romea - logo
22. dubna 2019 (pondělí)
svátek má Evžénie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Nic než politika aneb spletité pozadí vzniku rozhovoru o filmu Bence Fliegaufa

Praha, 28.4.2012 12:06, (ROMEA)

Když se v únoru letošního roku na tiskové konferenci festivalu Berlinale štáb filmu „Nic než vítr“ (Csak a szél) na základě novinářského dotazu dozvěděl, že paralelně s jejich triumfálním vítězstvím došlo k soukromé iniciativě maďarské vládnoucí strany, jejímž cílem byla netradiční „osvěta“, jeho prvotní reakcí bylo autentické zděšení, nebo – eufemisticky řečeno – nemilé překvapení. V momentě, kdy zazněl dotaz reportéra z Frankfurter Allgemeine Zeitung „vnímáte reakci maďarského Ministerstva spravedlnosti spíše jako podpůrnou nebo máte pocit, že vám uškodila?“, reagoval režisér filmu, Bence Fliegauf nechápavými pohledy a spontánním „oh my god“.

Film, kolem něhož se kauza točí, je volně inspirován sérií vražedných protiromských útoků v Maďarsku, k nimž došlo v rozmezí let 2008-2009; na jejich motivy sugestivně ztvárňuje tíživé, gradující napětí, které rámuje všední den fiktivní romské rodiny kdesi na maďarském venkově. Tragédie, v níž film pozvolným tempem, o to však nezvratněji, ústí, je jedním z nejautentičtějších – protože univerzálních – svědectví o tlaku, jemuž je tato minorita nucena čelit i přes aktuální „multi-kulti“ tvářnost postkomunistického politického směřování. Je však zcela výjimečným jevem, aby na uměleckou výpověď obecného přesahu přímo reagovaly mocenské struktury – nota bene s cílem rehabilitovat vlastní politické strategie. „Dovysvětlování“ celkového vyznění jednotlivých konceptů zvenčí je přeci jen fenomén, s nímž se v našem prostoru člověk běžně nesetkává. O berlínské akci zmocněnce pro záležitosti romské integrace Zoltána Baloga proto hojně referoval nejen maďarský či německý tisk, ale také filmová periodika a denní tisk v dalších zemích – u nás mimo jiné filmový kritik Aleš Stuchlý, jehož komentář otiskujeme v tomto vydání. O to větším překvapením pro mě osobně byly události, které následovaly poté, co jsem, ve snaze o zprostředkování co nejucelenějšího pohledu na berlínskou filmařsko-politickou kauzu, požádala o rozhovor samotného režiséra filmu Benceho Fliegaufa. Z důvodu časové vytíženosti mi namísto něj na otázky nakonec odpověděl jeden ze dvou producentů filmu, András Muhi, který byl na berlínské tiskovce taktéž přítomen, a který tehdy jevil stejné známky zaskočenosti jako zbylí členové filmového štábu.

ČTĚTE TAKÉ:

Pouhý maďarský vítr

Romská intergace je dlouhodobým dluhem maďarské společnosti-rozhovor s producentem Andrásem Muhim


„Csak a szél“ získal svého času státní dotaci ve výši 5.000 000 forintů (tedy zhruba půl milionu korun); zbytek celkového rozpočtu ve výši 150.000.000 forintů byl financován z nevládních zdrojů. O Balogově rytířském tažení se hojně psalo v maďarském tisku, a poměrně bez servítek pak ve dvou největších kulturně-společenských periodikách – HVG a Magyar Narancs: “Akci ministerstva klasifikovalo množství zdrojů jako ´mediahack´, čímž měly zejména na mysli skutečnost, že ministerstvo dopravilo třístránkové tiskové materiály na tiskovou konferenci bez vědomí tvůrců samotných, přičemž sám režisér se o nich dozvěděl až na základě otázky jednoho ze zahraničních novinářů“, píše například HVG online v článku z 23.2.2012. Portál Gépnarancs.hu pak danou kauzu glosuje následovně: „Zmocněnec pro otázky integrace Zoltán Balog byl přesvědčen, že státní podpora poskytnutá filmu jej k tomu /distribuci letáků, pozn.A.G./ opravňuje, a svou PR akcí, která je nejpolitováníhodnějším – a zcela zbytečným – činem posledních několika měsíců úspěšně zdiskreditoval maďarskou vládu i kulturu. Děkujeme.“

V reakci na tyto a podobné ohlasy a komentáře zveřejnil Zoltán Balog následně na vlastních webových stránkách (www.balogzoltan.fidesz.hu) článek, uvozený citátem hraběte Miklóse Esterházyho „Ačkoli nemůžeme učinit vše, bylo by šílenství neučinit nic“, v němž se praví, že tiskový materiál byl původně určen na event pořádaný nadací Hanse Seidela a maďarskou ambasádou, a na zmíněnou tiskovou konferenci pronikl vlastně jen proto, že když už byla delegace přítomná, „bylo nasnadě požádat spolupracovníky, kteří nepatří k vládnímu orgánu, aby doručili námi připravené materiály do rukou novinářů, kteří budou o filmu psát, aby jim tak poskytli odpovídající informační zázemí.“

Přesto přese všechno se producent András Muhi v rozhovoru pro Romano Voďi zčistajasna vyjadřuje k dané situaci ve více než diplomatickém tónu – a nám tak nezbývá než spekulovat, co jej k podobné ostražitosti vede. Nicméně, zrekapitulujeme-li filmy, které byly v porevolučním období na téma romsko-majoritního soužití v zemích bývalého sovětského bloku natočeny, je nesporné, že zde konečně vzniklo dílo většího přesahu, které zcela záměrně opomíjí jakýkoli sociologický či populární, líbivý „etno“ aspekt, a v obecně srozumitelném jazyce promlouvá k situaci člověka vydaného i přes každodenní snahu o nekonfliktní soužití se svým okolím napospas více či méně latentně bující xenofobii a iracionálně motivované nenávisti.

Adéla Gálová
Přečteno: 2269x
 

Kam dál:

Štítky:  

Film, Kultura, RV 4/2012, RV



HLAVNÍ ZPRÁVY

V noci z 18. na 19. dubna 2009 vhodili čtyři neonacisté Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš zápalné láhve do rodinného domu ve Vítkově na Opavsku, kde bydlela romská rodina. Při následném požáru byli zraněni tři lidé, mezi nimi tehdy dvouletá Natálka, které utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. Neonacisty soud odsoudil k dvacetiletým resp. dvacetidvouletým trestům odnětí svobody. (Koláž: Romea.cz)

Žhářský útok ve Vítkově, k němuž došlo před deseti lety, potrestaly soudy vysokými tresty

16.4.2019 11:03
Před deseti lety, v noci z 18. na 19. dubna 2009, zaútočila zápalnými láhvemi skupinka sympatizantů extrémní pravice na dům číslo 58 ve Vítkově na Opavsku obývaný romskou rodinou. Následkem požáru byla vážně popálena tehdy dvouletá Natálka. Zranění utrpěla i její matka a otec.
 celý článek

Kumar Vishwanathan (FOTO: Daniela Kantorová)

Kumar Vishwanathan: Žhářský útok ve Vítkově odstartoval úpadek extremistů

16.4.2019 10:50

Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově před deseti lety, při kterém tehdy dvouletá Natálka utrpěla rozsáhlé popáleniny, odstartoval postupný úpadek pravicového extremismu v regionu. Myslí si to ostravský aktivista Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje romské menšině. Podle něj tehdy společnost vyslala signál, že takové zločiny nestrpí. Za zapálení domu se spící rodinou poslal soud čtyři neonacisty do vězení na 20 až 22 let.

 celý článek

Jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: Úřad vlády ČR)

Občanští členové "romské rady" vyzvali v souvislosti s posledními incidenty mezi Romy a Čechy premiéra Babiše a ministra Hamáčka k jednání

16.4.2019 9:00
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny vyzvali premiéra a ministra vnitra k jednání v návaznosti na násilné incidenty mezi Romy a Čechy v Lipníku nad Bečvou a Dvorcích na Bruntálsku.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo