ZÁZNAM: Uctění Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti v Senátu
V pátek 25.ledna se v Hlavním sále Senátu Parlamentu České republiky konalo uctění Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.
„Hrůzný stín minulosti holokaustu bohužel stále nepatří jen do učebnic dějepisu, stále nepatří jen do vzpomínkových akcí a hrozí novými tragédiemi,“ uvedl předseda Senátu Jaroslav Kubera, který nad slavnostním shromážděním převzal záštitu. Ve svém projevu upozornil na nárůst antisemitismu a liknavost elit při jeho potírání.
„Nejde samozřejmě jen o antisemitismus. To, co tu říkám, o stále přítomné nenávisti k Židům, platí například i o Romech. I oni jsou pořád a stále dokola vystavováni společenské šikaně. Občas někdo hodí hořlavinu do romského domku a jakoby se nic neděje a to je špatné. Mějme to na paměti a nesmiřujme se s touto skutečností,“ řekl Kubera.
Předseda Sněmovny Radek Vondráček oznámil, že Sněmovna přijala usnesení, které vymezuje antisemitismus.
“I když byla Česká republika dosud uchráněna nejhorších projevů rasisticky motivovaného extremismu, je v Evropě patrný vzestup antisemitských projevů. Tato definice má význam nejen ve vztahu k našim tradičním a hlubokým vztahům ke státu Izrael, ale i k dobrému soužití s našimi Židy a dalšími etnickými a národnostními skupinami. Může tak posloužit jako vodítko k posuzování nenávistných projevů,” řekl Vondráček, který přijetí usnesení inicioval.
Návrh pouze uvedl, diskuse se k němu podle dohody předsedů poslaneckých klubů nevedla. Stejné usnesení přijaly už dříve izraelský Kneset a parlamenty Velké Británie, Rakouska, Rumunska, Německa, Bulharska, Litvy, Slovenska, Makedonie, Moldavska a Nizozemska.
Své vzpomínky a osud svých blízkých přítomným přiblížil Jiří Fišer, bývalý vězeň vyhlazovacího tábora v Osvětimi. „Vzpomínám si, že vojáci rudé armády byli velmi unaveni a vyčerpáni, dokonce mám za to, že byli vyhládlí skoro jako my. Prý tak spěchali k našemu táboru, aby nás co nejdříve zachránili,“ připomněl také den osvobození tábora v roce 1945.
Na setkání promluvila také eurokomisařka Věra Jourová, která upozornila i na nenávist ve virtuálním prostoru. „Je to špatná zpráva, když vidíme, kolik toho je. Jakou intenzitu dnes nenávist má, projektovaná do digitální komunikace,“ uvedla Jourová. Připomněla také případ nenávistných komentářů pod fotografií dětí z teplické školy. „To byl útok na nás na všechny, to se netýkalo jenom té hrstky nevinných dětí, které vůbec, ani jejich rodiče, nemohli pochopit, co se děje,“ řekla eurokomisařka.
Na nenávistně laděnou kampaň v posledních komunálních volbách pak upozornila ve svém projevu Monika Mihaličková z organizace ROMEA.
Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 lidí, zemřelo 250.000 Židů.
ZÁZNAM: Uctění památky obětí holokaustu
