Romové poprvé u papeže
Papež Benedikt XVI. vyzval druhý červnový týden Evropu, aby nezapomínala
na "příliš málo uznávanou" bolest z vyhlazování Romů v nacistických táborech a
aby je v budoucnosti uchránila od všeho "trýznění". Při historickém přijetí
téměř dvou tisícovek romských poutníků z 20 evropských zemí ve Vatikánu apeloval
také na Romy, aby se integrovali a začali s Evropou psát novou stránku dějin.
Masové vyvražďování Romů za nacismu je podle papeže Benedikta XVI. "ještě
málo známým dramatem" a evropské svědomí nemůže na takovou bolest zapomenout.
"Ať váš lid již nikdy není terčem trýznění, odmítání nebo pohrdání," citovala
agentura AFP z papežova projevu.
Benedikt XVI. připomněl, že ve vyhlazovacích táborech byly barbarským
způsobem zabity "tisíce žen, mužů a dětí".
Upozornil, že také Evropa, která považuje rozmanitost národů a kultur za své
bohatství, nabízí Romům nové možnosti. "Vážné problémy a předsudky přetrvávají
(…) Vaši synové mají právo na lepší život," zdůraznil papež.
"Vyzývám vás, drazí přátele, pojďme napsat spolu novou stránku dějin pro váš
lid a pro Evropu!"
Papež vyzval Romy k účinné a loajální spolupráci, která povede k důstojnému
začlenění rodin do evropské společnosti.
Za velmi důležité označil vzdělání. "Mnozí z vás jsou mladí a přejí si se
vzdělávat a žít s ostatními a jako ostatní," řekl. "Důstojné bydlení a práce,
vzdělání pro děti, to jsou základy, na nichž je třeba budovat integraci," dodal.
Přeživší holocaust
Romští a další poutníci, z nichž dvě třetiny jsou z Itálie, přijeli do Říma
na oslavy 150. výročí narození Roma Ceferina Jiméneze Mally ze Španělska,
kterého v roce 1997 papež Jan Pavel II. prohlásil za blahoslaveného.
Papež vyslechl svědectví čtyř lidí, kteří přežili koncentrační tábory: Cejii
Stojky, romské spisovatelky a výtvarnice z Rakouska, která přežila Osvětim a
Bergen-Belsen, dvou mladých mužů, kteří vyrostli v táborech v Římě, a Romky ze
Slovenska.
Cejia Stojka Svatému otci vyprávěla příběh své širší rodiny, která byla téměř
celá během 2. světové války vyvražděna nacisty. Vyprávěla mu o tom, jak stále
slyší výkřiky tesáků a stále cítí vůni hořícího lidského masa. "Obávám se, že
Osvětim stále existuje, pouze nyní spí," uvedla v proslovu k papeži Cejia
Stojka.
Papež také varoval poutníky před sektami a zdůraznil: "Církev je domov pro
vás pro všechny."
Bendikt XVI. avizoval, že audience není nijak politická a jedná se čistě o
pastorační činnost. Otázka se nabízela zvlášť proto, že se o Velikonocích dostal
do konfliktu s římskou radnicí, která zdemolovala nelegální romský tábor.
Skupina Romů se poté utábořila za hradbami u baziliky sv.Pavla.
První romský mučedník
Ceferino Jiméneze Malla přezdívaný El Pelé se narodil roku 1861 v katalánské
provincii Lérida ve Benavent de Segria, kde od útlého dětství pomáhal chudým a
potřebným. Většinu svého života prožil ve městě Barbastro, kde i jako negramotný
dosáhl význačného postavení, stal se členem městské rady. V době španělské
občanské války u sebe skrýval pronásledovaného mladého kněze, byl ale udán a
uvězněn. Ve vězení mu byla levicovými vojáky nabídnuta svoboda, pokud se veřejně
vzdá své víry a zbaví se svého růžence. Odmítl a v srpnu roku 1936 ve věku 75
let byl popraven.
O 61 let později jej Jan Pavel II. za jeho statečnost a věrnost blahořečil, což
je poslední stupeň před svatořečením. "El Pelé musí být na své cestě ke
svatořečení pro vás příkladem a motivem pro plné začlenění vaší kultury do
sociálního prostoru, který vás obklopuje. Ceferino Jiménez Malla ukázal všem, že
láska ke Kristu nezáleží ani na rase a ani na kultuře."
