Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Komentáře

Seminář o kultuře Romů

31. ledna 2012
Čtení na 3 minuty

Seminář o kultuře Romů

Ve dnech 28. a 29. května t. r. se při příležitosti Světového romského festivalu Khamoro uskutečnil Mezinárodní odborný seminář nazvaný „Romská kultura jako součást kultury evropské“. Akce proběhla v Praze na Vinohradech v Domě národnostních menšin a zúčastnilo se jí třináct přednášejích z tuzemska i ze zahraničí a několik desítek zájemců z řad odborné i laické veřejnosti.
Seminář zorganizovalo Občanské sdružení Slovo 21 za přispění a odborné spolupráce Semináře romistiky při Ústavu pro jižní a centrální Asii Filozofi cké fakulty Univerzity Karlovy.

Cílem semináře bylo zprostředkovat zájemcům o romskou kulturu hlubší poznání kulturních specifi k jednotlivých romských subetnik na evropském kontinentě. Z odborníků ze zahraničí vystoupili se svými příspěvky (abecedně): Naděžda Demeter, Timea Junghaus, Katalin Kovalcsik, Arne B. Mann, Nedžmedin Neziri a Ceija Stojka, (Ian Hacock a Elena Marušiaková s Veselinem Popovem nakonec bohužel nemohli přijet a jejich příspěvky byly proto předneseny v zastoupení). Z domácích expertů vystoupili Zbyněk Andrš, Jan Červenka, Eva Davidová, Ilona Ferková, Jana Horváthová, Zuzana Jurková a Erika Manuš.

První den semináře byl vyhrazen spíše obecným souvislostem a vztahům, například velkých evropských kultur a romských kultur menšinových. Patrně nejobsáhlejším ze tří takto zaměřených příspěvků byl referát Iana Hancocka z Texaské univerzity v Austinu, romským jménem O Yanko le Redžosko, který se podrobně věnoval nejvýznamnějším cikánským skupinám na americkém kontinentu – subetnikům Vlax, Romanichals, Bašalde, Kale, Xoraxaja a nové vlně příchozích po roce 1989. Situaci jednotlivých skupin popsal v širším historickém a kulturním kontextu a s ohledem na místo konání semináře věnoval velkou pozornost skupině Bašalde, jak jsou v Americe nazýváni potomci romských emigrantů ze střední Evropy, kteří se v Americe usazovali na sklonku 19. století. Jejich nejčastější příjmení nám mohou být povědomá, např. – Horvath, Gina, Rigo, Džurko, Duna, Balogh, Bila, Ziga anebo Bandy. Rovněž tak jejich oblíbená jídla – balašinka, haluški, lékvar anebo páprikaš. Součástí následujícího vystoupení romského spisovatele a aktivisty pocházejícího z Kosova, Nedžmedina Neziriho, byl dokumentární film o súfi smu u balkánských Romů (více o něm najdete v tomto čísle v článku „Ze všeho nejvíc je třeba, aby se říkala pravda“). Etnolog Arne Mann se ve svém vystoupení na příkladu takzvaných slovenských Romů zamýšlel, zda vůbec pojem „romská kultura“, ve smyslu něčeho ryze specifi ckého pro toto etnikum, má své oprávnění. Na mnoha příkladech z duchovní i materiální kultury doložil, že v kultuře Romů neexistuje prakticky nic, co by se v nějaké podobě nevyskytovalo dnes nebo v minulosti v kultuře slovenské, maďarské a pod., ale zároveň zdůraznil, že ke stejnému zjištění – tedy k neexistenci specifi ckých kulturních prvků, které by byly omezeny pouze na jedno etnicky defi nované společenství – dospějeme i při studiu národních kulturních specifi k Slováků, Maďarů atd.

Dalšími vystupujícími prvního dne semináře byli například etnoložka Eva Davidová, která prezentovala své fotografi e a nahrávky hudebního folkoru z druhé poloviny 20. století, anebo romista Zbyněk Andrš se svým sociolingvisticky zaměřeným příspěvkem osvětlujícím místo „paťiv“ (cti, úcty) v romské orální tradici. První den semináře byl pak zakončen prezentací sborníku z etnomuzikologické konference „Hudba a menšiny / Music and Minorities“, která proběhla jako součást festivalu Khamoro v loňském roce.

Druhý den semináře byl zaměřen především na individuální projevy romského výtvarného a literárního umění. Kromě ryze odborných příspěvků, jakými byly například prezentace významné maďarské etnomuzikoložky Katalin Kovalcsik, anebo mladé romské kunsthistoričky Timey Junghaus, rovněž z Maďarska, měli účastníci semináře možnost seznámit se i se dvěma romskými autorkami – literátkou Ilonou Ferkovou z Rokycan a spisovatelkou a výtvarnicí z Rakouska, Ceijou Stojkou. Paní Stojka je umělkyně mezinárodního věhlasu, žena, která prošla několika koncentračními tábory a dokázala tyto traumatické zážitky zpracovat a transformovat v nádherné obrazy, z nichž některé měli účastníci semináře možnost vidět prostřednictvím projekce diapozitivů. V prezentaci obohacené o promítání filmu provedla účastníky semináře sbírkami romského výtvarného umění, které jsou ve vlastnictví Muzea romského umění v Brně, jeho ředitelka, Jana Horváthová.
Snahou tohoto odborného semináře pojednávajícího o kultuře Romů bylo představit různé romské subkultury jako nedílnou součást kultury evropské, což se snad jeho organizátorům podařilo.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon