Ministryně Marksová vyzvala obce, aby nerušily všechny ubytovny
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) vyzvala obce, aby nelikvidovaly všechny ubytovny na svém území, a neudělaly tak ze sociálně slabých bezdomovce. Reagovala tak na první kontroverzní případy související s tím, že od 1. května rozhodují obce namísto úřadů práce o vyplácení doplatku na bydlení.
Pravomoc udělovat souhlas s vyplácením doplatku dala obcím novela zákona o hmotné nouzi, konkrétně pozměňovací návrh šéfa poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury. Někde ale již vedl k problémům. "Některé obce vyhlásily, že udělovat souhlas nebudou, a že ty lidi z ubytoven chtějí vystěhovat," uvedla dnes Marksová na tiskové konferenci na úřadu vlády.
"Myslím si, že účelem (zákona) by mělo být převážně zabránit tomu, aby se na území těch obcí objevily nové ubytovny. Případně ve výjimečných případech takto lze skutečně vylidnit nějakou hodně nepohodlnou ubytovnu, ale já bych tímto chtěla apelovat na všechny starosty a starostky, aby nevyráběli z lidí bezdomovce," nechala se slyšet ministryně.
Respektuje sice prý nutnost, aby obec věděla, koho na svém území má a komu se doplatek dává. Likvidace všech ubytoven by ale mohla vést k neúnosné sociální situaci. Dotknout by se navíc mohla i dětí, o které se stejně obec musí postarat. Marksová také uvedla, že pokud si obce s novou pravomocí nebudou umět poradit, bude vláda jednat o novele zákona.
Zablokováním doplatků na bydlení lidem bydlícím v ubytovnách v dubnu pohrozilo například vedení radnice v Bohumíně.
„Od května se opravdu bude moct stát, že obec nevydá souhlas s výplatou doplatku na bydlení na konkrétní ubytovnu a lidé tak přijdou o peníze, ze kterých by si bydlení mohli zaplatit. Podle ombudsmanky je to protiústavní, protože doplatek na bydlení je nároková dávka. Pokud tomu správně rozumím, ten návrh připravila ostravská ODS spolu s paní Řápkovou,“ řekl již dříve v rozhovoru pro server Romea.cz předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka.
„Schválení té novely považuji za velké selhání paní ministryně Marksové a myslím, že by ho měla co nejdříve napravit. Proto by mělo ministerstvo práce a sociálních věcí připravit jasnou prováděcí instrukci, která neumožní takový postup, jež by děti, ale i dospělé v ubytovnách ohrozil zhoršováním jejich situace,“ uvedl.
Příspěvek na bydlení patří mezi dávky státní sociální podpory. Dosáhnou na něj lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí 30 procent příjmu. V Praze je to 35 procent příjmu. Doplatek patří mezi dávky hmotné nouze. Získají ho ti, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení a jimž ani s ním nezbývá na živobytí. Další dávka tedy potřebným výdaje za byt dorovnává tak, aby jim na živobytí zůstalo.
Výdaje na dávky na bydlení v roce 2014: přes 12 miliard
Výdaje na příspěvek rostou i letos. Za první dva měsíce jsou proti stejnému loňskému období o devět procent vyšší. Loni se za leden a únor vyplatilo zhruba 1,37 miliardy korun, letos 1,48 miliardy. Před rokem v únoru příspěvek pobíralo 202.500 lidí, teď 209.600 osob.
Na doplatcích na bydlení úřady práce za první dva měsíce vydaly 500,2 milionu, loni to bylo o 24,3 milionu víc. Ubylo i příjemců. Loni v únoru dávku dostalo 73.400 osob, letos 64.500.
Loni potřební na příspěvcích dostali 8,84 miliardy korun a na doplatcích 3,25 miliardy. Suma na doplatek se tak proti roku 2012 zhruba zdvojnásobila, tehdy činila 1,67 miliardy. Příspěvky si vyžádaly před dvěma lety 5,73 miliardy – byly tedy proti loňsku o víc než tři miliardy nižší.
V roce 2013 se proti předchozímu roku zvedly výdaje na doplatek o 68 procent. Loni se růst částky zbrzdil, meziročně se vyplatilo o 15 procent víc. Suma na příspěvek se zvýšila v minulém roce o pětinu, předloni o 29 procent.
