Litvínovský Janov: Jak Tancošovi o byty přišli

Litvínovské sídliště Janov je jedním z míst, kde se opakovaně testuje vztah společnosti k Romům. Extremisté, někteří sousedé, majitelé bytů a představitelé města pokládají represi za prostředek řešení problémů, které tu bezesporu jsou. Neonacisté se tu pokusili o pogrom, policie jim v tom zabránila. Sousedé jim pro ten pogrom ukryli různé nástroje, například baseballové pálky. Město před několika lety přišlo s vyhláškou, na jejímž základě strážníci udělovali pokuty za to, že Romové, například, seděli na schodech do domu.

V květnu 2018 město Litvínov vyhlásilo sídliště Janov za bezdoplatkovou zónou. Reagovalo tak na bobtnající realitní aktivity spekulantů s byty, které mají za následek velmi nepřehlednou vlastnickou strukturu na sídlišti a správcovské společnosti tak nejsou schopné plnit svoji funkci.

Stavební bytové družstvo Krušnohor, kterému předsedá František Ryba proslulý svými protiromskými výroky, tak kupříkladu na podzim 2017 vypovědělo – prý kvůli narůstajícím dluhům za správu – smlouvu se Společenstvím vlastníků jednotek ve dvou janovských ulicích. Jak uvádí zpráva Agentury pro sociální začleňování “Aktuální krize s bydlením na sídlišti Janov v Litvínově” vydaná začátkem roku 2019, Krušnohor sám byl zároveň v některých SVJ jediným členem statutárního orgánu SVJ. Důsledkem chybějící funkční správy a narůstajících dluhů vůči dodavatelům vody a tepla bylo a je odpojování stovek domácností od teplé nebo dokonce jakékoli vody, a vypínání topení.

Dlouho zde sílí snaha dostat co nejvíce litvínovských Romů na sídliště Janov. A zdá se, že nyní se je “systém” snaží vytěsnit mimo město vůbec. Do jisté míry o tom svědčí způsob, jakým o nájmy ve dvou bytech přišla rodina Michala Tancoše.

Stěhování o vchod dál

Pan Tancoš vypráví o bydlení své rodiny věci málokdy slýchané, ale tytéž nebo podobné zkušenosti mají i jiné rodiny žijící na janovském sídlišti, z nichž se jich hodně stěhuje v poslední době pryč mimo Litvínov. Většinu z Tancošových tvrzení majitelka bytu popírá. V Třebušické ulici – a nejen tam – vlastní byty více majitelů, sdružených ve Společenství vlastníků jednotek (SVJ). Tancošům pronajímali byt Zdenka Zázvůrková a Dušan Zázvůrek.

Ještě loni žila rodina – on, manželka a čtyři děti –  ve stejném bloku jako nyní, ale ve vedlejším vchodě. Nastěhovali se do bytu, který nebyl v dobrém stavu. Pustil se do rekonstrukce, která ho stála tisíce korun. Za čas jim přestala téct voda. Na webu SVJ dodnes stojí pokyn majitelům bytů: „Ve dnech 1.- 9.12.2018 se provádí vyklízení vybydlených bytových jednotek a kójí ve vchodech 264, 260 a 259.“ Náhlé a bezdůvodné zastavení vody rodině Tancošových by mohlo svědčit i o tom, že se nevyklízely jen jednotky již vybydlené, ale i ty dosud zabydlené.

Podle vyprávění pana Tancoše přišel na konci minulého roku předseda představenstva SVJ Jiří Velebný a sdělil jim, že se musejí přestěhovat do vedlejšího vchodu. Opustili tedy rekonstruovaný byt a přivítal je nový, který byl v ještě horším stavu než ten předešlý před rekonstrukcí. „Tady všude byly štěnice, stejně jako v celém domě, všude neuvěřitelná špína a na zemi ležely lidské výkaly, které jsme museli uklízet. Postupně byt dáváme dohromady, vymaloval jsem a opravil podlahy, koupil dvoje nové dveře. Zatím jsem do toho vrazil kolem deseti tisíc korun ze svého,“ řekl Michal Tancoš serveru Romea.cz. Dveře byly evidentně nové, stěny vymalované, byt bez štěnic.

13 tisíc za byt v chudinské čtvrti

Za byt se smlouvou na dobu určitou (šest měsíců) měli platit 4 740 korun měsíčně, s tím, že po nich majitel nechtěl platby za teplo a teplou vodu, které tam nefungují. Tancošovi proto topili přímotopy a vodu si ohřívali na sporáku. Stálo je to hodně prostředků, propočítali to až na osm tisíc měsíčně, takže dohromady za kuchyň a dva pokoje měli vydat téměř 13 tisíc korun. Velebný jim podle jejich slov slíbil, že nebudou muset platit nájem za první tři měsíce, protože rekonstrukce stála dost peněz. V únoru však přišel a oznámil jim, že se do konce měsíce mají vystěhovat. Tomu by odpovídal i fakt, že v době naší návštěvy měli již třetí den vypnutou i studenou vodu. „Kde se asi máme mýt, oni si snad myslí, že nejsme lidi,“ řekla nám k tomu Hermína Tancošová.

Pronajímatelka Zdenka Zázvůrková Romea.cz ovšem sdělila, že ani o slevě na nájemném za rekonstrukci bytu, ani o následném pokynu k vystěhování nic neví: „Tancošovi zatím nezaplatili tři nájmy. Ale z bytu jsem je vyhazovat nechtěla,“ řekla v telefonním rozhovoru. Na dotaz, zda má tedy pan Velebný od ní plnou moc k jednání s nájemníky jejích bytů, odpověděla, že ne, avšak že s nimi jedná jako předseda představenstva SVJ. „Takže předseda může vyhazovat vaše nájemníky, aniž byste o tom sama věděla?“ zněl náš dotaz. Na to nám neodpověděla.

Jiří Velebný byl sdílnější. Ke slevě na nájemném nám řekl: “Informaci měl pan Tancoš v nájemní smlouvě, že si měl dát byt do stavu, aby byl pro něj obyvatelný. Pak měl přinést účtenky, což by se mu kompenzovalo tím, že by neplatil nájem. Tak to bylo napsané v textu smlouvy, kterou jsem mu na začátku roku přinesl. Jestli pak dostal pan Tancoš jinou smlouvu, to jsem už neřešil.”

Vyslovil se i ke sdělení rodině, že se mají do konce února vystěhovat. “Já jsem s panem Tancošem moc nekomunikoval. Jen jsem mu dohodil tehdy majitelku bytu, ta s ním udělala smlouvu. Majitelce jsem vždycky přetlumočil to, co pan Tancoš po ní chtěl. Pak pan Tancoš volal majitelce a začal na ní halekat. Majitelka mi pak řekla, že s tím končí a chce byty prodat.”

Nejistota a dezinformace tak mnohé nájemníky přivádí do dalších nepříjemných stresových situací, kdy neví, s kým mají vlastně jednat a zda je hrozba vystěhováním reálná, nebo – alespoň pro tuto chvíli – lichá.

Odchod z Janova

Zázvůrková navíc tvrdila, že Tancošovi první byt zdevastovali. To popřel Ondřej Kocur, sociální terénní pracovník organizace Společný život, který se dlouhodobě stará i o lidi žijící v litvínovském Janově: „To není pravda, v bytě Tancošových jsem byl víckrát a po rekonstrukci byl v naprostém pořádku.“  

Celý příběh končí, jak začal. Tancošovi, zcela znechucení věčným přetahováním s SVJ, se přestěhovali pryč. Z tohoto úhlu pohledu je vlastně jedno, zda pan Velebný tlumočil pokyn, že se musejí vystěhovat do konce měsíce. K vystěhování nájemníků stačilo stupňovat jejich stres a nejistotu.

Velebný ovšem také tvrdí obvyklé, že Tancošovi po sobě ze msty nechali zdevastovaný i ten druhý byt. Pokud bychom však měli vycházet ze zkušeností Ondřeje Kocura, mohlo by být i toto tvrzení minimálně nadsazené.

Stěhování a bezdoplatková zóna

Kocur má o Janově jedinečný přehled. Podle něj někteří pronajímatelé bytů neplní své povinnosti, přitom díky vysokému nájemnému přijdou ke statisícům korun. „Je tu hodně vlastníků, kteří opravdu zneužívají míru vzdělání některých Romů,“ dodal Kocur. Jan Šmatar, který byl na návštěvě u Tancošů, když jsme u nich natáčeli, to potvrdil. „Někteří Romové jsou negramotní, smlouvu si nepřečtou, a když ji přečtou, tak jí nerozumějí a věci pro ně jinak nepřijatelné přehlédnou,“ řekl pan Šmatar Romea.cz.

„Vlastníci se mnohdy nestarají ani o základní opravy nad tisíc korun, jak jim přikazuje zákon. Musíme však říci na rovinu, že v některých případech ničili byty samotní nájemníci,“ dodává Kocur.

Početné stěhování Romů z Janova v poslední době Kocur přičítá zřízení bezdoplatkové zóny, kterou Litvínov pro sídliště zavedl.

„Přišli o doplatek na bydlení a neměli na zaplacení nájmu. Většina lidí je tu závislá na sociálním systému a na vyšší nájem prostě nemají prostředky. Některé nájmy za panelákové byty jsou až třináct čtrnáct tisíc korun, plus zálohy na služby a energii. Navíc někteří majitelé neplatili za vodu, přestože nájemníci jim na to peníze dali. Dluh ale u firmy dodávající vodu měli nájemníci, nikoli vlastníci. Vedle toho ovšem někteří nájemníci nájem neplatili vůbec. Musíme to brát objektivně. Ale přikláním se k tomu, že hlavní vinu nesou pronajímatelé, kteří nepřerozdělují prostředky, tak, jak mají,“ uzavřel Ondřej Kocur.

I Jiří Velebný v rozhovoru pro Romea.cz připouští, že situace je složitější: “Domy se rozkrádají za pochodu. Nikdo nic nemá. Často mají nájemníci zastavené sociální dávky, musí čekat tři měsíce … Když nezaplatí nájem, musím vystavit potvrzení na nulu a tím pádem člověk samozřejmě nemůže získat peníze ze sociálky pro další období. Je to neskutečný kolotoč. V budoucnu, až blok v Třebušické zrekonstruujeme, už nechceme lidi na dávkách, protože je to administrativně náročné a nikam to nevede. Ty lidi za to svým způsobem nemůžou … Ten systém je do toho smete tak, že vůči nám je dělá za lumpy a plus majitelům dojdou finance, tak přestabou platit do SVJ.”

Krušno je Krušnohor

Velebný zároveň potvrdil podezřelé postupy ze strany správcovských subjektů, jako je SBD Krušnohor nebo firma LiRaS. “Krušnohor, když neměl obydlený byt, neplatil do fondu oprav. Když nám pak předal do správy dům, předal nám ho s milionovým dluhem. My jsme pak rozklíčovali, že to jsou dluhy, které měl platit on. A teď to jde za námi. To stejné je teď i ve Větrné, kde Krušnohor už stejným způsobem hlásá, že se chce správy vzdát,” uvedl pro Romea.cz Velebný.

“Stejně tak ten případ z minulého roku na Třebušické, kdy se tam správy ujala firma LiRaS. V květnu nebo červnu najednou šmik a přestalo se platit. To položilo Třebušickou do stavu, v jakém to je,” uzavřel Velebný.

Tehdy se bez vlastního zavinění několik rodin ocitlo i s malými dětmi bez přívodu vody. Rodiny přitom řádně platily nájem i služby, proto tehdy podaly hromadné trestní oznámení na neznámého pachatele za porušení hygienických norem. Dluh měly na svědomí nezodpovědní majitelé bytových jednotek a netransparentní spravování místních domů.
 

Článek vznikl za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky