Romové v komunálních volbách

Máme za sebou senátní a komunální volby, na kandidátních listinách různých stran se objevili i Romové.

Volby jsou v demokracii významným mechanismem, pomocí kterého může občan projevit svůj názor a podílet se na moci v zemi. Vítězní kandidáti stran, kteří usednou do Senátu či do zastupitelstev měst a obcí, získají právo rozhodovat o zásadních věcech dotýkajících se všech obyvatel, tedy i Romů. Komunální volby se konají jednou za čtyři roky, doplňovací do Senátu každé dva roky (vždy do jedné třetiny horní komory PČR) – ze strany voliče nejde o žádnou velkou zátěž, a Romové by se tedy měli u voleb také pravidelně objevovat.

Letos se kromě širokého spektra pravicových a levicových politických stran mezi samostatně kandidujícími stranami objevily i dvě romské, a to Romská občanská iniciativa České republiky (ROI ČR) a Romská demokratická sociální strana (RDSS). Ani jedna z výše jmenovaných stran nekandidovala do Senátu Parlamentu ČR. Romská demokratická sociální strana kandidovala v Karlovarském kraji v Chebu do zastupitelstva města, v Libereckém kraji v obci Nový Bor, dále pak v okrese Prostějov Olomouckého kraje v obci Obědkovice a v Moravskoslezském kraji ve městě Český Těšín, okresním městem je Karviná. Na hlasovacím lístku Romské demokratické sociální strany (RDSS) v Chebu byl na předním místě čtyřiačtyřicetiletý Václav Červeňák. Romská občanská iniciativa se ucházela o posty v Zastupitelstvu města Jablonce nad Nisou v kraji Libereckém. Lídrem ROI ČR je Anna Cínová (50 let), romská poradkyně Jablonce nad Nisou.

O křesla v zastupitelstvech obcí a měst vždy usilují také „partaje“ mající k Romům velmi negativní postoj; dokonce znevažují romskou historii a holocaust Romů. Mezi tato uskupení bezprostředně patří Národní strana a Republikáni Miroslava Sládka a právě kvůli nim bychom měli chodit k volbám, aby se nestalo, že zrovna tito usednou za stůl, kde se „určuje osud“. S rozmyslem bychom měli podporovat strany, které se zajímají o život minorit v Česku. A pozor na strany extremistické: Národní strana letos kandidovala v Praze, dále ve volebních okresech Mladé Boleslavi, Domažlicích, Mostě, České Lípě, Jablonci nad Nisou, Liberci, Náchodě, Havlíčkově Brodu, Brně-venkově, Znojmě, Bruntálu, Karviné a Ostravě-městě. Republikáni se na kandidátkách objevili v těchto okresech: Kolín, Tábor, Rychnov nad Kněžnou a Olomouc.

ROI ČR Jablonec nad Nisou

V Jablonci nad Nisou se aktivně pracuje na emancipaci Romů již od revoluce. V tomto severočeském městečku žije přes 3500 Romů. „Kandidovali jsme samostatně již v roce 1998, kdy se podařilo získat mandát v zastupitelstvu města. V letošních volbách kandidujeme opětovně, zaplnili jsme celý lístek. Na kandidátce najdete třicet jmen. Náš program se zasazuje o zajištění výstavby sociálních bytů v Jablonci nad Nisou. V oblasti vzdělávání chceme hlavně zvýšit vzdělanostní úroveň Romů. Státními prostředky zaměstnáme dlouhodobě nezaměstnané Romy. Žádáme cílenou aktivní politiku zaměstnanosti s ohledem na příslušníky romské komunity. Důležité pro nás je omezení počtu hracích automatů ve zmíněném městě. Vybudování komunitního centra a rozšíření poradenské služby sociální prevence v lokalitě Zelené údolí – to jsou naše priority,“ řekla našemu časopisu Romano voďi těsně před volbami Anna Cínová, romská poradkyně MěÚ Jablonce nad Nisou a lídr ROI ČR. Podle Cínové Romové nechodí k volbám, jelikož nevidí okamžitý výsledek či pomoc, a tak to pro ně nemá smysl. Mají pocit, že zastupitele, senátora či poslance nepotřebují.

RDSS

Ambice této strany jsou srovnatelné s předchozí stranou. Řešení bytových problémů romských rodin, snížení romské nezaměstnanosti a ochrana Romů před rasovými útoky. Za největší problém romské komunity považují představitelé RDSS hromadné vystěhovávání Romů z bytů a ubytoven a vysokou nezaměstnanost. Řešením by podle Tancoše byla výstavba levných sociálních bytů, kterou by zajišťovali sami Romové prostřednictvím svých firem. Romská demokratická sociální strana usiluje – soudě dle programu – o integraci romské menšiny do majoritní společnosti, a to zejména v oblastech vzdělávání, zaměstnanosti, kultury, zdravotnictví, bytové a sociální problematiky. Rovné vzdělání patří k prioritám strany.

Historie politikaření…

V předlistopadovém období se o samostatné romské politice vlastně nedalo hovořit. Existovala romská inteligence, která se snažila o prosazování společenskopolitických záležitostí pod rouškou kultury a společenského angažování. Známý je Svaz Cikánů-Romů, násilně rozpuštěný na počátku sedmdesátých let. Na konci let osmdesátých se podařilo s tehdejšími komunisty zavést diskusi alespoň o potřebě vydávání vlastního periodika. To sice vyšlo až po „revoluci“ v roce 1989, ale do tisku se dostalo ještě před převratem, což poznamenalo i jeho obsah. O skutečné „romské politice“ nebo pokusech o ni se dá hovořit až ve spojitosti s listopadovými změnami. Dva dny po 17. listopadu vystoupili na Letenské pláni v té době prokurátor Emil Ščuka a vedoucí romského souboru Perumos Jan Rusenko. Jménem Romů podpořili revoluční snahy a dali vzniknout první romské politické straně ROI. Koncem roku 1989 se objevil Demokratický svaz Romů (DSR) Ignáce Rácze a Michala Pula podporovaný tehdy komunisty. Začátkem roku 1991 odštěpenec od ROI Vojtěch Žiga založil Hnutí angažovaných Romů (HAR), orientované sociálně demokraticky. Taktéž začátkem roku 1991 vytvořil další z odpadlíků ROI Ladislav Rusenko Romský národní kongres, organizaci na čistě etnickém základě, která měla zastřešovat pouze romské organizace. Atomizaci romské scény měl zastavit v roce 1992 integrační projekt Romského demokratického kongresu, v němž se nakrátko kromě rozmanitých společenských a kulturních organizací sešly jak romská „pravice“ z ROI, tak „levý střed“ z HAR a prokomunistická „levice“ z DSR. Roku 1994 se objevila ještě Křesťanská a demokratická strana Romů. Duben 2004 s sebou přinesl politické seskupení s názvem Parlament Romů v čele s Milanem Ščukou. V březnu roku 2005 ohlásil Miroslav Tancoš vznik nové Romské demokratické sociální strany. V minulých parlamentních volbách kandidovala z romských stran pouze Romská občanská iniciativa. Jde o pokračování první politické strany, jejímž předsedou byl dlouhá léta Emil Ščuka. Pak do čela nastoupil Miroslav Karika. Za jeho předsednictví strana získala v posledních volbách něco přes 500 hlasů.