Kdo, jaký vliv, která síla je zodpovědná za potíže při vzdělávání
neintegrované části Romů? Jednoznačné odpovědi se nedobereme. Kousky
zodpovědnosti za mládež, vyrůstající kolem heren a popelnic a odnášející si pak
do života jen to nejhrubší vzdělání, nesou všichni zároveň:
I nevzdělaní rodiče, i sami jejich potomci utváření okolím, některé z romských
tradic i adaptace na život na okraji spojená s fatalismem, stejně tak český
školní systém, pedagogický sbor i spolužáci z řad majority, většinová společnost
posedlá rychlým a přitom precizním individuálním výkonem, čím dál módnější
úspory na veřejných statcích rovněž jako nezaměstnanost ovlivňovaná mezinárodní
ekonomikou.
Část aktivistů má sice občas sklon vidět hlavně ten „svůj“, jeden článek v celém
řetězu zodpovědnosti, s nímž přišla nejvíc do kontaktu ve své profesi – někdo
jen českou školu, jiný jen zaostalé rodiče. Ovšem při pohledu „shora“ jasně
vynikne, že jde o zápas na mnoha frontách zároveň. Při složitém začleňování lidí
z okraje mezi rovnoprávné členy společnosti nelze ani jeden z článků vynechat
nebo na něj shazovat zodpovědnost za rozpadající se článek jiný, protože tak
jako tak by se řetěz přetrhl. U něj musí pevně držet články všechny, jeden musí
mít spolehnutí na ty ostatní.
Záležet však bude nakonec na konkrétních, měřitelných výsledcích. A zde se
rýsuje problém. Roman Krištof, patřící spíš k lidem upřednostňujícím asimilační
a sociální přístup před kulturní a etnickou emancipací, nedávno v Literárních
novinách publikoval s kritickým komentářem přehled obrovských částek, které se
dosud investovaly do akcí a programů zaměřených na Romy. Na stejný jev si
stěžují z opačných pozic někteří romští aktivisté, kteří si myslí, že tyto
peníze zbaští gádžové, nabalení na romské programy, a proto by radši s dotacemi
hospodařili sami. Proti Romům zaměřená část české populace je zase každodenně
bombardována z médií informacemi o Dělnické straně, incidentech proti Romům a
jejich vyšetřování atd. a má dojem, že Romům se prostě věnuje až moc pozornosti
a „na cigány“ jde zbůhdarma kvantum peněz.
V době, kdy financemi lomcuje krize a úsporné škrty, budou mít především
pravicoví politici chuť nadbíhat náladám většiny a na „nepřizpůsobivých“ šetřit.
Úkolem lidí znajících tuto problematiku do hloubky by mělo být sledovat
efektivnost dosavadních přístupů, ale zároveň připomínat, že takto „krátkodobě“
na Romech ušetřené peníze by se z dlouhodobého hlediska staly tou nejhorší
investicí. Na konci by bylo zase jen víc děcek poletujících kolem heren a
popelnic…
Vyšlo v Romano hangos č. 16-2009 na
www.srnm.cz
