V Polsku se po desítkách let objevil Chopinův portrét z Osvětimi

Portrét romantického hudebního skladatele Fryderyka Chopina, který namaloval jeden z vězňů někdejšího nacistického tábora v jihopolské Osvětimi, po více než 67 letech u sebe doma objevil univerzitní profesor z Krakova.

Akvarel v roce 1943 namaloval malíř a osvětimský vězeň Mieczyslaw Kościelniak. Šlo o součást série obrázků, které vznikly na objednávku nacistů, aby pomohly zakrýt pravdu o tom, co se v koncentračním táboře v Osvětimi skutečně děje. V této továrně na smrt nacisté zavraždili 1,5 milionu lidí, hlavně Židů, ale také Romy, Poláky nebo sovětské zajatce.

Až dosud se myslelo, že všechny Kościelniakovy obrazy podlehly zkáze, když Němci koncentrační tábor evakuovali před blížící se Rudou armádou. "Všechny obrazy byly zničeny, jen tento jediný zůstal, jako by šlo o jiskru naděje pro vězně," citovala dnes agentura Reuters současného majitele Chopinova akvarelu, Aleksandra Skotnického, který je profesorem na krakovské Jagellonské univerzitě.

Jaký poklad má doma, si uvědomil letos, několik dnů před 67. výročím osvobození Osvětimi, které připadá na konec ledna. V jedné knížce o malíři Kościelniakovi si přečetl, že v rohu obrazu jsou iniciály MK a rok, kdy vzniknul.

"Portrét mi darovala moje sekretářka, která ho podle všeho dostala od jednoho člena výboru pro vyšetřování nacistických zločinů," říká Skotnicki.

Tento obraz spolu s ještě dalšími visel na stěnách budovy, v níž zkoušel osvětimský vězeňský orchestr. Místnost byla vyzdobená, protože si tam velitel tábora a příslušníci jednotek SS vodili hosty, aby si orchestr poslechli. "Chtěli tak ukázat, že vězňům nebylo zas až tak zle," vysvětlila Jolanta Kupiecová, bývalá kurátorka muzea v prostorách někdejšího vyhlazovacího tábora.

Záhadou zůstává, jak je možné, že nacisté dopustili, aby vedle portrétů rakouských a německých hudebních skladatelů visel obraz Chopina. Podle ideologie hitlerovského Německa byli Poláci lidmi podřadné kategorie.

Do dneška se dochovaly stovky kreseb, na kterých Kosćielniak zachytil hrůzy každodenního života v osvětimské továrně na smrt. Dnes jsou součástí muzejní expozice. To, že Kościelniak v koncentračním táboře namaloval portrét Chopina, překvapilo i malířova syna. "Nikdy mi neřekl o tom, že namaloval tohoto skladatele, v rodině se vědělo jen o tom, že mu nacisté nařídili, aby namaloval německé skladatele," řekl Adam Kościelniak.

Mieczyslaw Kościelniak nebyl jediný z vězňů Osvětimi, kdo musel kreslit na příkaz nacistů. I díky v té době mladičké Dině Gottliebové se dochovaly portréty dalších vězňů, tentokrát Romů, na nichž Mengele páchal své zrůdné pokusy.

Malířka Dina Gottliebova-Babbittová se narodila v lednu roku 1923 v Brně. Společně se svojí matkou Johannou Gottliebovou patřila mezi československé Židy. Obě ženy byly do Osvětimi poslány nacisty v roce 1943.

V táboře, z něhož se většina uvězněných nevrátila živých, měla hned následující rok štěstí. Zatímco pro běžné vězně znamenala pozornost německého lékaře Josefa Megneleho téměř jistou smrt, pro Gottliebovou to byla naopak záchrana.

Mengele si totiž jednadvacetiletou talentovanou ženu vybral, aby pro něj malovala obrázky Romů poslaných do tábora. Tak se malířce podařilo v koncetráku přežít.

Mengelemu se nelíbily fotografie Romů v Osvětimi. Chtěl tedy sáhnout po mladé Dině. Ta se ale zrůdnému lékaři postavila. "Budu pro vás pracovat, ale musíte zachránit i mou matku,“ řekla. "Jaké je její číslo?“ zeptal se suše "anděl smrti". Život jedné ženy tak zachránila statečná dcera.
Po válce emigrovala do Spojených států, kde se usadila v Santa Cruz v Kalifornii.

Do současné doby se dochovalo pouze sedm akvarelů, které jsou vystaveny v muzeu v Osvětimi. Většinu z obrázků našli po válce obyvatelé okolních měst a prodali je do osvětimského památníku. Netušili však, že malířka Dina Gottliebová žije v USA pod jménem Dina Babbittová.

Zástupci muzea malířku v roce 1973 požádali, aby přijela do Osvětimi identifikovat svoje díla. Ta jsou nadále vystavena v Osvětimi. Dina Gottliebova – Babbittová zemřela v roce 2009 ve věku 86 let  v americkém Feltonu na rakovinu.