romea - logo
27. října 2020 (úterý)
svátek má Šarlota / Zoe

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

2. díl. Kříž s trnovou korunou v Letech objednali pozůstalí, hlasy proti výstavbě vepřína vyslyšeny nebyly

12.12.2018 16:05
Kříž s trnovou korunou v roce 1959 na místě, kde stál koncentrační tábor v Letech u Písku (vlevo) a velkovýkrmna vepřů. (FOTO: koláž Romea.cz)
Kříž s trnovou korunou v roce 1959 na místě, kde stál koncentrační tábor v Letech u Písku (vlevo) a velkovýkrmna vepřů. (FOTO: koláž Romea.cz)

Zveřejňujeme druhý díl seriálu, který se věnuje poválečným dějinám bývalého tzv. cikánského tábora v Letech u Písku, resp. jeho místa a okolí, na něž měl vliv celkový vývoj historie Romů na území Československa. A to jak ze strany státního aparátu, snah vládních představitelů i úředníků řešit „cikánskou otázku“, tak ze strany romské inteligence, která usilovala o demokratický dialog a sebeurčení. 

Od 50. let, kdy se stabilizovala vláda Komunistické strany, se mohla země více soustředit na tzv. cikánskou problematiku, která si žádala řešení. Z původních českých Romů se jich po válce vrátilo v řádu několik stovek, ve velkých vlnách však přijížděli Romové ze Slovenska. A to jednak ti, co měli v úmyslu se zde usadit a začít lepší život, tak tací, jejichž řemeslo si vyžadovalo přemisťování (např. brusiči). Romští aktivisté a vytipované autority, kteří byli systematicky vyškolováni k působení na „převýchovu nepřizpůsobivých“ nedokázali plnit svou roli takovým způsobem, aby se integrace s majoritou provedla podle představ a co nejrychleji. Faktorů, které nebyly v souladu s představou „občana socialistického státu“ bylo tolik, že se v následujícím období přistoupilo k zásadním rozhodnutím. A to i přesto, že byly patrné také ohlasy z odborných kruhů, jež asimilaci jako nástroj řešení romské problematiky odmítaly a zdůrazňovaly pěstování romského jazyka, definování etnické klasifikace Romů a jejich statusu ve společnosti (viz např. Vědecká rada při Orientálním ústavu ČSAV).

Jako akt zrovnoprávnění Romů s majoritní společností byl zrušen zákon č. 117/1927, jež ovlivnil osud Romů za války. Ovšem, v praxi ke zlepšení statusu rozhodně nedocházelo. V roce 1958 dochází k nejzásadnějšímu zlomu této doby pro život Romů v Československu. V říjnu 1958 byl zveřejněn zákon č. 74/1958 „o trvalém usídlení kočujících osob“. Ten se netýkal pouze těch, kteří skutečně kočovali, ale i těch, kteří byli např. v obci trvale hlášeni, ale neměli trvalé zaměstnání apod. Nepřesná definice pojmů tak vedla k libovolnému výkladu úředníků i jeho nepříjemným následkům. Také v tomto období se  romská inteligence marně pokouší o rovnocenný dialog a svolení k založení vlastní organizace a podpory emancipace Romů.

Barák z tábora v obci

Jak již bylo zmíněno v předešlém díle, v roce 1959 vznikl krátký dokumentární film Nezapomeňte na tohle děvčátko, v režii s Miroslavem Bártou. Film vypráví o tragickém osudu dětí internovaných v táboře v Letech u Písku, které byly transportovány do Osvětimi. Film byl promítán na několik mezinárodních festivalech a jeden celý rok se promítal v Praze jako předfilm. V roce 1961 byla dokonce zveřejněna v literárních novinách jeho recenze.

Konec 60. a začátek 70. let je v souvislosti s vypořádáním obětí genocidy Romů charakteristický také tím, že se zvedla vlna žadatelů tzv. 255-ky, čili zákonu 255/1946 o odškodnění vydávaného na kategorii Československý politický vězeň. Ač tato možnost existovala  od roku 1946, o tom, že mohou žádat i bývalí romští vězni z tzv. cikánského tábora v Letech anebo Hodonína u Kunštátu, případně pak dále transportovaní do Osvětimi, se mnohdy přeživší dozvídali náhodou. Významnou roli v šíření této informace, ale zejména v pomoci při vyřizování (procesu trvajícím i několik let), měl Svaz Cikánů-Romů (SCR 1969-1973).

Místo, na kterém stál do roku 1943 tzv. cikánský tábor v Letech u Písku, bylo „vyčištěno“. Někteří pamětníci uvádí, že jeden z  „baráků“, které v táboře stály, stál později v samotné obci na soukromém pozemku (osobní výpověď pamětníka, 7. 12. 2018, Lety u Písku), nejspíš sloužící jako sklad pro hospodářské stroje. A zřejmě vzhledem k epidemii tyfu, který v tehdejším táboře propukl, se obec zavázala, že po válce, následujících 40 let nebude na místě stavět.

Další krok k objasnění kříže

O tom, že přeživší i pozůstalí chodili na místo, kde ztratili své příbuzné i dvacet let po skončení války, máme jen kusé informace. Jedním z vodítek může být již zmíněný film z roku 1959, kde lze shlédnout kříž s trnovou korunou. Letský kronikář, pan Čanda, v roce 1992 zaznamenává tuto vzpomínku: „Z vyprávění mého tchána někdy z let 60. – do zdejší hospody přijel příslušník, jehož příbuzní v táboře zahynuli. U přítomného zdejšího koláře Er. Šlapáka (už nežije) objednal a zaplatil zhotovení dřevěného kříže s drátěnou trnovou korunou pro Lipěže. V kronice ovšem zápis jsem marně hledal.“ 

Jelikož film byl natáčen už na konci 50. let, mohli bychom předpokládat, že pamětník (a jeho zprostředkovatel) nedatovali přesně tuto událost a následné zasazení kříže, vrhá to ale další světlo na objasnění jeho vzniku. Kronika odkrývá ještě jeden záznam týkající se vzpomínkových aktů v období před výstavbou velkovýkrmny. Roku 1968 se konal neveřejný pietní akt romským obětem na hřbitově v Mirovicích (což bychom mohli dávat do souvislostí také s uvolněním politické atmosféry a zahájeným demokratizačním procesem, v němž získával vznik SCR velmi jasné obrysy).

Velkovýkrmna

Nicméně, od 70. let se pak začíná jednat o výstavbě velkovýkrmny, resp. hledání vhodného místa na stavbu velké výkrmny vepřů s moderní technologií a odpovídající klimatizací. Lokalita obce Lety – Bobina vyhovovala ve všech směrech. Pamětník tehdejšího období jednání se zastupitelstvem obce vzpomíná, že se jako jeden z mála proti této stavbě postavil právě z hlediska pietního místa (osobní výpověď 7. 12. 2018).  V místní kronice se v roce 1974 uvádí: „Byl postaven gigant na výkrm vepřového dobytka „praseks“. Postaveno bylo deset hal, každá na tisíc kusů a dokončeno to bylo koncem listopadu 1974.“   

O existenci tábora na tomto místě byli zadavatelé stavby, její realizátoři a samozřejmě i místní obyvatelé informováni, nezřídka to byli samotní pamětníci. (Jedna z obyvatelek Let vzpomíná, že její dědeček pomáhal tehdy samotné baráky stavět a pak dál brigádničil v jejich okolí. Když se pak zastal vězněného dítěte, kterého četník zbil kvůli „nedovolenému pohybu u plotu“, byl vyhozen z práce.)

V samotné kronice obce je bezprostředně po zápisu o výstavbě vepřína v roce 1974 vepsán čtyřstránkový popis života v tzv. Cikánském táboře. Za jediné pietní místo se ovšem považovalo bývalé pohřebiště v nedalekém lesíku u tábora, kam pohřbívali oběti tyfu.  

Jak konstatoval jeden z respondentů, který  podal výpověď pro studijní účely (viz Pařízková 2007), jakmile pár set metrů od masových hrobů vyrostly budovy vepřína, nikdo z nich tam už dál nejezdil.

Prameny:

  • Nečas, Ctibor. Holocaust českých Romů. Prostor. 1999
  • Nečas, Ctibor. Historický kalendář. Univerzita Palackého. Olomouc. 1997
  • Pařízková, Jindra. Památka obětem romského holocaustu- Internační tábor Lety u Písku a jeho poválečná historie. Univerzita Karlova. 2007
  • Pavelčíková, Nina. Romové v českých zemích v letech 1945-1989. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. 2004
  • Sadílková, Helena. Slačka, Dušan. Závodská, Milada. Aby bylo s námi počítáno. Muzeum romské kultury. Brno. 2018
  • Slačka, Dušan. „Cikánská otázka“ na Hodonínsku v letech 1945–1973. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. 2015
  • Kolektiv autorů. Romové v České republice (1945-1998). Socioklub. Praha. 1999
  • Kronika obce Lety
  • Osobní výpovědi dvou obyvatelů obce, 10.12.2018 (2 svědci)
Přečteno: 636x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Historie, Druhá světová válka



HLAVNÍ ZPRÁVY

Jozef Kmeťo

videoNa onemocnění COVID-19 zemřel romský bloger Jozef Kmeťo. Těsně před smrtí natočil video, kde před nemocí varuje a vyzývá k nošení roušek

26.10.2020 14:24
Dnes odpoledne podlehl nemoci COVID-19 bloger Jozef Kmeťo. Informaci serveru Romea.cz potvrdila jeho manželka. Kmeťo těsně před smrtí natočil video, kde všechny varuje před zlehčováním nemoci a vyzývá je k nošení roušek.
 celý článek

Richard Adam, Jitka Votavová, Terezie Ondičová, Nikola Kokyová, Michael Miko

videoMladé osobnosti: Držte se, nevěřte všemu, co čtete, a chraňte své rodiny

26.10.2020 12:10
Známé osobnosti z romského a proromského prostředí vyzvaly prostřednictvím ROMEA TV k dodržování protiepidemických opatření. Vyzývají Romy, aby nosili roušky na nutných místech, nescházeli se a nezlehčovali situaci šířením dezinformačních zpráv na sociálních sítích.
 celý článek

David Tišer a papež František (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec, Pixabay, koláž Romea.cz)

Papež podpořil registrovaná partnerství homosexuálů. Je to pozitivní krok ke změně, okomentoval vyjádření David Tišer

23.10.2020 12:06
Papež František poprvé veřejně podpořil zákony, které umožňují homosexuálům vstoupit do registrovaného partnerství. Papež to uvedl v biografickém dokumentárním filmu Francesco rusko-amerického režiséra Jevgenije Afinejevského, který byl dnes představen na filmovém festivalu v Římě. Je to vůbec poprvé, co se hlava katolické církve vyjádřila ve prospěch civilních sňatků pro homosexuály. Vatikán na vyjádření papeže ve filmu zatím nereagoval. Jako pozitivní krok vyjádření papeže označil David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo