romea - logo
8. března 2021 (pondělí)
svátek má Gabriela

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Čtvrtletní zpráva o extremismu: Extremisté neuspěli v komunálních volbách, DSSS se drolí, loni policie evidovala více extremistických činů

18.2.2019 11:40
Ilustrační FOTO: Lukáš Houdek
Ilustrační FOTO: Lukáš Houdek

Za loňský rok zaznamenala policie 179 trestných činů s extremistickým podtextem, o 26 více než předloni. Objasněno bylo 107 skutků. Kriminalisté za rok 2018 evidují 136 stíhaných lidí. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o extremismu za poslední čtvrtletí loňského roku.

Nejčastěji, v 72 případech, zaregistrovali loni policisté trestné činy podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, projev sympatií k takovému hnutí nebo popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Následovalo hanobení národa nebo rasy (36 případů) a násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (29 případů). Úmyslné ublížení na zdraví zaznamenala policie v sedmi případech, čtyři z toho objasnila.

Nejvíce skutků s extremistickým podtextem evidovali policisté v Praze, kde jich loni bylo 51. Následoval Ústecký kraj s 29 trestnými činy. V Praze a Ústeckém kraji bylo také nejvíce stíhaných osob.

Ve výše zmíněné zprávě o extremismu se objevují i kauzy, ve kterých figurují lidé, kteří se zaměřovali ve svých výrocích cíleně na Romy. Například vyjádření poslance Roznera o táboru v Letech u Písku, nebo kauza kulturisty Grznára, který schvaloval vřaždu mladého Roma v Chomutově.

Protiimigrantská, protimuslimská a protiromská rétorika nenašla před říjnovými komunálními volbami mezi voliči velký ohlas

V říjnových volbách tradiční pravicově extremistické strany propadly, do zastupitelstev se podle zprávy dostali jen jednotlivci za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS) a Národní demokracii (ND).

"Xenofobní témata, které se obě strany v předvolební kampani snažily nastolit, neměla na lokální úrovni ohlas," uvádí zpráva. Mladší aktivisté, kteří byli dříve spojeni s Dělnickou mládeží, navíc DSSS přestali podporovat. Někteří z nich se začali angažovat v Národní a sociální frontě. Tato organizace absorbovala většinu výraznějších postav Dělnické mládeže. DSSS tak podle vnitra přišla o jazykově vybavené jedince, kteří byli schopni navazovat kontakty v zahraničí.

Ani další politické subjekty, které staví svůj program dominantně na protimuslimské, protiimigrantské a protiromské rétorice a vyhroceném nacionalismu, v říjnových komunálních volbách neuspěly.

Xenofobní aktivisté podle zprávy reflektovali aktivitu orgánů v trestním řízení proti nenávistným projevům, včetně obsahu na internetu. To, že bylo v případech zahájeno trestní řízení, pak mělo podle vnitra vliv na snižování radikality jejich projevů. V alternativní mediální scéně nebyla podle zprávy nastolena žádná nová témata. Fungoval podle ní osvědčený model, kdy kvazi-mediální projekty šířily různé konspirační teorie, chtěly vyvolat strach z migrantů, Romů nebo homosexuálů a kritizovaly seriózní média.

"Za úspěch kvazi-mediálních projektů lze považovat i fakt, že z veřejné diskuse nad legitimními společenskými problémy se v některých případech vytrácejí racionální argumenty a jsou nahrazeny polemikami o tom, jakým způsobem je o těchto problémech diskutováno," uvádí dokument.

Na levicové scéně byly v posledním čtvrtletí loňského roku podle vnitra patrné intenzivní aktivity na podporu squattingu, které souvisely s rozhodnutím soudů ohledně Autonomního sociálního centra Klinika. Ústavní soud odmítl stížnost proti vyklizení Kliniky loni v listopadu, budova byla vyklizena v polovině ledna. Některé anarchistické kolektivy se podle zprávy zapojovaly do aktivit s ekologickým podtextem.

V prosinci se v Praze uskutečnil sjezd Komunistického svazu mládeže, kterého se účastnili i zástupci Levé perspektivy. "Dopad těchto extremistických uskupení byl však nadále zanedbatelný," doplňuje zpráva.

Velký ohlas ve veřejném prostoru vyvolala podle zprávy smrt českého vojáka při střelbě afghánského vojáka přímo na vojenské základně v provincii Herát. Na událost reagovaly subjekty, které dlouhodobě kritizují NATO a účast českých vojáků v zahraničních misích. Zpráva o extremismu připomíná také případ Slováka Dominika Kobulnického, který je viněn z přípravy teroristického útoku v Česku. Jeho kauzu začal soud projednávat na konci ledna. V kapitole o rizicích spojených s náboženským extremismem je dále krátce uvedeno, že prezident Miloš Zeman loni v izraelském parlamentu slíbil, že udělá vše pro to, aby se otevřela česká ambasáda v Jeruzalémě. Předtím uvedl, že nevidí Pásmo Gazy jako nezávislý stát, protože tamní vládní hnutí Hamás vnímá jako teroristickou organizaci. "Tato problematika je v muslimském, zejména arabském světě, vnímána velmi citlivě," podotýká dokument.

Zpráva se na závěr zmiňuje o říjnovém průzkumu společnosti STEM, podle které má 71 procent veřejnosti strach z uprchlíků, kteří by se usadili v Česku. Strach z rozšíření islámu v souvislosti s příchodem migrantů pociťuje podle průzkumu 86 procent lidí.

DOKUMENT

Přečteno: 564x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Extremismus, Diskriminace, Menšiny



HLAVNÍ ZPRÁVY

Pavla Svrčinová a vtip, který sdílela na svém facebookovém profilu. (Koláž: Romea.cz)

Budoucí hlavní hygienička Pavla Svrčinová se omluvila Romům za rasistický vtip

5.3.2021 20:05
Budoucí hlavní hygienička Pavla Svrčinová se omluvila Romům za sdílení rasistického vtipu na svém facebookovém profilu. Svrčinovou kontaktovala s žádostí o vysvětlení vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková. Budoucí hlavní hygienička se podle Válkové v telefonickém rozhovoru za celou věc omluvila a požádala zmocněnkyni o přeposlání její omluvy všem členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.
 celý článek

František Lízna (FOTO: repro Česká televize)

Umřel páter František Lízna, který se zastával Romů. Je důležité, aby neztratili svůj romipen, říkával

5.3.2021 14:55
Ve čtvrtek večer zemřel katolický kněz a někdejší chartista František Lízna (79). Zprávu o jeho úmrtí zveřejnil jezuita Jan Regner. Lízna byl člověkem se srdcem na dlani, dlouho pomáhal Romům a lidem z okraje společnosti vůbec. Dlouhou poutí se vyléčil z rakoviny, v poslední době si stěžoval na plicní embolii, nakonec podlehl koronaviru.
 celý článek

--ilustrační foto--

videoZÁZNAM VYSÍLÁNÍ: Rozhovor s novým honorárním konzulem Petrem Torákem

5.3.2021 13:53
Záznam živého vysílání rozhovoru s novým honorárním konzulem přímo z místa jeho působiště v Peterborough.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo