Novinář Oldřich Bubeníček: Děti musí chodit do školy i za cenu krácení různých dávek
Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů
jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na
jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto
směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce
na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice
bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených
lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití
lidí z většiny s lidmi z menšin.
Na řadě je Ústecký kraj. Dotazy jsme zaslali těmto politikům:
Oldřich Bubeníček (KSČM)
Karola Haasová (TOP09 a Star.)
Petr Kotáb (DSSS)
Vladislav Raška (ODS)
Jana Vaňhová (ČSSD)
Jiří Zelenka (Severočeši.cz)
Z oslovených na naše dotazy odpověděli dva kandidáti: Oldřich Bubeníček a
Vladislav Raška.
Zde je reakce novináře Oldřicha Bubeníčka (otázky jsou tučně):
1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako
jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často
neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože
je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních
romských představitelů?
Pokud ano – jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?
a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?
b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?
c) Zapojil byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a
jejich zavádění do praxe?
Pokud ne – jak by vypadal váš přístup k integraci?
a) Postupoval byste spíše cestou represivních návrhů typu podmínění vyplácení
sociálních dávek za splnění určitých podmínek či zákaz pobytu na území obce
kvůli opakovanému přestupku? Jaká konkrétně opatření byste prosazoval?
b) Postupoval byste spíše cestou motivace typu placené práce dlouhodobě
nezaměstnaných pro města, obce a nevládní organizace? Co konkrétního byste
prosazoval?
c) Kombinoval byste tyto přístupy? Jak konkrétně?
Tyto otázky zůstaly bez odpovědi.
2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti lidí
žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně zde
žijících Romů?
a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?
Práce pro nekvalifikované občany se základním vzděláním, kterých je v této
minoritě velká většina, bohužel. Úklidové práce, pomocné práce v sociálních
službách a pod.
3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?
Bohužel řadu lokalit již romští nájemníci zdemolovali, viz nepřetržitý průtok
peněz do lokality Chanov.
4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Pokud ano – jak konkrétně byste k tomu chtěl přispět?
Děti musí chodit do základní školy (donutit rodiče i za cenu krácení různých
finančních dávek), první cíl výuční list, u nadaných maturita a případně další
studium
5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s
lidmi z menšin, především romské?
a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak
konkrétně byste toho chtěl dosáhnout?
To je také úkol pro rómské předáky v jednotlivých lokalitách, musí se
skloubit práva a povinnosti.
b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy?
Jak konkrétně by měla vypadat v praxi?
To je úkol pro různá nízkoprahová centra a podobné aktivity. Ale nemělo by to
zase být podnikání pro „někoho“. Je třeba si uvědomit, že většina peněz určených
pro Rómy uniká jako zdroj podnikání úplně někoho jiného.
