romea - logo
2. července 2020 (čtvrtek)
svátek má Patricie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Nic než politika aneb spletité pozadí vzniku rozhovoru o filmu Bence Fliegaufa

Praha, 28.4.2012 12:06, (ROMEA)

Když se v únoru letošního roku na tiskové konferenci festivalu Berlinale štáb filmu „Nic než vítr“ (Csak a szél) na základě novinářského dotazu dozvěděl, že paralelně s jejich triumfálním vítězstvím došlo k soukromé iniciativě maďarské vládnoucí strany, jejímž cílem byla netradiční „osvěta“, jeho prvotní reakcí bylo autentické zděšení, nebo – eufemisticky řečeno – nemilé překvapení. V momentě, kdy zazněl dotaz reportéra z Frankfurter Allgemeine Zeitung „vnímáte reakci maďarského Ministerstva spravedlnosti spíše jako podpůrnou nebo máte pocit, že vám uškodila?“, reagoval režisér filmu, Bence Fliegauf nechápavými pohledy a spontánním „oh my god“.

Film, kolem něhož se kauza točí, je volně inspirován sérií vražedných protiromských útoků v Maďarsku, k nimž došlo v rozmezí let 2008-2009; na jejich motivy sugestivně ztvárňuje tíživé, gradující napětí, které rámuje všední den fiktivní romské rodiny kdesi na maďarském venkově. Tragédie, v níž film pozvolným tempem, o to však nezvratněji, ústí, je jedním z nejautentičtějších – protože univerzálních – svědectví o tlaku, jemuž je tato minorita nucena čelit i přes aktuální „multi-kulti“ tvářnost postkomunistického politického směřování. Je však zcela výjimečným jevem, aby na uměleckou výpověď obecného přesahu přímo reagovaly mocenské struktury – nota bene s cílem rehabilitovat vlastní politické strategie. „Dovysvětlování“ celkového vyznění jednotlivých konceptů zvenčí je přeci jen fenomén, s nímž se v našem prostoru člověk běžně nesetkává. O berlínské akci zmocněnce pro záležitosti romské integrace Zoltána Baloga proto hojně referoval nejen maďarský či německý tisk, ale také filmová periodika a denní tisk v dalších zemích – u nás mimo jiné filmový kritik Aleš Stuchlý, jehož komentář otiskujeme v tomto vydání. O to větším překvapením pro mě osobně byly události, které následovaly poté, co jsem, ve snaze o zprostředkování co nejucelenějšího pohledu na berlínskou filmařsko-politickou kauzu, požádala o rozhovor samotného režiséra filmu Benceho Fliegaufa. Z důvodu časové vytíženosti mi namísto něj na otázky nakonec odpověděl jeden ze dvou producentů filmu, András Muhi, který byl na berlínské tiskovce taktéž přítomen, a který tehdy jevil stejné známky zaskočenosti jako zbylí členové filmového štábu.

ČTĚTE TAKÉ:

Pouhý maďarský vítr

Romská intergace je dlouhodobým dluhem maďarské společnosti-rozhovor s producentem Andrásem Muhim


„Csak a szél“ získal svého času státní dotaci ve výši 5.000 000 forintů (tedy zhruba půl milionu korun); zbytek celkového rozpočtu ve výši 150.000.000 forintů byl financován z nevládních zdrojů. O Balogově rytířském tažení se hojně psalo v maďarském tisku, a poměrně bez servítek pak ve dvou největších kulturně-společenských periodikách – HVG a Magyar Narancs: “Akci ministerstva klasifikovalo množství zdrojů jako ´mediahack´, čímž měly zejména na mysli skutečnost, že ministerstvo dopravilo třístránkové tiskové materiály na tiskovou konferenci bez vědomí tvůrců samotných, přičemž sám režisér se o nich dozvěděl až na základě otázky jednoho ze zahraničních novinářů“, píše například HVG online v článku z 23.2.2012. Portál Gépnarancs.hu pak danou kauzu glosuje následovně: „Zmocněnec pro otázky integrace Zoltán Balog byl přesvědčen, že státní podpora poskytnutá filmu jej k tomu /distribuci letáků, pozn.A.G./ opravňuje, a svou PR akcí, která je nejpolitováníhodnějším – a zcela zbytečným – činem posledních několika měsíců úspěšně zdiskreditoval maďarskou vládu i kulturu. Děkujeme.“

V reakci na tyto a podobné ohlasy a komentáře zveřejnil Zoltán Balog následně na vlastních webových stránkách (www.balogzoltan.fidesz.hu) článek, uvozený citátem hraběte Miklóse Esterházyho „Ačkoli nemůžeme učinit vše, bylo by šílenství neučinit nic“, v němž se praví, že tiskový materiál byl původně určen na event pořádaný nadací Hanse Seidela a maďarskou ambasádou, a na zmíněnou tiskovou konferenci pronikl vlastně jen proto, že když už byla delegace přítomná, „bylo nasnadě požádat spolupracovníky, kteří nepatří k vládnímu orgánu, aby doručili námi připravené materiály do rukou novinářů, kteří budou o filmu psát, aby jim tak poskytli odpovídající informační zázemí.“

Přesto přese všechno se producent András Muhi v rozhovoru pro Romano Voďi zčistajasna vyjadřuje k dané situaci ve více než diplomatickém tónu – a nám tak nezbývá než spekulovat, co jej k podobné ostražitosti vede. Nicméně, zrekapitulujeme-li filmy, které byly v porevolučním období na téma romsko-majoritního soužití v zemích bývalého sovětského bloku natočeny, je nesporné, že zde konečně vzniklo dílo většího přesahu, které zcela záměrně opomíjí jakýkoli sociologický či populární, líbivý „etno“ aspekt, a v obecně srozumitelném jazyce promlouvá k situaci člověka vydaného i přes každodenní snahu o nekonfliktní soužití se svým okolím napospas více či méně latentně bující xenofobii a iracionálně motivované nenávisti.

Adéla Gálová
Přečteno: 2680x
 

Kam dál:

Štítky:  

Film, Kultura, RV 4/2012, RV



HLAVNÍ ZPRÁVY

Lucie Kováčová v Desetiminutovce Plus Richarda Samka

videoDesetiminutovka Plus s Lucií Kováčovou: Kryštof Kolumbus v sukni, Romka která procestovala svět

22.6.2020 17:56
Lucie Kováčová začala snít o cestování, už když byla malá. Dle svých slov trávila v dětství většinu času v knihovnách s obrovskou touhou po znalostech o světě. Během prázdnin na rozdíl od ostatních dětí stihla přečíst i až 40 knih.
 celý článek

Další dezinformace na facebooku. Tuto výzvu, kterou si vymysleli krajně pravicoví vtipálci, bere hodně lidí vážně.

Češi poklekněte před Romy - tak zní další dezinformace na internetu. Hodně lidí ji bere vážně

22.6.2020 16:25
Česká krajní pravice v rámci své deziformační kampaně občas spáchá i nějaký ten pokus o žert. To se týká i rádoby parodické výzvy na facebooku, aby  Češi poklekli před Romy a políbili jim nohy. Není asi příliš divu, že poměrně dost jejích příznivců bere tenhle tento "vtip" vážně, odpovídá to mentální úrovni této části politického spektra. 
 celý článek

Stipendisté organizace ROMEA (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Nová výzva pro romské studenty středních a vysokých škol! ROMEA vyhlašuje stipendijní program pro rok 2020/21

19.6.2020 15:36
Romští studenti se mohou od pondělí 22. června do pátku 17. července hlásit o stipendium organizace ROMEA na školní, potažmo akademický, rok 2020/2021. Stipendijní program běží od roku 2016 a letos stipendiem podpoří 90 romských studentů středních, vyšších odborných a nově také vysokých škol. Do programu se mohou hlásit studenti prezenční i distanční formy studia a u vysokoškoláků v jakémkoli stupni bakalářského, magisterského i doktorského studia. Pro zájemce bude od pondělí na webových stránkách www.romskastipendia.cz otevřen elektronický formulář, prostřednictvím kterého budou moci studenti žádosti posílat.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo