romea - logo
23. ledna 2020 (čtvrtek)
svátek má Zdeněk
Loading
rozšířené vyhledávaní

František Kostlán: Islamistický fanatismus je odporný. A co ten evropský?

Praha, 15.10.2014 14:53, (ROMEA)
Koláž Romea.cz
Koláž Romea.cz

Jsme zhrozeni ze zaslepeného násilí Al-kajdy, Talibanu a nově i tzv. Islámského státu. Jsme z toho zhrozeni právem, nelítostná bezohlednost spojená s fanatismem a přesvědčením o vlastnictví té jedině správné pravdy, je odporná. Píšeme o tom, diskutujeme, polemizujeme, vypořádáváme se s tím.

Vlna fanatismu

O trendu násilí, primitivity a nesnášenlivosti, který putuje Evropou prostřednictvím neislamistických "majitelů té správné pravdy,“ se sice také občas kdosi tu a tam zmíní, ale vcelku jej nepokládáme za natolik nebezpečný. Evropský fanatismus zatím není tak bezohledný, zatím se až na výjimky nedopouští teroristických činů, zatím nemučí a nevraždí druhé kvůli odlišnému pohledu na svět ve větším měřítku, zatím neukazuje veřejné popravy nepřátel na internetu…

… Zatím.

Breivik však nepostupoval odtrženě od okolního dění. Jeho teroristický atentát nebyl ojedinělým činem, ale přímou součástí vlny fanatismu, která se zvedá nad zeměkoulí.

V muslimském světě roste nenávist vůči jinověrcům (včetně druhých muslimů), v Evropě stoupá nenávist vůči migrantům, Romům, Židům atd. Začínají se zde objevovat návrhy na násilné řešení problémů a čím dál více lidí je přijímá za své.

Tolerantní muslimský svět

Islamistický fanatismus spojený s násilím si ke své bezohlednosti a nelidskosti došel postupně, drobnými krůčky. I muslimové měli někde na počátku svého Breivika, kterého za jeho počínání odsuzovali až na výjimky všichni ostatní (i dnes terorismus odsuzuje velké množství muslimů, ale vzedmutí fanatismu jejich počet přeci jen oproti počátku umenšilo).

Ještě před několika desítkami let (a dlouho před tím) byl muslimský svět nefanatický a k menšinám tolerantní, leckdy tolerantnější než předrenesanční svět křesťanský. Mezi muslimy žily miliony Židů, kupříkladu.

V Iráku ještě v první polovině 20. století žilo podle některých odhadů okolo 200 000 Židů. A někteří muslimové proti nim začali brojit až ve 30. letech 20. století, ve shodě s nástupem nacismu v Evropě.

Tento poznatek je pro posuzování dnešního trendu násilí důležitý, protože ukazuje, že fanatismus umí kráčet napříč náboženstvími, kontinenty a civilizacemi, je mu jedno, jakým fundamentalismem se živí. Je natolik silný, že dokáže zasáhnout celý svět naráz, čehož je svědkem Evropa 20. století, která rozdmýchala dvě celosvětové válečné hrůzy.

Křesťané naopak Židy, ve vlnách, leckdy vyvražďovali a vyháněli (např. Španělsko v 15. století, či pogromy v Haliči, Rusku i jinde ve střední a východní Evropě). Se vznikem národních států namísto křesťanského antisemitismu nastoupil na trůn antisemitismus nacionalistický.

Kde začíná fanatismus

Fanatismus začíná tam, kde rozum jako prostředek k získávání poznání nahrazuje fundamentalisticky pojatá víra či ideologie. Společenská atmosféra a konání lidí se postupně proměňuje, napřed pochopitelně v malém – na místní úrovni, později může expandovat dál. A, řečeno s Henri Bergsonem, nástroje naší mysli se stávají přítěží, když prostředí, pro které byly nezbytné, již neexistuje. S touto proměnou přichází jiný způsob uvažování, dřívější žebříček hodnot se mění, v tomto případě radikálně.

Čím se tedy živí dnešní fundamentalismus evropský, aby zdatně vyzrál do fanatismu, který používá násilí k sebeprosazování? Ta strava bude nejspíš velmi pestrá, avšak tři hlavní chody máme přímo na očích:

  • nacionalismus, respektive jeho resentimenty vedoucí k nesnášenlivosti vůči druhým, odlišným,
  • mravní relativismus, který smazává hranice mezi dobrem a zlem,
  • ideologií poznamenané uvažování, respektive nadvláda ideologií nad rozumem, která se našemu civilizačnímu okruhu zadřela pod kůži. (A mám na mysli jakékoli ideologie, včetně těch demokratických, protože i ty mrzačí myšlení svým primitivním, zjednodušeným pohledem na složitého dění.)

Breivik a jeho následovníci

Breivik ve svém rozsáhlém manifestu všechny tři body potvrzuje, krom jiného i těmito slovy:

„Protože chceme proniknout do marxistických médií propagujících multikulturalismus, jsme nuceni přistoupit k brutálnější a dech beroucí operaci, která povede k obětem. Pokud se už rozhodnete udeřit, je lepší zabít co nejvíce lidí, jinak riskujete, že ideologický dopad činu nebude dostatečný… Většina lidí nás nyní odsuzuje jako teroristy. Ale za sto let budeme oslavováni jako předvoj, jako hrdinové, kteří položili životy v boji proti tyranům.“

Ovšem Breivikovo odhodlání položit vlastní život opadlo ihned po příchodu policistů na místo, kde cíleně vyvražďoval mladé lidi, které si sám zvolil za nepřátele. Byl tedy ochoten za „svou pravdu“ položit životy druhých, nikoli ten svůj…

… Zatím.

Další Breivikové budou odhodlanější i v tomto ohledu a jejich počínání bude proto ještě krutější.

Život a nenávist jako hodnoty

Izraelský spisovatel Amos Oz v eseji Jak vyléčit fanatika (nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka, 2006) popisuje prastarý konflikt mezi fanatismem na jedné straně, a tolerancí, pluralismem a pragmatismem na straně druhé ve vztahu k současnému dění ve světě, následovně:

„To, čeho jsme svědky, je ovšem boj mezi fanatiky, to znamená lidmi, kteří jsou přesvědčeni, že účel – jakýkoli účel – světí prostředky, a zbytkem světa, jenž věří, že život je hodnotou sám o sobě, a nikoli pouhým prostředkem. Je to boj mezi těmi, kdo se domnívají, že spravedlnost, ať už tím slovem myslí cokoli, má přednost před životem, a námi, kteří si myslíme, že život stojí výš než jiné hodnoty, přesvědčení či vyznání.“

Vidíme ovšem, že onen zbytek světa vyznávající život jako nejvyšší hodnotu se rapidně zmenšuje. Zatímco v první polovině 20. století ovlivnil nástup nacismu a fašismu muslimský svět, dnes naopak Evropané čerpají nenávist u islamistů. A je jich čím dál víc. Nenávist plynoucí z fanatismu se stává pro stoupající počet lidí vyšší hodnotou než lidský život.

Klaďme si otázky. Hned

Asi bychom si měli začít klást i ty otázky, o nichž víme předem, že odpovědi nabídnou až v momentě, kdy s jejich obsah začne naplňovat. A to proto, abychom měli možnost přemýšlet o něčem podstatném: o způsobu uvažování, z něhož vyvěrá násilí, což se týká nejspíše již nás samých, určitě pak života našich potomků.

  • Jak dlouho bude evropský fanatismus méně nebezpečný než ten současný islamistický?
  • A až nastoupí naplno, dokážeme ho rozpoznat, bránit se mu a vystoupit proti němu?
  • Nebo mu velká část Evropanů podlehne, stejně jako po většinu 20. století vzhlížela k Hitlerismu, Stalinismu a různým formám fašismu?

Přemýšlejme o tom hned, teď. Zatím na to máme čas, onen trend hlouposti, nesnášenlivosti a krutosti přijali jen někteří Evropané…

… Zatím.

Přečteno: 1369x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Fanatismus, Islamismus, Extremismus, Evropa



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo