Český helsinský výbor a sdružení ROMEA vyzvaly politickou reprezentaci k naplňování lidských práv
Český helsinský výbor (ČHV) a sdružení ROMEA u příležitosti Dne lidských práv
dnes uspořádaly tiskovou konferenci. Hlavními tématy byly: 25. výročí vzniku ČHV,
dopis parlamentním stranám s výzvou k naplňování lidských práv, a to v konkrétně
vyjmenovaných bodech. A také podpora požadavku na zřízení postu ministra pro
lidská práva.
Lidská práva se musejí hlídat
Táňa Fischerová, předsedkyně ČHV, ke 25, výročí této organizace sdělila, že si
po listopadu 89, že Český helsinský výbor zanikne, protože již nebude potřeba.
Poté se však ukázalo, že i v novém režimu se musí dodržování lidských práv stále
hlídat. "V tomto směru se situace horší, což vidíme i na zhoršování společenské
atmosféry. A navíc: Všeobecná deklarace lidských práv, přijatá v roce 1948
zdaleka není naplněna," dodala Fischerová.
Fischerová i další přítomní zástupci ČHV a sdružení ROMEA poté vyzvali vládu k naplňování lidských práv, která jsou nutnou součástí dobrého fungování demokratického právního státu.
Dopis parlamentním stranám
Český helsinský výbor ve spolupráci s občanským sdružením ROMEA obeslal v
uplynulých týdnech zástupce všech parlamentních stran
otevřeným dopisem ohledně priorit v oblasti ochrany lidských práv v České
republice. Dopis upozorňuje politiky na řadu naléhavých problémů týkajících se
této tématiky.
„Většina obeslaných politických stran projevila zájem o nastíněných
problémech diskutovat. Ve výzvě jsme nastínili mnoho oblastí, které považujeme
za prioritní a jejichž řešení vnímáme jako naléhavé a zásadní. Ze všech témat
uvádíme ty aktuálně nejpalčivější,“ uvedla členka předsednictva ČHV Lucie
Rybová.
Dopis mimo jiné zmiňuje tyto priority:
1. neobsazení pozice zmocněnce vlády pro lidská práva/ministra pro lidská
práva a politizace této pozice;
2. absence vize a dlouhodobé strategie v oblasti ochrany lidských práv v ČR;
3. absence nezávislé instituce zaměřené na monitorování stavu lidských práv v ČR
podle tzv. pařížských principů;
4. implementační deficit ve vztahu k plnění mezinárodních úmluv o lidských
právech, zejména Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, Úmluvy o
právech dítěte, ale i národních akčních plánů a koncepcí přijatých k realizaci
mezinárodních lidskoprávních úmluv;
5. absenci dotačních programů na jednotlivých resortech či na úrovni krajů
zaměřených na podporu projektů zacílených na oblast ochrany lidských práv.
Ministerstvo pro lidská práva
František Kostlán, redaktor serveru Romea.cz a místopředseda ČHV, hovořil o
nutnosti zřízení ministerstva pro lidská práva či alespoň funkce ministra pro
lidská práva.
"Politická reprezentace nám dává už několik let najevo, že lidská práva ji
nejen nezajímají, ale že rovnou překážejí, protože stojí v cestě byznysu. S tímto přístupem se
nelze divit, že se společenská atmosféra horší a na síle nabývají rasismus, extremismus a nápady na násilná řešení. K návratu lidských práv mezi priority je třeba, aby je prosazovala
těžká váha, tedy ministr, který bude společensky uznávanou osobností. Vládní
zmocněnec pro lidská práva je v pozici podřízeného úředníka a nemá tu sílu
prosadit na vládě vše potřebné. Nová vláda má velkou příležitost změnit to k
lepšímu, pomoci tak lidským právům a zároveň získat důvěru občanské společnosti," řekl
Kostlán.
Podle něj by bylo nejlepší zřízení ministerstva pro lidská práva i s výkonným
aparátem. Je sice možné se vrátit i k dřívějšímu modelu, kdy zde byl ministr bez ministerstva. "Problémem však je, že v tom případě připravují podklady
úředníci jiných resortů, kteří problematiku lidských práv neznají a většinou je
ani nezajímá," sdělil Kostlán.
Upozornil také na to, že za rapidní vzrůst extremismu a xenofobních nálad ve společnosti mohou i poslední vlády, Nečasova a Rusnokova, a státní instituce, policie a státní zastupitelství, které se povětšinou tváří, že něco takového jako extremismus ani neexistuje. "Poslední, kdo se věnoval skutečně účinnému boji proti extremismu, byla úřednická vláda Jana Fischera," dodal Kostlán.
