Už na základní škole měla Renata Patkaňová jasno – jednou bude pomáhat lidem. Když se v Kolíně otevřel první ročník střední školy se sociálním zaměřením, nad výběrem školy neváhala a dnes pracuje jako ověřovatelka dávek hmotné nouze na Úřadu Práce pro Prahu 2. Zároveň pokračuje ve studiu na vysoké škole a ostatním pomáhá i o svém volném čase.
Třiatřicetiletá Renata Patkaňová sice není jedinou studovanou Romkou v rodině, její sestřenice má vysokoškolský titul, ale je první středoškolačkou mezi svými sourozenci. O vzdělání si vždy myslela, že k životu zkrátka patří. K rozhodnutí jít studovat obor zaměřený na sociální práci ji inspirovali lidé pohybující se v sociální sféře, se kterými se potkávala na letních táborech. Přestože rodiče její zájem o studium vítali, trošku je mrzelo, že z Renaty jednou nebude vysněná stomatoložka.
Domů se dostávala jenom o víkendech, kvůli vzdělání musela odjet z Prahy do Kolína a přes týden zde zůstávat na internátě. Po maturitě začala pracovat s mentálně postiženými v denním stacionáři v Hrdlořezech. Po dvou letech odešla na Městskou část Prahy 10, kde pracovala nejen s mentálně postiženými, ale i s lidmi, kteří o ně pečovali, a měla na starosti veškerý provoz. Po letech, kdy byl projekt s mentálně postiženými ukončen, začala pracovat nejdříve jako referentka na Úřadu Práce pro Prahu 1 a 2, ale po třech letech jí pracovní úřad nabídl zaměstnání ověřovatelky dávek hmotné nouze. „Jednoduše řečeno, kontroluju a schvaluji dávky, které odcházejí klientům našeho úřadu,“ objasňuje svoji současnou pracovní pozici.
Přestože si většina lidí spojí agendu úřadu práce především s nezaměstnanými Romy, Renata Patkaňová tuto domněnku vyvrací. „Pracuju na Praze 1 a 2, kde máme Romy, ale na druhou stranu netvoří zdaleka ani polovinu všech našich klientů. Samozřejmě, že na jiném kontaktním pracovišti bude poměr Romů a klientů z většinové společnosti podobný, záleží však na dané lokalitě,“ uvažuje a dodává, že její klienti by se dali rozdělit do několika skupin. Jedni pracovat chtějí, myslí na budoucnost a práci si najdou po pár týdnech či měsících, druzí si práci bohužel nenajdou, přestože chtějí. Jedná se především o starší lidi, které už nikdo zaměstnat nechce, nebo o matky samoživitelky, o které na trhu práce také není zrovna dvakrát zájem. Třetí skupinou, na niž Renata Patkaňová upozorňuje, jsou klienti, kteří pobírají dávky a zároveň nelegálně pracují. „Už se nám například stalo, že žadatelka měla problémy se zákonem, policie nás informovala, že přestože pobírala dávky, přivydělává si po celou dobu i prací načerno. Takže výsledkem toho je, že má na všech dávkách přeplatek, který bude vracet, jelikož úřadu zatajila informaci, která nám měla podle zákona do osmi dnů sdělit,“ prozrazuje střípek ze své práce ověřovatelky.
„Vítám, že nejsem u nás na úřadě jediná Romka“.
Každodenní styk s klienty, kteří čelí řadě existenčních problémů, naučil Renatu zvládat i emočně vypjaté situace. „Stává se nám, že se občas dostáváme do problémů s klientem, který na nás zvyšuje hlas nebo je agresivní. Chování klientů se za bezmála šest let, co jsem na úřadě, bohužel zhoršilo. Kromě občasné agresivity se setkáváme i s tím, že si někteří vymýšlí a nedokládají potřebné dokumenty apod. Musíme být i na takovou situaci připraveni. Přesto musím říct, že s Romem nikdy nemají kolegové takový problém jako s klientem z většinové společnosti. Zatímco Rom se na příští návštěvě za svoje nevhodné chování omluví, český klient píše okamžitě stížnosti a každá jeho další návštěva je komplikovanější,“ poukazuje i na tuto obtížnější stránku své práce Patkaňová.
„Ještě dnes mám v živé paměti případ, kdy klient na chodbě vykřikoval, že Romy protěžuju, protože nejdříve schvaluji dávky právě jim a pak až všem ostatním. Dnes to beru s humorem, ale příjemné mi to nebylo. Etnicita v zaměstnání pro mě nehraje a ani žádnou roli hrát nebude, sociální pracovník musí přistupovat ke všem klientům bez rozdílu, jinak by nebylo možné tuto práci zkrátka dobře vykonávat. Podobně to mají i moji kolegové, kteří, když od klienta slyší pejorativní pojmenování „Cikáni“, požádají ho, aby je nazýval Romy.“
Po delším povídání si Renata uvědomuje, že si vlastně ani neumí představit pracovat v jiné oblasti než v té sociální. Účel sociální práce není podle jejích slov v tom, že se klientovi podá formulář, ale že už během jeho návštěvy se uvažuje o možné pomoci. Pokud klient nemá kde bydlet, řeší se to hledáním ubytovny nebo azylového domu, přestože si prvotně přišel pro dávku v hmotné nouzi. Nejen smysluplnost vykonávané práce, ale i osobní potřeba neustrnout a rozvíjet se tak nejspíš stojí i za její snahou doplnit si vzdělání na vysoké škole.
Dnes je ve druhém ročníku na Vysoké Škole sv. Alžběty a přiznává, že skloubit časově náročnou práci se studiem a soukromým životem je náročné. „Pracovat a studovat zároveň lze, ale po tolika letech od maturity nejsou znalosti dvakrát čerstvé a mozek připravený vstřebat tolik nových informací. A přestože máme stanovenou pracovní dobu, rozhodně to není tak, že odcházíme přesně s posledním klientem, ale hodně dlouho po něm.“ Přesčasy jsou v poslední době denním chlebem jejím i všech jejích kolegů, ale nestěžuje si a váží si toho, že jsou v práci dobrá parta. Proto ji nedávno překvapilo zjištění, že s ní měly zpočátku kolegyně problém kvůli tomu, že je Romka. Vysvětluje si to tím, že pro ně představovala první osobní zkušenost s Romem, protože do té doby si o Romech mohli udělat představu jen ze zpráv z médií, které zřídkakdy bývají pozitivní.
Mezitím, co si povídáme, potkáváme se na chodbě s dalšími dvěma Romy – zaměstnanci úřadu práce. „Vítám, že nejsem u nás na úřadě jedinou Romkou. Doufám, že nejen pro mě je to známka toho, že vzdělaných Romů a Romů na pracovních pozicích, které dosud patřily jen lidem z majority, přibývá,“ uzavírá náš rozhovor.
Článek vyšel v časopise Romano voďi. Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si předplatné na www.romanovodi.cz.
Renata Patkaňová: Le Romen na ispidav anglal
Imar sar phirelas pre zakladno škola, ta džanelas e Renata Patkaňovo so kamela te kerel – jekhvar šegitinela le manušenge. Sar Kolinate phundrade peršo berš maškarutňi socijalno škola, ta imar pre ňisoste na užarelas the adaďives kerel buťi sar ověřovatelka hmotné nouze pro Úřad práce pro Prahu 2. Paš oda mek sihkľol pre bari škola the sar la hin čučo časos, del o vast avre manušenge.
Hin lake trandathetrin berš the nane ča korkori andre fameľija kas hin bareder škola, lakeri strično pheň imar kerďa bari škola, no hiňi maškar pengere phrala the o pheňa perši maškarutňa školaha. O sikhľuvipen andre škola rachinelas andre peskero dživipen. Pre ňilajeskere tabora prindžarďa le manušen, save kerenas socijalno buťi, u paľis gejľa te sikhľol pre socijalno škola the joj. E daj the o dad has lošale, hoj kamel te sikhľol, ča lenge has čeporo pharo, hoj latar na avela e stomatoložka, sar kamenas jon.
Khere phirelas ča pro sombat kurko, Prahatar gejľa andre Kolina the has odoj pro internatos. Sar kerďa e maturita, ta chudľa te kerel pro Foreskero koter Praha 10 e buťi andro stacijonaris andro Hrdlořezy. Odoj has o manuša nasvale pre goďi, kerelas buťi lenca the le manušenca, save pal lende tiš bajinenas, bajinelas pal calo provozis. Kaja buťi kerelas duj berš the paľis sar o projektos agorisaľiľa, chudľa te kerel sar referentka pro Úřad práce pro Prahu 1 the 2, pal o trin berš lake o buťakero viboris nukinďa nevi buťi, sar ověřovatelka dávek hmotné nouze. „Phenava kavka, kerav e kontrola pro love, save das le manušenge save hine amare klijenta,“ phenel pal peskeri buťakeri pozicija.
Choc te but manuša duminen, hoj pro úřad práce hine nekbuter o Roma, e Renata Patkaňovo phenel, hoj oda nane čačipen. „Kerav pre Praha 1 the pre Praha 2, kaj amen hin o Roma, aľe o Roma hin odoj frimeder sar jepaš le manušendar andre amari agenda. Šaj phenas, hoj pre aver kontaktno than oda avela sar adaj. Kampel te dikhel, savi lokalita Prahate oda hin,“ duminel the mek paše phenel, hoj le klijenten šaj thovel andro buter kategoriji. Vareko kamel te kerel buťi, the bajinel pal oda, so avela the e buťi peske rakhel tel o paru kurke abo čhona, aver penge e buťi imar na rakhen the te kerel bi kamenas, aľe andre buťi len na len. Džal pal o phureder manuša, saven ňiko andre buťi na kamel, abo pal o daja, so hine korkore le čhavorenca, ajse džuvľijen tiš andre buťi but na len. Trito kategorija pal savi e Renata Patkaňovo vakerel hine o klijenta, save chuden o love le uradostar the paš oda phiren andre buťi, oda nane legalno. „Imar has adaj ajso pripados, hoj e džuvľi, savi chudelas le uradostar o love, phirelas mek andre buťi. E policija amenge phenďa, hoj kerel ‚pro kales‘. Has la problemos le zakonoha. Akana lake kampela te del pale o love, save chudelas, bo amenge na phenďa, hoj phirel andre buťi, oda manuš musaj pro urados te phenel tel o ochto ďives, sar chudel te phirel andre buťi,“ phenel sar oda hin, te manuš kerel sar ověřovatelka.
„Som lošaľi, hoj na som pro urados ča korkori Romňi. “
Sako ďives dikhel andre buťi le manušen, so len hin bare ekzistenčna bibachtaľipena, oda la Renata sikhaďa, sar te ľikerel o emociji. „Varekana amen hin e bibacht le klijentoha, savo pre amende chudel te kerel e vika, abo hino agresivno. Som adaj imar šovto berš u o manuša hine agresivneder. Na hoj varekana hine agresivna, no mek chochaven, na den o papira save kampel the aver. Kampel amenge te kerel the ajse manušenca. Mek kampel te phenel, hoj le Romeha kajse bibachtaľipena le manušen, so adaj keren nane, kada keren o manuša khatar e majorita. O Rom sar avel pale, ta mangel, te leske odmukhen, no o gadžo, maj irinel e sťižnosťa the paľis oda hin mek goreder,“ phenel mek kije peskeri buťi e Patkaňovo.
„Mek adaďives leperav, sar o klijentos pre chodba vičinelas avri, hoj le Romenge kerav maj savoro, u lenge savoro kerav ča pro agor. Adaďives imar asav, aľe na has mange oda pre dzeka. E etnicita predal mande nane angluňi, socijalno pracovňikos musaj te dikhel pre sakone manušeste sar pro klijentos, bo paľis našťi kerel mištes peskeri buťi. Avka oda dikhen the aver manuša, save manca pro urados keren buťi. Te šunen le klijentostar, hoj vakerel pal o ‚Cikáni‘ ta leske phenen, kaj len te vičinel ‚Romové‘.“
Sar dahas buter duma ta e Renata phenďa, hoj bi imar aver buťi sar socijalno te kerel na kamelas. Phenel, hoj e buťi nane pal oda, te del le manušeske o formularis, aľe te rodel o drom sar leske te šegitinel. Te le klijentos nane kaj te bešel, chudel leske te rodel e ubitovňa, abo o azilos, the te avľa te mangel e dávka hmotné nouze.
Na ča lačhi buťi predal o manuša, aľe tiš vareso te kerel predal peste, te na ačhol te terďol pre jekh than lake diňa e goďi, kaj te džal mek te sikhľol pre bari škola. Akana hiňi dujto berš pre Vysoká škola sv. Alžběty u phenel, hoj oda hin igen pharo te phirel andre buťi, te phirel andre škola u mek te dživel peskero dživipen. „Te kerel buťi the te sikhľol džal, aľe pal ajci berš la maturitatar imar but bisterďom the e goďi nane sikhaďi pre kajci neve informaciji. Andre buťi amen hin o časos, savo odoj kampel te avel, no nane oda avka, hoj sar phandel o vudar agorutno klijentos, ta šaj džas khere, džas khere akor, sar keras savoro so kampel.“ Hiňi andre buťi mek buter sar kampel the o manuša, save laha keren e buťi tiš. Na phenel ňič the hiňi rado, hoj hine andre buťi lačhi partija. Vaš oda la prekvapinďa, te pes došunďa hoj o džuvľija la peršes na rado dikhenas, bo avľa maškar lende Romňi. Duminel, hoj oda has vašoda, bo na prindžarenas le Romen, u šunenas pal lende ča andro medija, save pal o Roma na den pozitivna informaciji.
Sar das duma, ta dikhas pre chodba avre duje Romen – so pro úřad práce tiš keren buťi. „Som lošaľi, hoj na som pro urados ča korkori Romňi. Talam oda hin lačhi informacija na ča predal mande, aľe tiš predal aver manuša, hoj o Roma, save kerde lačhi škola u hin len sikhaďipen šaj keren the keren pre ajse thana, kaj kerenas ča o gadže, u kajse Roma hine buter, the buter,“ phenel pro agor e Renata Patkaňovo.
Článek vyšel v časopise Romano voďi. Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si předplatné na www.romanovodi.cz.
