Markus Pape: Další rasistický hoax bulvárního serveru Reflex.cz

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) vynesl 16. července 2015

významný rozsudek v oblasti rasové diskriminace. Neodsoudil však nikoho, jen
vyjádřil svůj právní názor, podle něhož by se nyní měl řídit soud členského
státu. Ten totiž začátkem roku využil své právo požádat SDEU o bezplatné
poskytnutí právního rozkladu, aby mohl sám rozhodovat v souladu s právem EU.

Několik dnů na to ukázal internetový server Reflex.cz dalším článkem, jak
může novinář, třeba i jen z nedostatku informací, vyvolat u svých čtenářů silnou
porci nenávisti proti jedné etnické menšině. Stačí se podívat na diskusi pod
jeho článkem.

Pod titulkem „ČEZ
diskriminoval Romy. Nenechal je krást proud“ se zabývá novým rozsudkem
redaktor časopis Reflexu Jiří X. Doležal. Dojde k závěru, že evropská civilizace
je po tomto rozsudku „ztracená“. Brzo na to se jeho komentář stal nejčtenějším
článkem serveru, což samozřejmě potěší majitele serveru a zvýší jeho zisk.
Inzerenti ocení, když místo, kde inzerují, je hojně čtenáři sledováno. Znovu
ovšem na úkor lidí a mezinárodní organizace EU, na které Doležal ve svém textu
utočí.

Zkusme si detailně rozebrat, jak se mu podařilo překroutit pravdu a vytvořit
nenávistný článek. Doležal píše: „Místní žena podala na ČEZ žalobu. Mezi roky
1999 až 2000 prý ČEZ instaloval v její čtvrti elektroměry na betonové sloupy
elektrického vedení ve výši šesti až sedmi metrů.“

Ve skutečnosti žena, která si stěžovala u soudu, i podle ČEZu proud nikdy
nekradla, platila vždy řádně a jen se divila, když dostala neúměrně vysoký účet
za odběr proudu. Sama pak nemohla porovnat svůj skutečný odběr s výpočtem
odebraných kilowattů ze strany ČEZu. Měřič byl umístěn ve výši, kde prostě nikdo
nemohl měřené počty kilowattů přečíst.

Doležal dále píše: „V bulharském městě Dupnica v romských ghettech bylo
zvykem dávat elektroměry vysoko na sloupy, aby na ně odběratelé nedosáhli.“ V
rozsudku SDEU ovšem není žádná zmínka o ghettech, místo toho se píše o částech
měst, kde žijí převážně Romové. A právě proto jak bulharský, tak i evropský soud
požádaly o ujasnění. Umísťuje své vysoké stojany s měřičem jen těm domácnostem,
v nichž došlo ke krádežím, anebo plošně ve čtvrtích, kde žijí většinou
příslušníci jedné menšiny? ČEZ odpověděl, že dokumenty prokazující, kde došlo k
zvýšenému počtu krádeží, ztratil – nemůže je už prostě najít.

Doležal svůj článek uzavírá: „Toto rozhodnutí lze chápat jako zcela průlomové.
Právo na krádež je povýšeno nad právo ochrany soukromého majetku. A na ochraně
soukromého vlastnictví, na tom, že se nekrade, stojí západní demokracie. Přesto
sluníčkový soud rozhodl, že zamezovat přístup zlodějům do míst, kde kradou, je
diskriminace.“

Kdo tady vlastně krade

Místní žena, která podle soudu není Romka, si ovšem nestěžuje na to, že nemůže
krást, ale že ČEZ možná okrádá ji. Kvůli diskriminačním opatřením ČEZu si ale
sama nemůže ověřit, zda tomu tak je, či není. Proto soud rozhodl, jak rozhodl.

V den vyhlášení svého rozsudku SDEU právě pro takové novináře, jakým je
Doležal, zveřejnil
plné znění svého nálezu ve více jazycích, i v češtině. Jenže
kdekdo nemá čas a zájem opatřit si ani takto lehce dostupné informace. A bulvár
tak má své žně, nejen v Česku.

Aby si laskavý čtenář mohl udělat představu, co všechno Doležal opominul,
dále cituji z tiskového prohlášení SDEU ze dne vyhlášení rozsudku: „Umístění
elektroměrů v nepřístupné výšce ve čtvrti, kde žijí převážně Romové, může
představovat diskriminaci na základě etnického původu, jsou-li tytéž měřiče v
jiných čtvrtích umístěny v normální výšce.“ I kdyby bylo prokázáno, že měřiče
byly v této čtvrti zneužívány, taková praxe je nepřiměřená ve vztahu k zajištění
bezpečnosti elektrické sítě a řádné evidence spotřebované elektřiny. „Unijní
směrnice o rovném zacházení zakazuje jakoukoli diskriminaci na základě rasy nebo
etnického původu, pokud jde mimo jiné o přístup ke zboží a službám a jejich
dodávky.“

V devadesátých letech minulého století i později paní A. G. Nikolova – sama
Neromka – provozovala obchod s potravinami ve čtvrti „Gizdova mahala“ v
bulharském městě Dupnica, kde bydlí převážně Romové. Tehdy umístil ČEZ RB,
dceřiná firma české firmy ČEZ, elektroměry všech odběratelů v této čtvrti – tedy
včetně Nikolové, která se i podle ČEZu vůči němu ničím neprovinila – na betonové
sloupy nadzemního elektrického vedení ve výšce 6 až 7 metrů, v ostatních
městských čtvrtích (ve kterých nejsou Romové tak početní) však měřiče ve výšce
1,70 metrů – nejčastěji přímo v domech spotřebitelů nebo na fasádě či plotech.

Boj o spravedlnost je během na dlouhé tratě

ČEZ RB tvrdí, že důvodem rozdílného zacházení byla rostoucí manipulace s
elektroměry, protiprávné zásahy do nich i četné ilegální odběry ze sítě v
dotyčné čtvrti. V prosinci 2008 podala Nikolova stížnost ke Komisija za zaštita
ot diskriminacija (Komise pro ochranu před diskriminací nebo-li „KZD“) s tím, že
umístění měřičů na nepřístupném místě je důsledkem toho, že většina obyvatel
dotčené čtvrti je romského původu. Paní Nikolové hlavně vadilo, že sama nemůže
opticky kontrolovat svůj odběr. KDZ konstatovala, že Nikolova byla skutečně
diskriminována v porovnání se zákazníky, jejichž měřiče jsou umístěny na
přístupných místech. Firma ČEZ RB následně podala proti tomuto rozhodnutí žalobu
k Administrativen sad Sofia-grad (Správní soud v Sofii, Bulharsko) a tento soud
se pak obrátil na SDEU s dotazy ohledně platné evropské jurisdikce.

Ve svém rozsudku SDEU zaprvé uvedl, že „zásada rovného zacházení se
nevztahuje pouze na osoby určitého etnického původu, ale i na osoby, které sice
samy nenáleží k dotyčnému etniku, avšak společně s prvními je s nimi zacházeno
méně příznivě nebo jsou specificky znevýhodněny z důvodu diskriminačního
opatření.“

Zadruhé SDEU zdůraznil, že „přítomnost obyvatel, kteří nejsou romského
původu, v dotyčné čtvrti sama o sobě nevylučuje, že napadená praxe byla zavedena
z důvodu etnického původu, který má většina obyvatel této čtvrti (tedy romského
etnického původu).“ Bude však na bulharském soudu, aby zohlednil veškeré
okolnosti této praxe a určil, zda byla tato praxe skutečně zavedena pro takový
etnický důvod, a představuje tak přímou diskriminaci podle směrnice.

Diskriminace vede podle soudu ke stigmatizaci

Jak tvrdí SDEU, „tato praxe se totiž vztahuje bez rozdílu na všechny
obyvatele dotyčné čtvrti nezávisle na tom, zda jejich individuální měřiče byly
zneužity a kdo se případně těchto zneužití dopustil.“ Dotčená praxe tedy
nasvědčuje tomu, že obyvatelé této čtvrti jsou jako celek považováni za možné
autory protiprávních jednání. V tomto kontextu SDEU upřesnil, že „dotčená praxe
představuje nepříznivé zacházení s dotyčnými obyvateli z důvodu její urážlivé a
stigmatizující povahy i toho, že pro tyto obyvatele je mimořádně obtížné, či
dokonce nemožné podívat se na své elektroměry, aby svoji spotřebu mohli
kontrolovat.“

Zatřetí SDEU uvedl, že „kdyby bulharský soud nepovažoval spornou praxi za
přímou
diskriminaci na základě etnického původu, mohla by tato praxe v zásadě
představovat diskriminaci nepřímou.“ Vedla by totiž ke znevýhodnění romských i
neromských odběratelů v předmětné čtvrti v porovnání s jinými osobami, které v
této lokalitě neodeberou proud.

Závěrem zbývá pochválit tiskové oddělení soudu za to, jak srozumitelně
informuje veřejnost už v den vyhlášení svých rozsudků. Když si tyto informace
však nějaký novinář z Česka nedokáže obstarat anebo přečíst, je tahle snaha
bohužel marná. O motivaci pana Doležala napsat takto pojatý článek se můžeme jen
dohadovat. Třeba se chtěl zavděčit majitelům vydavatelství, pro které píše. Kdo
ví. Každopádně ale své čtenáře okrádá o detailní a pravdivý náhled do zajímavého
případu.

VIDEO

DOKUMENT