romea - logo
23. ledna 2020 (čtvrtek)
svátek má Zdeněk
Loading
rozšířené vyhledávaní

František Kostlán: Další bič na chudé z dílny ODS. Politici chystají další protiromskou kampaň

11.12.2019 11:22
František Kostlán.  Foto: Archiv Romea.cz
František Kostlán. Foto: Archiv Romea.cz

Ti nejchudší lidé, kteří u nás žijí, mohou na tři měsíce přijít o dávky v hmotné nouzi včetně doplatku na bydlení, pokud se třikrát po sobě dopustí přestupku, jako jsou rušení nočního klidu, drobné krádeže, výhrůžky nebo lehké ublížení na zdraví. Návrh ODS sněmovna schválila v prvním čtení (ze tří), nyní jej posoudí sociální výbor. 

Vláda ANO a ČSSD se k předloze postavila neutrálně, přestože sama vyslovuje obavy z možného nárůstu počtu majetkových trestných činů a přestupků. Upozornila také na to, že někteří podmíněně odsouzení lidé by se ocitli v existenční nouzi a byli by na tom hůře než vězni, kterým poskytuje základní potřeby stát. Jestliže si toto ministři uvědomují, je neutrální stanovisko přinejmenším alibistické. V rámci Babišova a Hamáčkova hrubého populismu, který zahrnuje i xenofobní krvežíznivost, je však vysvětlitelné.

Špatný z principu i pragmaticky vzato

Tento návrh je špatný z principu i z pragmatického pohledu na věc. Rozeberme si to. 

Za prvé: Odebrání celých dávek v hmotné nouzi je namířené proti lidským právům a humanitě, na níž je naše demokracie založena. Tomáš G. Masaryk vtiskl Československu jako základní ideu právě to. Byl přesvědčen, že „eticky je demokracie zdůvodněna jako politické uskutečňování lásky k bližnímu.“ Jsou to právě sociální dávky, které napomáhají ke stabilitě společnosti. Opakem toho je odebrání dávek - nechat někoho zcela bez prostředků je tedy i aktem společensky sebezničujícím.

Nechat někoho, kdo nemá šanci získat peníze jinak, na tři měsíce bez prostředků, znamená, že dotyční přijdou o byt, protože nebudou mít peníze na nájem. 

Obchodníci s chudobou na ubytovnách i v bytových domech vymáhají velmi vysoké nájmy. Ti nájemníci, kteří nemají práci a pobírají sociální dávky, je hradí z doplatku na bydlení. Ten však na to málokdy sám o sobě stačí, proto na nájem doplácejí i z dávek na živobytí. Majitelé ubytoven a bytů s chudými nájemníky uzavírají krátkodobé smlouvy, třeba i jen na měsíc či na tři měsíce, a když ti neplatí, z pokoje či bytu je vyhodí (neprodlouží jim smlouvu).
A znamená to také, že tito chudí lidé buď budou hladovět, nebo půjdou krást - je tu tedy reálné nebezpečí, že se díky tomuto návrhu zvedne kriminalita a v důsledku toho se opět vzedme nenávistná vlna vůči chudým, především vůči Romům žijícím v ghettech. „Díky“ obvyklé paušalizaci se to však sveze na všechny Romy. 

Takovou permanentní protiromskou kampaň jsme zažívali zhruba od roku 2008, kdy proběhl první pokus o pogrom Romů neonacisty, až do tzv. uprchlické krize. Během té doby po mnoha koutech naší země pochodovaly davy občanů v čele s krajně pravicovými extremisty, kteří se pokoušeli o pogrom Romů a vyvolávali rasistická a další nenávistná hesla, například: „Černý svině“, „Cikáni do plynu“, „Všechny upálit, zaživa pohřbít,“ „Kudlu do zad!“, za shovívavého přihlížení policistů i strážníků.

To umocňuje i další část návrhu ODS: půl roku by byli bez dávek pachatelé pravomocně odsouzení k podmíněnému trestu a až rok lidé, kteří čekají na nástup do vězení. To už se dá chápat jen jako přímá pobídka k páchání trestných činů.

Za druhé: Návrh zákona ODS není obecný, týká se jen určité skupiny lidí. Ostatní lidé, kteří dávky nepobírají, mohou páchat dotyčné přestupky, aniž je stát či město připraví o peníze nutné na základní živobytí. Ti bohatší jsou v tomto případě zvýhodněni oproti chudším, nejsou si tedy všichni před zákonem rovni.

Co by se asi stalo, kdyby někdo navrhl zákon, že milionáři a miliardáři přijdou o kompletní zisk ze svého podnikání, když se dopustí tří přestupků? Všichni by oprávněně upozorňovali na to, že něco takového do demokracie nepatří. Chudých lidí se však málokdo zastane. A to přesto, že jde o stejný princip jako u onoho fiktivního návrhu s milionáři. 

Instalace strachu z vnitřního nepřítele

Přitom tu máme systém, v jehož rámci lze za páchání přestupků postihnout kohokoli. Pokuty lze těm nejchudším strhávat z dávek, takže není důvod přitvrzovat. Proč to přesto ODS navrhuje a většině dalších stran se to líbí? Asi nebudeme daleko od pravdy, když vyslovíme domněnku, že nový způsob represe má vrátit do hry strach z vnitřního nepřítele - a Romové jsou v této roli osvědčeným anti-partnerem.

Vzpomeňme na první takový návrh ODS. „Díky“ němu mohou úřady ukládat až tříměsíční zákaz pobytu ve městě či obci za vybrané opakované přestupky: drobné krádeže, rušení nočního klidu či třeba nabízení prostituce na veřejném prostranství. Tuto novelu iniciovala tehdejší poslankyně ODS Ivana Řápková (bývalá starostka Chomutova) a hlasovalo pro ni 101 poslanců. Pro byli zákonodárci ODS, TOP 09 včetně údajného „bijce za lidská práva“ Miroslava Kalouska, LIDEM a několik poslanců Věcí veřejných. (Viz hlasování - ZDE).

Tento návrh zákona schválila Poslanecká sněmovna v roce 2012. Ale ještě o rok dříve navrhovala ODS pod vedením Řápkové, aby sociální dávka určená na živobytí podléhala exekuci - dlužníkům by na tak jídlo, oblečení, potřeby do školy pro děti atd. zůstalo existenční minimum, které tehdy činilo 2020 korun na měsíc.

Roky 2011 a 2012 byly co do odporu proti vnitřnímu nepříteli (Romům) kritické. Tehdy se rozhodovalo, jestli se situace zklidní nebo naopak přeroste v bouře. Nejen tyto návrhy ODS, ale i další chování politiků, především těch populistických, tehdy pohnulo společnost k oněm bouřím. Romové byli zastrašování demonstracemi, návrhy zákonů namířených proti nim i rasistickými a xenofobními hesly populistů napříč politickými stranami. A je velmi pravděpodobné, že právě o to dnes ODS a další strany znovu hrají. Vnější nepřítel - uprchlíci a migranti - už není tak atraktivní, takže nastoupit musí nepřítel vnitřní, vykreslen do co nejhorší podoby.

A proč něco takového politici dělají? ODS nemůže prorazit patnáctiprocentní podporu voličů, TOP 09 se nemusí dostat do sněmovny vůbec, totéž KSČM, ANO si chce zachovat vysokou podporu voličů, o Okamurově SPD ani nehovoře atd. - a takové tažení je v tomto směru osvědčená pomoc, pokud se do voleb podaří proti Romům rozpoutat stejnou hysterii jako na konci minulého desetiletí. Máme se zřejmě nač těšit.

Přečteno: 2269x
 

Kam dál:

Štítky:  

Sociální, hmotná nouze, doplatek na bydlení, Legislativa, ODS



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo