Saša Uhlová, Deník referendum: Nestydět se za to, že jsem Rom
Server Deník referendum.cz přinesl další z cyklu reportáží o dobré praxi v
překonávání předsudků a bariér mezi romskou menšinou a většinovým obyvatelstvem.
Saša Uhlová se v ní zabývá mediálními stereotypy a snahou organizace ROMEA o
jejich překonávání.
Nestydět se za to, že jsem Rom
„Vyfotili mě v krátkých kalhotách a tričku a úplně mě na fotce vybělili, jsem
na ní mnohem světlejší než ve skutečnosti,“ vypráví osmnáctiletý Lukáš Kotlár na
dvoře Vyšší odborné školy publicistiky o své zkušenosti se Slováckým deníkem,
kterému poskytl coby student elitního gymnázia rozhovor. O tom, zda v tom byl
záměr grafika, aby nebylo poznat, že je Rom, nebo to byla jen náhoda, může Lukáš
jen spekulovat.
Každopádně v něm jeho mediální zobrazení vyvolalo otázky a právě tady je
místo, kde se nad spletitostí mediálního zobrazování Romů může zamýšlet. Svůj
zážitek popisuje totiž Romanu Bradáčovi, který spolu s Václavem Sochorem vede
víkendové mediální školení pro Romy. To si klade za cíl napomoci lepší
komunikaci Romů s médii.
Dáváme slovo Romům
Desítka Romů různého věku sedí v lavicích v učebně a poslouchá. Dozvídají se
například něco o pracovních podmínkách v českých redakcích, aby si uměli
představit, pod jakým tlakem se nachází člověk, který se jich přichází ptát.
Za odbytou prací často není špatná vůle redaktora, ale termín, ve kterém musí
odevzdat reportáž, tlak na to, aby jeho články byly čtené, množství práce, které
musí zvládnout. To všechno dohromady nenahrává kvalitě výstupů. Cílem školení je
připravit "mluvčí Romů" na to, s čím se mohou v komunikaci s novináři potkat.
Kromě přednášek absolvují Romové i praktická cvičení. Zkoušejí napsat zprávu,
mluví na kameru a své výstupy potom společně analyzují. V jednu chvíli se
stávají mluvčími fiktivní stavební firmy, které zemřel dělník při práci, a mají
vysvětlit, proč se to stalo a pokusit se zachovat dobrý mediální obraz své
firmy.
Tým Romana Bradáče a Václava Sochora simuluje i atmosféru tiskové konference.
Účastníkům dávají pocítit, jak nepříjemné je stát proti skupině novinářů, kteří
chtějí z události získat hlavně silný příběh, a už méně je zajímá, co se ve
skutečnosti stalo.
Kontraproduktivní obraz
„Některá média chtějí dávat prostor Romům. Jenže když se oslovený Rom nebo
Romka do televize dostanou, dopadá to někdy tragicky. Výkon je strašlivý. Často
to vypadá, jako že neumějí mluvit, což je pro obraz romské komunity v České
republice kontraproduktivní.“ vysvětluje Zdeněk Ryšavý, ředitel občanské
organizace ROMEA, důvod, proč školení zorganizovali.
Podle něj je velice těžké ve chvíli, kdy pozvaný Rom sedí ve studiu s
profesionálním moderátorem a někdy i s profesionálním politikem, který má za
sebou celou řadu mediálních školení, obstát. Rom, který se do takové situace
dostane, působí nekompetentně.
„Obracejí se na nás novináři s tím, že chtějí vyjádření k tomu, co se děje, k
nějakému tématu. A my nechceme, abychom se vyjadřovali jen za organizaci ROMEA.
Chceme, aby se Romové, kteří mají co říci k různým tématům, vyjadřovali sami.“
To je jedno z našich hesel: Dáváme slovo Romům.
ROMEA z tohoto důvodů vytváří síť lidí, kteří jsou schopní do médií mluvit.
Když se na ně obrátí novináři, aby se někdo vyjádřil k tématu bydlení, dají jim
kontakt na člověka, který se bydlením zabývá a má k němu co říci.
Deset účastníků školení vytipovala ROMEA z omdesáti uchazečů. V přípravě Romů
na mediální práci chtějí pokračovat, aby lidí, kteří budou schopní komunikovat s
médii, bylo aspoň padesát. Hlavní cíl je, aby dál mluvili do médií a mluvili
dobře.
FOTOGALERIE
Nechtějí, aby se vědělo, že jsou Romové
ROMEA se zabývá mediálním obrazem Romů už dvanáct let. Vznikla roku 2002.
Tehdy čtyři lidé, Jarmila Balážová, Soňa Kalejová, Vojta Lavička a Zdeněk
Ryšavý, začali vydávat časopis Romano voďi, a vznikl i zpravodajský server
Romea.cz.
Hlavním velkým cílem je zlepšit soužití mezi Romy s majoritou. Dostat se do
bodu, kdy už nebude důvod, aby ROMEA existovala. Proto je podle Zdeňka Ryšavého
potřeba Romy pozdvihnout, dostat je z letargie a zlepšit jejich mediální obraz.
„Chudí Romové přemýšlejí hlavně o tom, jak přežít měsíc, ale jsou tu další
skupiny Romů, kteří pracují na vysokých pozicích, dotáhli to daleko, a je
pro ně jednodušší vůbec neříkat, že jsou Romové,“ vysvětluje Zdeněk jeden z
problémů, který způsobuje negativní obraz Romů v médiích. Pak je tu podle
Zdeňka střední třída, která si žije po svém a kterou okolí ani nepovažuje za
Romy.
ROMEA by chtěla zatáhnout tyto skupiny do své činnosti, a změnit tak mýtus,
že Romové jsou jenom chudí lidé v ghettech. Ukázat, že tu je celá řada dalších
Romů, kteří žijí normálně, změnit jejich mediální obraz. „Nechceme nic zatajovat
a lhát, ale v médiích je obecný trend ukazovat hlavně věci, které jsou
negativní,“ vysvětluje Zdeněk. Přístup médií má samozřejmě dopad na společnost.
Proto se ROMEA snaží prezentovat i pozitivní příběhy. Na serveru Romea
zveřejňují rozhovory s lidmi, kteří nesplňují negativní stereotypy. „Nelze to
dělat prvoplánově: dívejte, tady je romský lékař, ale děláme s ním rozhovor
primárně jako s lékařem. Během rozhovoru často téma jeho identity beztak
vyplyne,“ popisuje Zdeněk.
Ukradená pokladna v Parlamentních listech
Náplní serveru Romea.cz je tedy vlastní zpravodajství, publicistické texty,
ale snaží se také ovlivňovat to, co vychází ve velkých zpravodajských serverech.
„V momentě, kdy se objeví zpráva, která je zavádějící, nepřesná, něco v ní
chybí, nebo je dokonce nepravdivá, snažíme se kontaktovat redakci a dodat jim
další informace, důkazy,“ vypočítává Zdeněk.
Někdy se jedná o vyložené nepravdy, jindy jde pouze o zkreslení. Když
například ČTK ve svých zprávách vydávala nepřesné údaje o táboře v Letech u
Písku, stačilo jim zatelefonovat a napsat email, ve kterém ROMEA ČTK poskytla
zdroj, kde se píše, co vlastně tábor v Letech u Písku byl. ČTK poděkovala a od
té doby už informace zveřejňuje správně. Vždycky to ale není tak jednoduché.
V roce 2012 vyšla například na Parlamentních listech zpráva o tom, že vznikla
nová romská politická strana a už při jejím zakládání pokladník utekl s penězi.
Byl to úplně vymyšlený článek, vůbec se to nestalo. ROMEA by se tím podle Zdeňka
vůbec nezabývala, kdyby se zpráva objevila jen na Parlamentních listech, protože
je zbytečné dělat jim reklamu.
Jenže tuto lživou zprávu bez jakéhokoli ověřování převzaly všechny velké
servery a daly je na své titulní strany. „Oni nevidí do té hloubky tak, jako my.
V momentě, kdy se objeví, že někdo zakládá romskou stranu a my tam vidíme
neznámá jména, tak si říkáme, kdo to je? Česká republika není tak velká, abychom
neznali lídry, kteří by mohli zakládat politickou stranu.“
V Romee tedy začali společně s Patrikem Bangou a Františkem Kostlánem
ověřovat co se vlastně stalo. Ukázalo se, že nikdo žádnou politickou stranu
nezakládal, neexistoval ani pokladník, nikdo s penězi neutekl. Parlamentní listy
po nějaké době přiznaly, že si autor, Václav Prokůpek, člen Dělnické strany,
zprávu celou vymyslel.
„Hlavní smysl byl klepnout přes prsty hlavní média, aby bezhlavě nepřebírala
všechno, co se kde objeví. A podařilo se to, že se všechny velké servery
omluvily a upravily svou politiku přebírání minimálně z Parlamentních listů.
Začali si informace víc ověřovat,“ pochvaluje si Zdeněk.
Dobré Aktuálně, zlepšující se Idnes, upadající Novinky
Podle Zdeňka velice dobře informuje Aktuálně.cz, ale i Idnes se zlepšil,
naopak Novinky.cz se v tomto ohledu zhoršily. Zlepšila se také Nova, zato
televize Prima začala informovat hodně nenávistně. Samostatnou kapitolou pak
podle něj jsou bulvární servery, se kterými většinou nelze ani navázat kontakt,
neodpovídají na emaily, nereagují na podněty.
Ovšem ani v bulváru to není jednoznačné. Třeba Extra.cz zpracoval případ
romského týmu v Děčíně lépe, než velké zpravodajské servery.
Velkým problémem jsou také servery Deník.cz, kde jsou lokální redakce a v
nich novináři nejrůznější kvality. Podle Zdeňka platí, že čím horší novinář je,
tím víc dohání svou neschopnost bombastičností a snaží se narvat romskou
národnost, kde to jde, i když to nemá s případem žádnou souvislost. t.
Když redaktoři Prostějovského večerníku zveřejnili jako ilustrační fotografii
čínské sportovní fanoušky, kterým přidělal ve photoshopu obličeje Romů, aby tak
vyrobili „agresivní Romy“, ROMEA o tom zveřejnila článek. Velké zpravodajské
servery se pak případem začaly také zabývat.
Obskurní servery a záliba senátorů v hoaxech
Největším nepřítelem lepšího obrazů Romů v médiích je ale obrovské množství
obskurních serverů, kde se objevují nepravdivé informace a hoaxy, které se šíří
po internetu. Jako příklad může sloužit domnělý citát Jana Husa, který koluje už
několik let po Facebooku i jinde na internetu: „Cikáni jsou plémě nečisté, mravů
hanebných, práce se štítící, druh druha okrádající a Boha neuznávající.“
Když ho začali citovat i senátoři, snažili se zaměstnanci organizace ROMEA
zjistit, odkud citát vlastně pochází. A zjistili, že spisek „O pražském lidu“,
ze kterého měl citát údajně pocházet, vůbec neexistuje.
Celé to bylo vymyšlené.
Podobně se po internetu šíří údajné statistiky o Romech a jejich kriminalitě.
Nebo „utajená data českého statistického úřadu“. Vystupovat proti přeposílaným
hoaxům a lžím je jednou z náplní organizace ROMEA.
Ovšem ROMEA není jen mediální organizace. Vedle medializace násilí z
nenávisti a psaní o obětech diskriminace, poskytuje například služby obětem
násilí a diskriminace, které mohou zatelefonovat na bezplatnou antidiskriminační
linku, kde jim poradí a pomohou.
Někdy se i zveřejněný článek projeví v reálném životě. Když ROMEA zveřejnila,
jakým způsobem se chová městská policie k Romům v litvínovském Janově, děkovali jí potom lidé z
Janova, protože chování strážníků se díky tomu zlepšilo.
Ušetřili státu miliony
Občanským organizacím různí, zpravidla ze státních prostředků placení mudrcové
vytýkají, že jsou přisáté na veřejné peníze a vlastně k ničemu nejsou. Neplatí
to prakticky nikdy, ale vyloženě přesně naopak je to v případě programu
organizace ROMEA, který pomáhá zájemcům hledat zaměstnání. Uchazečům o
zaměstnání radí, jak napsat životopis, doporučuje jim místa. Pořádá motivační a
rekvalifikační kurzy.
„Hodně lidí slyší na finance. V roce 2013 byl náš rozpočet na pracovní
poradenství dva miliony korun. Když si spočítáme, kolik lidí si díky naší pomoci
našlo práci a jak dlouho v práci vydrželi, dá se to vyčíslit, protože existují
odhady, kolik stojí jeden nezaměstnaný,“ vysvětluje Zdeněk.
„Když jsme to spočítali, zjistili jsme, že jsme státu ušetřili pět milionů.
Jsou tam tedy tři miliony čistého zisku,“ a to je podle něj odpověď na kritiky,
že občanské organizace nemají smysl a jen vysávají Evropskou unii. „Tady je
jasně vidět, že se to vyplatí. Ostatní aktivity se hůře vyčíslují, benefity jsou
totiž jiné.“
Co dělat pro to, aby se Romové, kteří se vymaní z chudoby, nebo chudí nikdy
nebyli, nebáli ke svému romství hlásit? ROMEA je mimo jiné i administrátorem
stipendií Roma Education Fund. Romským studentům rozděluje stipendia, aby mohli
studovat, ale také s nimi pracuje, scházejí se na společných setkáních, kde mimo
jiné hovoří o romské identitě a o jejich vztahu k romství.
„Je to důležité právě proto, aby se nestávalo, že se ve chvíli, kdy
vystudují, od komunity odtáhnou. Snažíme se je přitáhnout zpátky. Aby komunitě
něco vrátili,“ uzavírá Zdeněk.
