romea - logo
28. ledna 2021 (čtvrtek)
svátek má Otýlie

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Pouhý maďarský vítr

28.4.2012 13:00, (ROMEA)
ilustrační foto

Stává se z toho docela pěkná tradice: dva roky po sobě si prestižní Velkou cenu poroty odnesl z berlínského festivalu (letos 9. - 19. 2. ) vysoce stylizovaný maďarský snímek. Loni to byl mistrovský opus Turínský kůň, jímž klasik Béla Tarr završil svůj filmový odkaz, letos přišla řada na Tarrova žáka – jednoho z nejtalentovanějších evropských tvůrců současnosti Benceho Fliegaufa. O poznání méně příjemnou tradicí se však stává fakt, že stejně jako v roce 2011 i letos se umělecké dílo dostalo do pozadí kvůli absurdním politickým intervencím maďarské vlády. Loni se Béla Tarr – muž, který musel kvůli své nekompromisní autorské metodě celou kariéru bojovat s různými formami izolace – ocitl bezmála v mediální vřavě.

V rozhovorech zpravidla apolitický tvůrce se berlínskému listu Der Tagesspiegel 7. března loňského roku svěřil, že Maďarsko se nachází v „kulturní válce“. Režisér pravdivě popsal fakt, že vláda pravicového nacionalisty Orbána nenávidí intelektuály a nazývá je zrádci vlasti, zrušila finanční podporu uměleckým projektům, a přivádí tak četné společnosti k bankrotu. „Podepsaný závazek státního financování filmu je teď cenný asi jako toaleťák“, řekl doslova Tarr a my už víme, jaké se mu dostalo odezvy. Den nato proběhla agenturami zpráva, že maďarská premiéra i domácí distribuce jeho filmové závěti Turínský kůň byla zrušena (stalo se tak paradoxně téměř ve stejný moment, kdy se maďarský parlament uvolil upravit svůj antidemokratický mediální zákon dle požadavků EU).

Nedávné události kolem snímku Nic než vítr Benceho Fliegaufa pak neutěšenou společenskou situaci v Maďarsku vykreslují ještě o něco zřetelněji. Dílo, jež bylo po celou dobu favoritem letošní berlínské soutěže, reflektuje vražedné útoky na Romy, které se odehrály v Maďarsku v letech 2008-2009. V Berlíně bývají filmy odrážející sociální témata a politické otázky zpravidla ve výhodě – Fliegaufův snímek nicméně oslnil (jak u něj bývá zvykem) i radikálním formálním konceptem. Jeho minimalistický, výhradně v detailech snímaný opus plný nevyřčeného strachu si právem odnesl i cenu Amnesty International. Na produkci filmu se podílela také maďarská vláda, jejíž počínání v posledních měsících sklízí v Evropě nekompromisní vlnu kritiky. Vyjádření podpory filmu, který se staví kriticky k tamním poměrům, by tudíž mohlo být ze strany vlády gestem sebereflexe i částečným důkazem vyspělé společnosti. Bohužel, události nabraly během Fliegaufova festivalového triumfu nečekaný spád. Maďarské Ministerstvo spravedlnosti reprezentované Zoltánem Balogem (ten má ve vládě na starosti politiku integrace a rovných příležitostí) vydalo nepříliš přesvědčivé třístránkové komuniké, zdůrazňující prvek fikce ve filmu Nic než vítr a akcentující výhradně bohulibé kroky vlády ve vztahu k romskému etniku. Šíření letáků pochybné kvality i informační hodnoty – uvádějících tzv. na pravou míru situaci Romů v maďarské společnosti – je typickým PR krokem současného Orbánova režimu; ten podle evropských komentátorů opět dokazuje, že se na mezinárodní scéně neumí příliš chovat.

Není divu, že většina zahraničních reakcí si všímá i toho, jak mají představitelé maďarské vlády nutkání na každou kritiku odpovídat veřejně a navrch neohrabaně – dotčeně si vynucují mlčení či souhlas a tváří se jako majitelé jediné pravdy, čímž nevědomky podporují svou image totalitně smýšlejících úředníků. K tomu všemu ještě můžeme přičíst lživé titulky v maďarském tisku (např. list Magyar Nemzet) o tom, kterak odborná veřejnost Fliegaufův vysoko ceněný snímek odmítla. Vláda našich někdejších jižních sousedů nicméně v jistém ohledu dosáhla svého – od chvíle, kdy zmocněnec ministerstva distribuoval během tiskové konference k filmu Nic než vítr zmíněný pamflet, psala německá média mnohem víc o Balogovi nežli o samotném Fliegaufovi. V ponurém světle těchto událostí to skoro vypadá, že nadčasové prózy dvorního scenáristy Bély Tarra – spisovatele László Krasznahorkaiho (Satanské tango, Zádumčivost odporu) – jsou spíš než fatalistickou fikcí dokumentárním záznamem maďarské reality.Při rekapitulaci dosavadních činů aktuální maďarské vlády člověku občas toužebně vytane na mysli titul slavného íránského filmu režiséra Abbáse Kairostamího Vítr nás odvane. Kdo ví, jestli nakonec nebude muset zasáhnout až onen pronikavý, apokalyptický vichr z Tarrova Turínského koně.

KAM DÁL: 

Romská intergace je dlouhodobým dluhem maďarské společnosti-rozhovor s producentem Andrásem Muhim

Nic než politika aneb spletité pozadí vzniku rozhovoru o filmu Bence Fliegaufa


Aleš Stuchlý
Přečteno: 1178x
 

Kam dál:

Štítky:  

Film, Maďarsko, Kultura, RV, RV 4/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

Na jaře Irena šila zdarma roušky, nyní nemá šanci si pronajmout byt... je totiž Romka (FOTO: Archiv autorky)

Alena Gronzíková: Romové nemají šanci si pronajmout byt. Beznadějný příběh Ireny, která má doporučení od minulé majitelky, stálý příjem a poctivě pracuje

26.1.2021 16:37
Když se mi známá Irena prvně zmínila, že si bude muset hledat nové bydlení, protože se majitelka bytu, který má v současné době v pronájmu, chce vrátit zpět do svého bytu, věděla jsem, že nebude jednoduché v Břeclavi najít pro ni a její dvě děti vhodné bydlení. Ale že to bude až takový oříšek, to jsem vážně nečekala.
 celý článek

Rudolf Bagár (FOTO: Facebook Muzea romské kultury)

Zemřel legendární romský hudebník Rudolf Bagár

26.1.2021 14:43
Zemřel legendární hudebník Rudolf Bagár. Na svém oficiální facebookovém účtu o tom informovalo Muzeum romské kultury, se kterým dlouhodobě spolupracoval.
 celý článek

Jarmila Balážová a Karel Karika (FOTO: ROMEA TV)

videoKarel Karika pro ROMEA TV: Situace lidí v sociálně vyloučených lokalitách se kvůli koronaviru rychle zhoršuje. Nejchudší lidé se očkovat nechají, dezinformace šíří spíše střední vrstva

25.1.2021 17:00
Situace v sociálně vyloučených lokalitách se kvůli onemocnění COVID-19 výrazně zhoršila. "Chudé lidi zasáhla pandemie ze všech nejvíce," říká v rozhovoru pro ROMEA TV Karel Karika, staronový místostarosta městského obvodu Ústí nad Labem - město. Ten se na post vrátil po dvou letech po rozpadu dosavadní koalice. Chce pro město pracovat s vizí, ne jako úředník, ale jako někdo, kdo je zvolený občany. "Chci se soustředit na plnění jejich potřeb," uvedl Karel Karika.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo