Jan Korytář: Děti nemohou za to, do jakých podmínek se narodily
Dnešním článkem pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití lidí z většiny s lidmi z menšin.
Pokračujeme Libereckým krajem. Dotazy jsme zaslali těmto politikům:
Eva Bartoňová (ODS)
Lenka Kadlecová (ČSSD)
Jiří Kočandrle (TOP 09 + Starostové)
Jan Korytář (Změna pro Liberecký kraj)
Stanislav Mackovík (KSČM)
Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj)
Z oslovených odpověděli na naše dotazy pouze dva kandidáti, Eva Bartoňová a Jan Korytář. Po Evě Bartoňové uveřejňujeme odpovědi (i se zněním našich otázek) Jana Korytáře, ekologa, manažera, předsedy občanského sdružení Čmelák – SPP, člena zastupitelstva v Liberci a bývalého primátora Liberce.
1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních romských představitelů?
Nabídnuté možnosti k odpovědi a reakce Jana Korytáře:
Pokud ano – jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?
a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?
Ano, stejně jako se snažíme dopřávat sluchu všem občanům při řešení problémů, které se jich týkají. Zapojování veřejnosti do rozhodování je jedna z priorit našeho programu.
b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?
Pokud ji najdeme, proč ne, jednu osobnost máme už na naší kandidátce, takže pokud by spadala tato problematika do naší kompetence, vidím jako logické řešení problémů hledat přímo s člověkem, který se v daném prostředí pohybuje a problémy zná z osobní zkušenosti. Není důvod, proč nemít nějakou romskou osobnost či osobnosti za poradce.
c) Zapojil byste více romských osobností do promýšlení způsobů integrace a jejich zavádění do praxe?
To není problém, možná to bude ale chtít i trochu větší aktivitu ze strany romských osobností, dveře jsou otevřené.
Pokud ne – jak by vypadal váš přístup k integraci?
a) Postupoval byste spíše cestou represivních návrhů typu podmínění vyplácení sociálních dávek za splnění určitých podmínek či zákaz pobytu na území obce kvůli opakovanému přestupku? Jaká konkrétně opatření byste prosazoval?
b) Postupoval byste spíše cestou motivace typu placené práce dlouhodobě nezaměstnaných pro města, obce a nevládní organizace? Co konkrétního byste prosazoval?
Varianta b) přece není v rozporu s výše uvedeným, zde neplatí pokud ne, tak , ale vidím to jako doplněk k zapojování romských osobností.
c) Kombinoval byste tyto přístupy? Jak konkrétně?
2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně zde žijících Romů?
Nabídnuté možnosti k odpovědi a reakce Jana Korytáře:
a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?
Především bych se snažil o to, aby se tito lidé nekoncentrovali v takovýchto lokalitách, tzn. mělo by jít o dlouhodobý program, který by kombinoval terénní sociální práci, vznik pracovních míst, podporu při hledání bydlení mimo tyto lokality a to celé by mělo být zkombinované se způsobem a výší vyplácení sociálních dávek, aby to bylo motivační. Klíčová je ale podle mého názoru snaha o likvidaci těchto ghett, koncentrace lidí s podobnými problémy problém spíše prohlubuje.
b) Snižováním podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, která by měla tyto lidi přimět, aby si začali hledat práci?
c) Jinak? Jak konkrétně?
3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
Nabídnuté možnosti k odpovědi a reakce Jana Korytáře:
a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?
Ano, jak jinak. Mělo by jít o ucelený systém sociálního bydlení, které by mělo být v ideálním případě rozptýlené, nekoncentrované a navázané na další klíčové věci, jako je zaměstnanost, sociální dávky apod. Toto vidím jako důležité zejména u rodin s dětmi, kde děti nemohou za to, do jakých podmínek se narodily a stát či kraj by měly pomáhat vyrovnávat startovací handicapy, samozřejmě ale takovým způsobem, aby jen nezvyšovaly jejich závislost na sociálních dávkách.
b) Snižováním příspěvku na bydlení, aby si tito lidé začali hledat bydlení sami?
c) Jinak? Jak konkrétně?
4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
Nabídnuté možnosti k odpovědi a reakce Jana Korytáře:
a) Pokud ano – jak konkrétně byste k tomu chtěli přispět?
Samozřejmě, ale to bude běh na dlouhou trať a je to podobný problém jako korupce. Dokud stát či kraje nevyčlení na řešení tohoto problému dostatek lidských i finančních kapacit, nic se samo nezmění. V tomto by se nejprve musela narodit tzv. politická vůle, ke které mohou přispět buď osvícení politici, nebo zástupci romské komunity. Bez větších investic veřejných peněz to ale nepůjde.
b) Pokud ne – proč nepokládáte současný stav za natolik dobrý, že nepotřebuje změnu?
5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s lidmi z menšin, především romské?
Nabídnuté možnosti k odpovědi a reakce Jana Korytáře:
a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak konkrétně byste toho chtěl dosáhnout?
b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy? Jak konkrétně by měla vypadat v praxi?
c) Přinucením těchto lidí k dodržování pravidel „silou“? Jak konkrétně?
d) Kombinací, nebo jinak? Jak konkrétně?
Tím, že se odstraní příčiny, které toto napětí způsobují, většinu jste jich vyjmenovali a jedná se o příčiny na „obou stranách barikády“ – nezaměstnanost, chudoba, nevyhovující bydlení, nevzdělanost, předsudky.
