Zyad Yassin: Zdraví ohrožené bídou - v zemi, která je v Evropské unii
Když na konci roku 1989 padl komunistický režim,tak se zdálo,že se situace
romských spoluobčanů v této zemi se výrazně zlepší. Před rokem 89 čelili mimo
jiné diskriminaci ve školství, sterilizaci romských žen, často velmi tvrdému
zacházení během vojenské služby a častému, zcela bezdůvodnému násilí ze strany
komunistické policie a celkově zvůli justice.
Bohužel vyhlídky Romů na lepší život vzaly brzo po listopadu 89 za své. Začaly
na ně útoky ze strany ultrapravicových skinheadů, které policie často kryla a
před soudem naopak končily jejich oběti. Dokonce i případy, které končili smrtí,
byla právní kvalifikace poněkud zvláštní. Ale o tom jsem se
již zmínil v minulém článku, stejně jako o případech úmrtí Romů přímo rukama
policistů a policejním násilí.
Nyní se budu věnovat spíše sociálnímu postavení Romů. V devadesátých letech
začal obrovský nárůst nezaměstnanosti, byla zavřena například řada fabrik, v
nichž Romové pracovali. Mnoho zaměstnavatelů přestala Romy přijímat kvůli jejich
barvě pleti. Hodně z nich se tak ocitlo bez práce. Navíc začala privatizace bytů
a Romové v drtivé většině neměli finanční prostředky na jejich zakoupení.
Ještě k tomu se poměrně dost majitelů domů a řada měst a obcí chtěla Romů
doslova zbavit. Začalo tak postupně to, co vidíme dnes ve velkém. Vyčlenění Romů
ze společnosti a jejich odsun kamsi za města či do lichvářských a značně
podstandardních ubytoven, které jsou zanedbané, žije tam na pokojích mnoho lidí
i s malými dětmi, kde je na jedno sociální zařízení či na jednu kuchyňku mnoho
lidí atd.
To vše ještě znásobené pokračující diskriminací romských dětí ve školách,
jejich bezdůvodným vyřazováním do zvláštních (praktických) škol. Potvrdil to i
mezinárodní soud pro lidská práva, nyní na to opět poukazuje Amnesty
International, Český helsinský výbor, ROMEA a další podobné organizace. Nedávno
jsem se účastnil zajímavé výstavy na toto téma, ale bohužel nic nedonutí úřady v
České republice,aby se chovaly standardně a začaly situaci řešit.
Situace Romů v ČR je dnes naprosto kritická, většina z nich žije pod hranicí
chudoby. Sociální dávky jsou velmi nízké a po zaplacení "bydlení" na ubytovnách
nemají romské rodiny často peníze ani na kvalitní potraviny, na léky či ošacení
pro své děti a další k životu nezbytně nutné věci. Situace, kterou Strana
rovných příležitostí monitoruje, se v mnoha částech země natolik zhoršila, že
romské rodiny se možná budou ocitat na ulici mnohem častěji než dnes (viz
například lidé z Předlic)!
V důsledku této neutěšené situace se značně zhoršuje zdravotní stav Romů,
včetně dětí. Na vině je především neuvěřitelná bída. A tu v zemi, která je
součástí Evropské unie, rozhodně nepovažuji za normální.
Žádáme proto politiky této země, aby začali situaci urychleně řešit a
zajistili Romům a pochopitelně i jiným sociálně slabým lidem či skupinám v této
zemi důstojný život. O této situaci budeme informovat i mezinárodní organizace,
které se zabývají lidskými právy, a mezinárodní lékařskou veřejnost.
Blíží se vánoce. Na to, že řada lidí v této zemi nebude mít peníze na dárky,
jsme si již zvykli, ale na to, že v zemi, která chce jít ostatním vzorem, nemá
mnoho lidí ani na jídlo a další běžné věci, či dokonce ani střechu nad hlavou,
se dá zvyknout jen těžko.
