Rasová diagnóza: Cikán. V rámci festivalu Khamoro začala výstava o romském holokaustu

Předválečné snímky Romů z rodinných alb v protikladu s oficiálními dokumenty o nacistickém pronásledování ukazuje výstava Rasová diagnóza: Cikán, která bude od úterý k vidění v pražské galerii Českých center. Expozici připravilo Dokumentační a kulturní centrum německých Sintů a Romů. Podle jeho předsedy Romani Roseho obyvatelé evropských zemí o romském holokaustu pořád ještě mnoho nevědí. Ocenil minulou českou vládu za vykoupení vepřína v Letech u Písku, kde stával protektorátní koncentrační tábor pro Romy.

"Odstraněním vepřína v Letech dala česká vláda (vláda Bohuslava Sobotky) signál a naději, že anticiganismus a vylučování není přijatelné. Patří jí díky za zrušení ostudného vepřína, symbolu neuctivosti a nelidského přístupu k historii," řekl v pondělí Rose, který předsedá Ústřední radě německých Sintů a Romů a vede i Dokumentační a kulturní centrum německých Sintů a Romů. Do Prahy přijel zahájit výstavu o romském holokaustu, která je součástí letošního festivalu romské kultury Khamoro.

Česko za vepřín na pietním místě sklízelo léta kritiku mezinárodních institucí i domácích aktivistů. Sobotkova vláda loni v srpnu rozhodla o tom, že vepřín za 450 milionů korun vykoupí. Stát smlouvu uzavřel loni v listopadu, letos v dubnu areál převzalo Muzeum romské kultury. Do konce roku by se měla farma zbourat. Cikánským táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

"Výstava jasně ukazuje, že Sintové a Romové, tedy i čeští Romové mají ve svých evropských zemích staletou historii. Byli normální součástí společnosti. Byli to stejní patrioti a vlastenci jako ostatní. Bojovali v první světové válce. Nacismus tuto normálnost zničil," řekl Rose. Podle něj lidé v Evropě stále o romském holokaustu příliš nevědí. Rose uvedl, že nacistům padlo za oběť půl milionu Romů a Sintů. V koncentračních táborech Osvětim a Ravensbrück zahynula i velká část Roseho rodiny.

Výstava mapuje postupné omezování práv menšiny v říši až po systematickou likvidaci Romů na obsazených územích. Ukazuje kontrast mezi oficiálními dokumenty a soukromými fotografiemi Romů. Druhá část expozice se pak zaměřuje na situaci v poválečných letech a třetí na podmínky menšiny v Evropě po roce 1989. Vývoj Rose nehodnotí úplně pozitivně.

"Evropské státy, členské země EU musí konečně svým občanům, kteří v nich žijí po staletí a berou je jako svou vlast, dát stejné šance. Je nutné zastavit politiku apartheidu a zbavit se ztracené perspektivy," řekl Rose.

Jedenasedmdesátiletý Rose začal jako aktivista za práva Romů a Sintů vystupovat v 70. letech. Zasloužil se o oficiální uznání romské menšiny v Německu či o vznik památníků romských obětí nacismu, který stojí v Berlíně od roku 2012.