romea - logo
17. září 2019 (úterý)
svátek má Naděžda
Loading
rozšířené vyhledávaní

Tomáš Tožička: Dvě města v jednom. Kam kráčí Duchcov?

Duchcov, 12.8.2013 10:04, (ROMEA)

Duchcov dnes funguje jako dvě odlišná města s různou správou. Severní bohatší část je dobře financovaná z veřejných zdrojů - s opravenými domy, obchody a službami, s novými sportovišti a veřejně dotovanými aktivitami pro děti, mládež i dospělé. Většina praktických usnesení městské rady se také věnuje této části města.

Jižní chudší část je naproti tomu spravována minimálně, městská rada se jí nevěnuje, městský bytový fond je zanedbaný, veřejná prostranství jsou neudržovaná. Vyskytuje se tu velké množství ruin a opuštěných domů. Běžný úklid i základní opravy cest jsou však zajišťovány standardně a nepůsobí negativně. Poslední aktivity vlády i zastupitelstva bohužel vedou k domněnce, že tato část města bude spravována policií a bezpečnostními kamerami...

První kroky řešení problémů v Duchcově

Empirické a srovnávací studie zveřejněné Bragema a Bondovou v žurnálu Americké kriminologické společnosti prokazují, že tzv. nulová tolerance a zvýšená policejní kontrola v problémových místech jsou neefektivní a přinášejí jen minimální úspěch. Kritici jako John E. Wade a Steven M. Cox uvádějí, že nulová tolerance je neúspěšná, protože ničí důležité předpoklady v komunitní bezpečnosti, jako je policejní odpovědnost, otevřenost vůči komunitě a spolupráce s ní.

Elinor Ostrom ve svých výzkumech, za něž dostala Nobelovu cenu, ukazuje, že úspěch policie netkví v represi a v množství nasazených sil, ale v reálné spolupráci s komunitou. Výzkumné týmy rovněž zpochybnily, že by situaci zlepšilo, když by se policisté pohybovali pěšky místo v autech. Nulová tolerance v Duchcově bude tedy nutně neúspěšná, jak ukazují již současné případy násilí či netrestání výroků duchcovských rasistů na Interenetu, napadání Romů ve městě a na koupališti či ignorování přestupků většinové populace a obyvatel v lepších čtvrtích. To jen potvrzuje závěry výzkumů, že nulová tolerance i při nejlepší vůli nakonec tenduje k omezování svobody menšin a alternativních či kritických lidí. Zkušenosti z Rumburka navíc ukazují, že pouhé represivní vytlačování kriminality z jedné lokality vede k jejímu přesunu do lokalit sousedících.

Community policing
, který na svých stránkách propaguje Česká policie, je asi tím nejlepším, co policie může dělat. Nesmí ovšem zůstat jen u teorie. Nejdůležitější je navázat aktivní spolupráci s komunitou. To samo o sobě pěší hlídky nezajistí. Policie musí najít efektivní kanály, jak komunikovat s občany v dané lokalitě a jak zvýšit důvěru v policii.

Pokud tyto komunikační schopnosti nemá policie sama – což u nás nemá, je nezbytné vybudovat tento kanál nezávisle, nejlépe pomocí komunitních pracovníků. Ti by měli být alespoň dva, z toho minimálně jeden z minoritní komunity. Jejich úkolem by byla klasická komunitní práce, zaměřená na prohlubování konstruktivních svazků a aktivit uvnitř komunity..

Komunitní práce musí být prováděna nezávisle. To v současné situaci znamená, že ji musí zajišťovat nevládní organizace s dlouhodobým výhledem nezávislého financování – například v rámci min. tříletého projektu. Organizace musí zajistit pracovníkům podporu a zároveň i ochranu před vnějšími tlaky, především ze strany politiků a veřejné správy. Do budoucna by bylo možné ji zařadit i pod státní či regionální správu s tím, že by ji prováděla nezávislá veřejná agentura například po vzoru norských nezávislých státních agentur.

Rozšiřování sociálních služeb je další z obvyklých řešení. V Duchcově vzniklo díky občanskému sdružení nízkoprahové centrum pro děti a mládež. Toto centrum je však mimo nejpostiženější lokalitu a navíc jeho vnitřní řády jsou vlastně s nízkoprahovostí v rozporu a jsou přísnější, než řády mnoha běžných klubů v Duchcově (strana devět a desett). Klub by měl být přesunut přímo do problémové lokality a nejlépe do nově zrekonstruovaného domu, čímž by se služba přiblížila uživatelům a zároveň by se tím přispělo ke zlepšení prostředí.

Nicméně sociální práce je běh na dlouhou trať a je třeba počítat s dlouhodobou návratností (nízká diskontní sazba služby).

Účinná spolupráce mezi komunitou a městem by mohla být v kulturních akcích, například pořádání „plesu Technických služeb“. Vzhledem k tomu, že většina řadových zaměstnanců pochází z chudších lokalit, je vysoká pravděpodobnost zapojení širší komunity do přípravy této akce. Je ovšem nutné, aby tato aktivita měla širší podporu a podíleli se na ní lidé „zdola“. S takovými aktivitami měl dobré zkušenosti Otevřený svět v Litvínově, kde si romské bály organizovali Romové sami, OS k nim pouze poskytoval technické zázemí komunitního centra.

Z opačného hlediska je zase třeba vnímat Městské slavnosti, které jsou, díky svému umístění i organizaci „shora“, mnoha občany ze severní části vnímány jako „akce pro Romy“. I tady se ukazuje, že dosavadní aktivity města, jejichž výsledky jsou mnohdy skutečně úctyhodné, trpí paternalistickým přístupem, který nedokáže dostatečně zaangažovat cílové komunity. Příkladem může být i nejvíce dotovaný tenisový klub (řádově více než celá prevence kriminality a sociální práce dohromady), který se potýkal s problémem, kdy uživatelé tenisové haly, neplatili řádně poplatky za její využívání – a to se jednalo o nejbohatší část duchcovské společnosti.

Výzkumy ukazují, že nejúspěšnějším a nejefektivnějším krokem ke zlepšení života, zvýšení bezpečnosti a snížení kriminality je vizuální zlepšení pořádku v ulicích. Údržba čistoty v Duchcově i v jeho chudých čtvrtích není špatná. Nicméně je třeba si uvědomit, že situaci značně zhoršují opuštěné a polorozbořené domy. Tristní je rovněž situace s veřejnou zelení a sportovišti, tady je rozdíl mezi jihem a severem frustrující. Ke zlepšení situace by přispělo například úprava „vnitrobloků“ domů u nádraží a obecně lepší péče o městský bytový fond. Na jeho současném stavu nese vinu několik generací obyvatel a správců a rozhodně není možné z toho vinit současné nájemníky. Ti se sem dostali většinou právě v důsledku úpadku bytů, který učinil zdejší bydlení dostupné i pro nízkopříjmové a na kvalitu méně náročné obyvatele.

Již zmíněná studie Brada a Bondové dokládá, že zvýšená policejní kontrola má nejnižší efektivitu, sociální práce je o něco efektivnější a násobně nejlepší výsledky vykazuje zlepšení životního prostředí ve městě.

Dosavadní rady města byly úspěšné ve zlepšování životního prostředí v bohatší části města. Díky nekoncepčnosti a poněkud paternalistickému modelu rozhodování se jim ovšem také podařilo omezit možnosti zaměstnanosti – vybudování čtyř supermarketů, spolupodíl na uzavření keramičky. Naprosto ovšem zanedbaly rozvoj jižní historické části města, která se nachází v historicky nejhorším stavu. Není divu, že se takové prostředí stává zdrojem frustrace, přílivu dalších problémových skupin, rozpadu komunity a následné ztráty důvěry a spolupráce.

Řešení je v nové urbanistické koncepci, která – pokud má být efektivní - nevyhnutelně musí vést k demolici řady objektů včetně nádraží a opravě domů, které mají a realisticky také mohou být zachovány. To musí být doprovázeno patřičnými úpravami volných ploch, které mohou být využity jako hřiště či oddychové plochy, ale musí být řešeny tak, aby opět nezvyšovaly riziko kriminality. Vzhledem k rozsahu investic města realizovaných na severu, je realizace tohoto záměru proveditelná při správné alokaci finančních i lidských zdrojů. Město, které si rozumně zachovalo technické služby, jich může k těmto záměrům z velké části využít.

Podrobnější analýza

Podle situační analýzy vypracované Demografickým informačním centrem  je situace v Duchcově překvapivě stabilní a v některých ukazatelích dokonce vykazuje pozitivní trendy. Populace se drží na vyrovnaných číslech, porodnost přesahuje úmrtnost, vzdělanostní struktura se zlepšuje.

Zajímavá je bytová situace. Počet bytů, v nichž dnes Duchcovští bydlí, se zvýšil ca o jedno procento - 40 bytů. Ale v devadesátých letech bylo postaveno 265 nových bytů, především v rodinných domech. To znamená, že pokračuje trend ze sedmdesátých let, kdy je podporována nová výstavba a starší zůstává opuštěna. To dovedlo Duchcov k vytvoření jižního gheta, kde se z neudržovaných městských majetků vystěhovali movitější obyvatelé, část z nich zůstala opuštěná a do části se přestěhovali chudší.

Kritická je situace s nezaměstnaností, která se pohybuje kolem deseti procent – 700 osob (reálně však jde zřejmě až o 12-13 %) a přesahuje i regionální průměr. Vysoký je i podíl výjezdů za prací mimo obec, který přesahuje regionální průměr o 18 procentních bodů.

Duchcov je ukázkový příklad managementu, který vede do krizové situace.

Celkem jasný obrázek o tom, jakým směrem je veden management města, nám dává pohled do jeho rozpočtu. Rozpočet je samozřejmě základním nástrojem, jak zajišťovat rozvoj města a péči o jeho obyvatele. Jako na mnoha jiných úrovních i na té lokální – duchcovské - vidíme jasný trend. Prostředky a rozhodnutí jsou směřovány s prioritním zaměřením na nejbohatší, chudí a krizové oblasti z něj dostávají nejméně. Tím samozřejmě roste disproporce mezi chudší a bohatší částí města a bylo by podivné, kdyby nerostlo i napětí mezi vyššími příjemci dotací a podpor a mezi těmi, na které se takřka nedostává. Nakonec jsou jim vyčítány i mandatorní dávky a to mnohdy těmi, kteří je sami pobírají...

Nejvíce nejbohatším

Prvním chybným rozhodnutím ve prospěch nadnárodních korporací bylo zřízení „nového centra“ výstavbou tří supermarketů na Osecké ulici. Supermarkety LIDL, Tesco a KIK si skladbou svého zboží nekonkurují, ale prakticky eliminují jakoukoli lokální či družstevní možnost zajištění zásobování.

Výtkou vůči místním podnikatelům před vytvořením nového centra bylo, že obchodníci jsou málo flexibilní, mají omezenou prodejní dobu a neposkytují dostatečný sortiment. Tyto výhrady byly oprávněné, ale bylo možno je řešit jinak, než otevřením malého městského trhu velkým firmám, které neposkytují ani dostatečné zajištění zaměstnanosti, ani nejsou otevřeny prodeji lokálních či regionálních produktů a z jejichž daňových výtěžků netěží ani Duchcov a stát jen minimálně.

Vhodnější možností bylo jednání s místními podnikatelskými subjekty o úpravě prodejní doby i sortimentu popřípadě jednání s družstevními prodejnami, kde je i možnost se na podnikání přímo podílet.

Vznik nového centra a příliv zákazníků do supermarketů byl podpořen i přesunem pošty do této lokality. Následně se zákonitě do této oblasti přesunuly další služby, které z části opustily i tradiční obchodní lokalitu hlavního náměstí a přilehlých ulic. To má samozřejmě dopad i na obyvatele historického města, kterým se základní služby vzdalují. Klesá hodnota nemovitostí v historickém centru, jeden inzerent nabízí v červencovém čísle měsíčníku Regio pronájem domu u náměstí za 5000 Kč měsíčně.

Historicky to ovšem není nic nového, tento proces započal již v sedmdesátých letech, jako symbolický příklad může posloužit i přesun pomníků obětem druhé světové války a obětem střelby do demonstrantů u duchcovského viaduktu z jižní části na sever.

Dotace pro střední třídu

Střední třída je nejdůležitější nositelkou rozvoje města. Nicméně musí k tomu nějakým způsobem přispět i sama. V Duchcově je situace opět obdobná, jako ve většině zemí. Velká část dotací je směřována právě této skupině.

V Duchcově nakonec převládlo racionální rozhodnutí ponechat velkou část bytového fondu v rukou města. Město investovalo značné částky do rekonstrukce a zateplení domů, do oprav chodníků i udržování zeleně. Nájmy jsou přijatelné a město disponuje i volnými byty.

Město také investuje do volnočasových aktivit. Sportovní kluby dostávají dotaci na činnost, byla opravena kuželkárna, za několik milionů byla postavena nová klubová budova a dvoukurtová tenisová hala pro tenisový klub s dvě stě členy. Dnes se předotovaný klub potýká s problémem, že členové neplatí řádně ani poplatky za užívání, což je výsledkem jejich malé participace na vybudování. Je dobré si připomenout, že tenisový klub v Duchcově byl v poválečných letech vybudovám především svépomocí.

Dotaci dostává i dětský dům, který je alokovaný ve vilové čtvrti. Jako příklad vysokých dotací pro střední třídu (nejvyšší dotace tenis a soukromá divadelní agentura) a minimální podpora sdružením zabývajícím se marginalizovanými může sloužit usnesení zastupitelstva.

Všechny tyto zmíněné dotace mají společné to, že jejich příjemci jsou lidé ze středně a více bohatých vrstev. Lidé či mládež z chudých či romských rodin se v naprosté většině do těchto aktivit nezapojují, protože jsou pro ně drahé a protože vedení těchto klubů o ně ani většinou nemá zájem. Z toho samozřejmě existují výjimky. Všude se najdou osvícení vedoucí, bohužel pokud nejsou dostatečně teoreticky a prakticky připraveni na integrační práci, velmi rychle přichází deziluze a rozčarování, že vše neběží jako v knihách od Dickense.

Podfinancování a rozpad

Podíváme-li se na rozpočet, město platí jednu tzv. terénní pracovnici a několika tisíci dotuje občanské spolky, které se zabývají situací v problémových lokalitách – především v jižní části města kolem bývalých či dosud ještě fungujících podniků.

Přesto, že si město schválilo Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Duchcova, dodnes nedošlo k jeho naplnění. Na rozdíl od současných plánů vedení města i kraje, předpokládá Plán prevenci a zajištění služeb pro ohrožené skupiny a to do konce roku 2013. Součástí mělo být i nízkoprahové zařízení pro mládež z těchto lokalit. Předpokládaná suma 900 tis ročně (0,7 % ročního rozpočtu města) však nebyla nikdy uvolněna. Nízkoprahové zařízení bylo nakonec vybudováno občanským sdružením, ale mimo postiženou lokalitu a s řády, které jsou s nízkoprahovostí v rozporu. Umístění lze ovšem vnímat i pozitivně s tím, že se nachází na průsečíku cest ze všech škol v Duchcově a tedy může být dobře přístupné z tohoto hlediska. Přesto považuji umístění přímo v lokalitě a těsnou spolupráci přímo s komunitou za klíčové.

Zatímco v severní části města se buduje a provádí se rekonstrukce většinou za veřejné peníze, jižní část se stále více rozpadá, mizí služby a místo vypadá depresivně. Zatímco v městských bytech jsou poskytovány jedny z nejnižších nájmů v regionu i v ČR, město se rozhodlo privatizovat byty v jižní části, i když je zřejmé, že následně musí dojít ke zvýšení nájemného. Město nepříliš racionálně argumentuje, že se mu rekonstrukce nevyplatí, a tak to musí udělat privátní subjekt, přičemž je zřejmé, že privátní subjekty určitě domy nekupují proto, aby na nich prodělávaly. Vzhledem k tomu, že město má oproti místním podnikatelům lepší možnost zajištění financí a tedy může jít i do investic z dlouhodobější návratností, působí tento krok jako další tlak na chudé, jejich zbídačování a tím i ke zvyšovaní napětí v lokalitě.

Z analýzy rozpočtu je jasné, že město naprosto zanedbalo péči o jednu svou část, čímž došlo ke zhoršení situace a nárůstu napětí. Peníze z veřejných fondů tečou nejbohatším a středním vrstvám, podpora ohrožených lokalit je zanedbávána. Takto vytvořené problémy nejsou řešeny jednoduchou strukturální nápravou, místo toho se spoléhá na kontrolu a represi. Tento trend pokračuje a je podporován i krajskými orgány.

Po neúspěšné represi další neúspěšná represe

Redaktor serveru Aktuálně napsal ve svém článku Duchcov zažije další represe a kontroly, řešení už méně: „V prvé řadě represe a kontrola, teprve potom případné sociální zásahy. Takový postup čeká v nejbližší době severočeský Duchcov.

Prakticky tak pokračuje trend, v rámci něhož toto město s necelými devíti tisíci obyvateli a třemi sociálně vyloučenými lokalitami řeší své problémy zejména rozšiřováním dohledu nad svým územím na úkor dalších sociálně-preventivních opatření.

Navíc samotné rozšíření kamerového pokrytí je řešení přinejmenším diskutabilní, jak ostatně ukázaly události minulých týdnů.

Město se rozhodlo privatizovat byty, v nichž dnes bydlí převážně Romové, s výmluvou, že na rekonstrukci nejsou peníze. Odsouhlasilo však vybudovat infrastrukturu za 4 miliony pro výstavbu nových rodinných domů a tak opět dotovat nejbohatší část obyvatel. Agentura pro sociální začleňování vznesla podezření, že radní dali svým známým k dispozici tyto domy na tzv. „podnikání s chudobou“. To probíhá tak, že městské úřady umisťují sociálně slabé do speciálních ubytovacích zařízení či bytů, kde je předražený nájem, který je hrazen ze státních prostředků. Městské úřady tak pomáhají spekulantům získávat peníze ze státních prostředků.

Naprostý amatérismus a neschopnost městských radních situaci řešit je svolání tzv. kulatého stolu. Na něj byli pozvání militantní duchcovští rasisté a posléze i Romové. Ti se správně rozhodli jednání nezúčastnit.

Na závěr je možno situaci v Duchcově a ve státě shrnout jednoduchým poznáním, které z duchcovské analýzy vyplývá. Vyloučené lokality a chudoba vznikají tam, kde se veřejné prostředky rozdělují nerovnoměrně, to znamená nejvíce nejbohatším a nejméně nejchudším. Toky k nejchudším jsou navíc směřovány především do represe.

Tomáš Tožička, www.denikreferendum.cz
Přečteno: 2163x
 

Kam dál:

Štítky:  

Duchcov, Soužití



HLAVNÍ ZPRÁVY

Hoax o jedovatých balíčcích kosmetiky - září 2019 (Koláž: Romea.cz)

Hoax o balíčcích s jedovatými vzorky kosmetiky se šíří mezi Romy v Evropě. Poprvé se tento hoax objevil už v roce 2002

12.9.2019 10:52
Na sociálních sítích a po e-mailech se v posledních dnech hlavně mezi romskou komunitou šíří hoax o tom, že romským rodinám ve Francii chodí do schránek reklamní balíčky s kosmetikou obsahující jed. Ve stejnou dobu se začal šířit podobný hoax, kde jsou ale oběťmi těchto zásilek Izraelky. Zpráva o jedovatých vzorcích se poprvé objevila už v roce 2002 a nyní se znovu vrací do oběhu.
 celý článek

Archeologický průzkum v Letech u Písku - 10. 9. 2019 (FOTO: Tereza Heková, Romea.cz)

videoArcheologové odkryli dva hroby obětí tzv. cikánského tábora v Letech u Písku, jde o novorozence a ženu. Našli i další hrobové jámy

10.9.2019 15:10
Archeologové našli v Letech na Písecku, kde byl za války romský koncentrační tábor, hroby jednotlivců. Odkryli jeden hrob s pozůstatky vězeňkyně mladší 40 let a jeden hrob pravděpodobně novorozence. Nalezli i sedm hrobových jam. Podle písemných pramenů by v místě mělo být pohřbeno 120 vězňů, z toho přes 70 dětí, hřbitov by měl mít rozlohu 400 metrů čtverečních. Výzkum v úterý skončil. Novinářům to řekli archeologové a zástupci Muzea romské kultury, které chce v místě vybudovat památník romského holokaustu a otevřít ho do roku 2023.
 celý článek

Lipník nad Bečvou (Koláž: Romea.cz)

Rasistický útok na romské děti: Policisté navrhli obžalovat muže a ženu, kteří útočili v Lipníku nad Bečvou

10.9.2019 11:00
Policisté navrhli obžalovat muže a ženu, kteří na jaře v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku napadli skupinu romských dětí a byli za to obviněni ze tří trestných činů včetně hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. ČTK to dnes řekla policejní mluvčí Miluše Zajícová. Muži a ženě hrozí až pět let vězení.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo