)

Terapeutické psaní nemusí být cestou do uměleckých pekel. Důkazem je Rok kohouta, nový román Terezy Boučkové (1957). Navazuje v něm po deseti letech na svou prvotinu Indiánský běh (samizdat 1988, Ortenova cena za rok 1997) i scénář k filmu Smradi (2002).

Všechna tři díla spojuje ústřední téma: autorčino soukromí a jeho vypravěčská reflexe. Dárek a Párek, černoušek a běloch z předchozích próz čili adoptivní synové Patrik a Lukáš v Roku kohouta dorostli pubertální skorodospělosti a jejich skutky brzy překračují hranice rodičovské lásky, únosnosti i zákona.

Křehkou nádobu s nálepkou rodina to postupně roztříští na nespojitelné kusy. Drama námětové je podáno náležitě dramatickým výrazem. Vyhrocené kontrasty v rámci úsečných větných celků vytvářejí dynamiku příznačnou pro všechny autorčiny texty včetně fejetonistických a podtrhávají napjatou tíseň a beznaděj. Tak lze také popsat celkový pocit z četby („Patrik má mít první výslech na policii ... Když jsme mu nestáli ani za telefonát, z účasti jsem se omluvila. Nezajímá mě to. Jak to asi probíhá?“ nebo z téhož odstavce: „Je v pohodě. Tíseň.“).

Pasáží čtenářského oddechu, ať už formálně či obsahově, je tu pomálu, tok prózy přesto neupadá do monotonie všeobjímající marnosti. Tu narušují odskoky od role mateřské k těm ostatním: práci na dalším filmovém scénáři (resp. snahy vydobýt si právo režie svého Zemského ráje to na pohled), k různorodé komunikaci s přáteli, k náznakům možné zamilovanosti i lásce manželské. S reflektovanou fyzickou dozrálostí jako by se u Terezy Boučkové projevilo i vyzrání prozaické. Přes zjitřenost zachycovaných událostí z celku čiší vyrovnaný klid.

Afektovanost rušící v předchozích knihách zmizela, ačkoli vyhrocená potřeba ocenění a pochvaly a v deníku málem pochopitelná sebestřednost vypravěčky může být i tady iritující. Že se jedná o výpověď „drásavě upřímnou“, není jisté. Řada věcí je obejita, vynechána, taktně zamlčena. Čtenáře by například zajímalo, jak na dané emoční vypětí reagují dva další účastníci domácnosti – manžel Marek a zejména vlastní syn Matěj. To ale spadlo do zamčeného šuplíku s nevyřčeným, od něhož, zdá se, nemá klíč ani T. B. sama. (Něco jiného jsou průhledné narážky na osoby veřejně známé.) Situace, kdy jedna krize vytváří druhou, je tu podána s prožitkem, který nemohl než být hluboký a opravdový.

Nabouraná mateřská sebedůvěra se odráží v nesebejistotě autorské, krizi tvůrčí („Nemůžu psát.“). Kruh depresí, který se násobením nezdarů uzavírá, je roztočen tak, že není k zastavení. To usnadní až zásadní, bolestné rozhodnutí: ponechat volbu životního stylu adoptovaným klukům samotným. A zmiňovaná osvobodivá práce na „deníku“, jejž se Boučkové podařilo převést do podoby čtivého románu. Pracně vydobyté úlevné vydechnutí je následováno osvěžujícím nádechem – závěr vyznívá překvapivě pozitivně, nabíjí ho totiž nadějeplná radost, vyvolaná zrozením vnučky (byť zplozené nezodpovědným Lukášem s nezletilou sousedkou).

Od autobiografického románu Terezy Boučkové, autorky s mediálními přídomky „nejmladší chartistka“ či „dcera spisovatele Kohouta“, nelze očekávat zábavu. K té její dosavadní životní cesty nesměřovaly. To samo může a nemusí být čtenářsky atraktivní. Rozčarování nad „ženskou, která vychovala kriminálníky a odrazuje od adopcí Romů“ je spolu se zbytnými úvahami nad růzností kořenů a genetických výbav nebo ústavními deprivacemi bezpředmětné. Rok kohouta není jen zkrušující informací o tom, že osvojení může dopadnout stejně nedobře jako výchova dětí vlastních. Není ani návodem k tomu, jak se s tím vyrovnat.

Spíše je to zpráva o individuální cestě ze soukromého neštěstí. Pozoruhodné je na ní to, co z neutěšené konstelace dokázala vytěžit konkrétní adoptivní matka (odvaha jednat po svém, byť to povede k hromadnému odsudku), žena v duševním propadu (psaní jako účinná terapie) a hlavně spisovatelka (její zřejmě nejlepší próza). Zchladit tím sedmnáct let, interpretovatelných jako zbytečnou citovou a energetickou investici, asi nelze. Ale malá profesionální náplast by to pro osudem zkoušenou Terezu Boučkovou být mohla.

OLGA STEHLÍKOVÁ
Přečteno: 1331x
 

Kam dál:

Štítky:  

Recenze, Domácí



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vakcína proti onemocnění COVID-19 od firmy Pfizer-BioNTech (FOTO: Wikimedia Commons, U.S. Secretary of Defense)

videoRomové a očkování proti onemocnění COVID-19. Kdo si nechá dát vakcínu a kdo ne?

18.1.2021 22:10
Registrace na očkování proti onemocnění COVID-19 pro občany starší 80 let začalo v pátek 15. ledna a její začátek provázely potíže, protože systém nestíhal pod návalem zájemců o vakcínu. Podle údajů státního týmu tzv. Chytré karantény se k pondělní 13. hodině zatím zaregistrovala téměř polovina seniorů nad 80 let, kteří nežijí v domovech seniorů. Další skupiny se budou moci registrovat později. Bouřlivá diskuze o tom, zda se nechat očkovat nebo ne však nadále probíhá a je provázena celou řadou dezinformací. Server Romea.cz se snažil zjistit, jaký názor na očkování mají Romové. Proč právě v této chvíli někteří Romové podléhají dezinformacím na internetu?
 celý článek

Stanislav Křeček a Čeněk Růžička na jednom ze zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (Koláž: Romea.cz)

Občanští členové "romské rady": Křeček nezná své kompetence, k romské strategii se vyjadřuje nepravdivě, soustavně cíleně podkopává důstojnost Romů

18.1.2021 15:03
Několik občanských členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny dnes vydalo stanovisko, ve kterém kritizují současného Veřejného ochránce práv za jeho vyjádření ke Strategii romské integrace na roky 2021-2030. Členové rady uvádí, že Křeček nezná rozsah svých kompetencí, když tvrdí, že vytvoření zprávy reflektující nové poznatky ve vztahu k protiprávním sterilizacím nespadají do jeho kompetencí. Za nepřípustně předsudečné považují dále jeho výroky, že Strategie je nerealizovatelným dokumentem sestaveným bez znalosti věci.
 celý článek

Annamárie Horváthová (FOTO: Athletic Legion Club - Moldava nad Bodvou)

"Dívka v balerínkách", běžkyně Annamárie Horváthová, se připravuje na mistrovství Evropy

18.1.2021 10:41
Když před dvěma lety zvítězila v běžeckém závodě, obletěly internet fotografie ze stupňů vítězů. Vedle dívek na druhém a třetím místě v běžeckých botách je na nich tehdy třináctiletá Annamárie Horváthová jen na boso v balerínkách.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo