(Nejenom) Amnesty International opakovaně kritizuje USA za porušování lidských práv

Každoroční zpráva ministerstva zahraničí USA o stavu dodržování lidských práv ve světě a kritika konkrétních států, vyvolává pravidelně velké rozpaky. Je na místě, aby dodržování lidských práv takto protektorsky hodnotila země, která má podle kritiků na tomto poli sama velké problémy?

Je třeba rozlišit dvě věci: Hodnocení amerického ministerstva může být odpovídající. Například to, že jsou Romové v některých oblastech v Česku diskriminováni, je evidentní. Stejně jako to, že k tomu přispívají někteří politici. Nicméně, zpráva ministertsva nepřináší žádné velké objevy, opakuje známé případy. A to je ta druhá věc: Jaký má potom zpráva smysl? Zdá se, že především ten, aby USA zdůrazňovaly, že jsou nadále v pozici země, která může ostatní hodnotit a soudit a která zřejmě ví, jak dané problémy řešit.

Jenže to je právě velmi pochybné.

Mučení a samotky

Amnesty International například opakovaně kritizuje poměry v americkém vězeňském systému. Mimo jiné upozorňuje na to, že ve federální věznici Florence jsou vězni drženi až 23 hodin denně na samotce velikosti parkovacího místa. Naposledy tyto praktiky odhalovala studie „Pohřben: Izolace v americkém federálním vězeňském systému“ z roku 2014. Dříve než dostanou vězni nárok na zkrácení vazby, stráví na samotce 12 měsíců. Amnesty ovšem tvrdí, že v průměru tam celkově stráví více než 8 let.

Podle studie jsou někteří vězni na samotce drženi ještě předtím, než se dostanou před soud. Taková praxe podle AI funguje ve věznici v New Yorku známé jeko „Malé Guantánamo“.

Přestože jde o vězně podezřelé z těžkých zločinů – včetně vražd a terorismu – je zřejmé, že tento systém neodpovídá například představám států EU o běžných standardech vězeňského systému.

A letos v dubnu například AI kritizovala vládu Spojených států za to, že mlčí ohledně zprávy o praktikách CIA, mezi něž patří mučení při výslechu.

Rasismus

Americký prezident Barack Obama před několika dny mluvil o „nákaze rasismu“, která v americké společnosti nadále existuje. To v reakci na masovou vraždu v kostele ve městě Charleston, kde „bílý“ mladík zabil devět afroameričanů. Chtěl údajně zahájit válku proti afroameričanům, kteří „přebírají vládu nad světem“.

Vloni zastřelil „bílý“ policista černošského mladíka ve městě Ferguson a následné vyšetřování ukázalo, že policisté se vůči afroameričanům ve městě chovají diskriminačně. Případů, kdy policisté zabili afroameričana za podezřelých okolností je mnohem víc.

Podle listu Washington Post američtí policisté zabijí v průměru více než dva lidi denně. Černochů je mezi zabitými třikrát víc než bělochů.

Války a špehování

Dlouhodobě jsou Spojené státy i některými svými spojenci kritizovány za zahraniční politiku. Především za válku proti Iráku, která v roce 2003 postavila část tradičních evropských spojenců proti USA – vpád do Iráku kritizovala například Francie. Ve válce zahynulo pravděpodobně několik stovek tisíc iráckých civilistů.

Mnoho ktitiků má i americký koncept „války proti terorismu“, který byl odpovědí na teroristické útoky z 11. září 2001. Podle kritiků nevede tato „válka“ k vyřešení problému, ale spíše k eskalaci napětí a omezování občanských svobod a demokracie jako takové.

Opakovaně se na veřejnost dostávají zprávy o tom, že americké tajné služby špehují i vrcholné politiky svých spojenců – například Německa nebo Francie. Informace o rozsahu celosvětové sítě amerických tajných služeb, která sleduje telefonickou a elektronickou komunikaci, vynesl v roce 2013 bývalý zaměstnanec CIA Edward Snowden.

Je to jen malý náznak toho, jak obrovské problémy mají současné Spojené státy na poli dodržování lidských práv a mezinárodního práva. A jistě, jak řečeno: Neznamená to, že jejich ministerstvo zahraničí nemůže mít v něčem pravdu.

Obecně je ale ta zpráva hodně problematická.