romea - logo
10. srpna 2020 (pondělí)
svátek má Vavřinec

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

František Kostlán: Islamistický fanatismus je odporný. A co ten evropský?

Praha, 15.10.2014 14:53, (ROMEA)
Koláž Romea.cz
Koláž Romea.cz

Jsme zhrozeni ze zaslepeného násilí Al-kajdy, Talibanu a nově i tzv. Islámského státu. Jsme z toho zhrozeni právem, nelítostná bezohlednost spojená s fanatismem a přesvědčením o vlastnictví té jedině správné pravdy, je odporná. Píšeme o tom, diskutujeme, polemizujeme, vypořádáváme se s tím.

Vlna fanatismu

O trendu násilí, primitivity a nesnášenlivosti, který putuje Evropou prostřednictvím neislamistických "majitelů té správné pravdy,“ se sice také občas kdosi tu a tam zmíní, ale vcelku jej nepokládáme za natolik nebezpečný. Evropský fanatismus zatím není tak bezohledný, zatím se až na výjimky nedopouští teroristických činů, zatím nemučí a nevraždí druhé kvůli odlišnému pohledu na svět ve větším měřítku, zatím neukazuje veřejné popravy nepřátel na internetu…

… Zatím.

Breivik však nepostupoval odtrženě od okolního dění. Jeho teroristický atentát nebyl ojedinělým činem, ale přímou součástí vlny fanatismu, která se zvedá nad zeměkoulí.

V muslimském světě roste nenávist vůči jinověrcům (včetně druhých muslimů), v Evropě stoupá nenávist vůči migrantům, Romům, Židům atd. Začínají se zde objevovat návrhy na násilné řešení problémů a čím dál více lidí je přijímá za své.

Tolerantní muslimský svět

Islamistický fanatismus spojený s násilím si ke své bezohlednosti a nelidskosti došel postupně, drobnými krůčky. I muslimové měli někde na počátku svého Breivika, kterého za jeho počínání odsuzovali až na výjimky všichni ostatní (i dnes terorismus odsuzuje velké množství muslimů, ale vzedmutí fanatismu jejich počet přeci jen oproti počátku umenšilo).

Ještě před několika desítkami let (a dlouho před tím) byl muslimský svět nefanatický a k menšinám tolerantní, leckdy tolerantnější než předrenesanční svět křesťanský. Mezi muslimy žily miliony Židů, kupříkladu.

V Iráku ještě v první polovině 20. století žilo podle některých odhadů okolo 200 000 Židů. A někteří muslimové proti nim začali brojit až ve 30. letech 20. století, ve shodě s nástupem nacismu v Evropě.

Tento poznatek je pro posuzování dnešního trendu násilí důležitý, protože ukazuje, že fanatismus umí kráčet napříč náboženstvími, kontinenty a civilizacemi, je mu jedno, jakým fundamentalismem se živí. Je natolik silný, že dokáže zasáhnout celý svět naráz, čehož je svědkem Evropa 20. století, která rozdmýchala dvě celosvětové válečné hrůzy.

Křesťané naopak Židy, ve vlnách, leckdy vyvražďovali a vyháněli (např. Španělsko v 15. století, či pogromy v Haliči, Rusku i jinde ve střední a východní Evropě). Se vznikem národních států namísto křesťanského antisemitismu nastoupil na trůn antisemitismus nacionalistický.

Kde začíná fanatismus

Fanatismus začíná tam, kde rozum jako prostředek k získávání poznání nahrazuje fundamentalisticky pojatá víra či ideologie. Společenská atmosféra a konání lidí se postupně proměňuje, napřed pochopitelně v malém – na místní úrovni, později může expandovat dál. A, řečeno s Henri Bergsonem, nástroje naší mysli se stávají přítěží, když prostředí, pro které byly nezbytné, již neexistuje. S touto proměnou přichází jiný způsob uvažování, dřívější žebříček hodnot se mění, v tomto případě radikálně.

Čím se tedy živí dnešní fundamentalismus evropský, aby zdatně vyzrál do fanatismu, který používá násilí k sebeprosazování? Ta strava bude nejspíš velmi pestrá, avšak tři hlavní chody máme přímo na očích:

  • nacionalismus, respektive jeho resentimenty vedoucí k nesnášenlivosti vůči druhým, odlišným,
  • mravní relativismus, který smazává hranice mezi dobrem a zlem,
  • ideologií poznamenané uvažování, respektive nadvláda ideologií nad rozumem, která se našemu civilizačnímu okruhu zadřela pod kůži. (A mám na mysli jakékoli ideologie, včetně těch demokratických, protože i ty mrzačí myšlení svým primitivním, zjednodušeným pohledem na složitého dění.)

Breivik a jeho následovníci

Breivik ve svém rozsáhlém manifestu všechny tři body potvrzuje, krom jiného i těmito slovy:

„Protože chceme proniknout do marxistických médií propagujících multikulturalismus, jsme nuceni přistoupit k brutálnější a dech beroucí operaci, která povede k obětem. Pokud se už rozhodnete udeřit, je lepší zabít co nejvíce lidí, jinak riskujete, že ideologický dopad činu nebude dostatečný… Většina lidí nás nyní odsuzuje jako teroristy. Ale za sto let budeme oslavováni jako předvoj, jako hrdinové, kteří položili životy v boji proti tyranům.“

Ovšem Breivikovo odhodlání položit vlastní život opadlo ihned po příchodu policistů na místo, kde cíleně vyvražďoval mladé lidi, které si sám zvolil za nepřátele. Byl tedy ochoten za „svou pravdu“ položit životy druhých, nikoli ten svůj…

… Zatím.

Další Breivikové budou odhodlanější i v tomto ohledu a jejich počínání bude proto ještě krutější.

Život a nenávist jako hodnoty

Izraelský spisovatel Amos Oz v eseji Jak vyléčit fanatika (nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka, 2006) popisuje prastarý konflikt mezi fanatismem na jedné straně, a tolerancí, pluralismem a pragmatismem na straně druhé ve vztahu k současnému dění ve světě, následovně:

„To, čeho jsme svědky, je ovšem boj mezi fanatiky, to znamená lidmi, kteří jsou přesvědčeni, že účel – jakýkoli účel – světí prostředky, a zbytkem světa, jenž věří, že život je hodnotou sám o sobě, a nikoli pouhým prostředkem. Je to boj mezi těmi, kdo se domnívají, že spravedlnost, ať už tím slovem myslí cokoli, má přednost před životem, a námi, kteří si myslíme, že život stojí výš než jiné hodnoty, přesvědčení či vyznání.“

Vidíme ovšem, že onen zbytek světa vyznávající život jako nejvyšší hodnotu se rapidně zmenšuje. Zatímco v první polovině 20. století ovlivnil nástup nacismu a fašismu muslimský svět, dnes naopak Evropané čerpají nenávist u islamistů. A je jich čím dál víc. Nenávist plynoucí z fanatismu se stává pro stoupající počet lidí vyšší hodnotou než lidský život.

Klaďme si otázky. Hned

Asi bychom si měli začít klást i ty otázky, o nichž víme předem, že odpovědi nabídnou až v momentě, kdy s jejich obsah začne naplňovat. A to proto, abychom měli možnost přemýšlet o něčem podstatném: o způsobu uvažování, z něhož vyvěrá násilí, což se týká nejspíše již nás samých, určitě pak života našich potomků.

  • Jak dlouho bude evropský fanatismus méně nebezpečný než ten současný islamistický?
  • A až nastoupí naplno, dokážeme ho rozpoznat, bránit se mu a vystoupit proti němu?
  • Nebo mu velká část Evropanů podlehne, stejně jako po většinu 20. století vzhlížela k Hitlerismu, Stalinismu a různým formám fašismu?

Přemýšlejme o tom hned, teď. Zatím na to máme čas, onen trend hlouposti, nesnášenlivosti a krutosti přijali jen někteří Evropané…

… Zatím.

Přečteno: 1375x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Fanatismus, Islamismus, Extremismus, Evropa



HLAVNÍ ZPRÁVY

Filip Grznár (zdroj: repro YouTube)

Grznár schvaloval zastřelení Roma a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. U soudu tvrdí, že šlo o nadsázku

4.8.2020 21:09
U okresního soudu v Chomutově začalo hlavní líčení v případu kulturisty Filipa Grznára, který schvaloval zastřelení mladého Roma v Chomutově a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. Je obviněný z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a ze schvalování trestného činu, za což mu hrozí až rok za mřížemi. Informuje o tom server iDNES.cz.
 celý článek

Josef Serinek (FOTO: Post Bellum)

AUDIO: Česká cikánská rapsodie. Vzpomínky proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka čte herec Hynek Čermák

3.8.2020 12:10
Český rozhlas Vltava začíná vysílat čtení na pokračování vzpomínek proslulého "Černého partyzána" Josefa Serinka, jemuž se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Letech a zapojit se do oboje proti nacistům, kteří povraždili jeho rodinu. Premiéru každého dílu v podání herce Hynka Čermáka můžete poslouchat každý všední den v 11:30 na Vltavě a po odvysílání ještě po dobu dvou týdnů on-line.
 celý článek

videoZÁZNAM: "Leperiben: My nezapomínáme." Organizace Ara Art i letos pořádala pietní akci k připomínce obětí romského holocaustu

29.7.2020 11:58
V neděli 2. srpna od 18.30 se na pražském náměstí Míru uskutečnila 2. ročník pietní akce k připomínce obětí romského holocaustu, s názvem "Leperiben: My nezapomínáme".
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo