romea - logo
28. listopadu 2021 (neděle)
svátek má René

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Starosta Martin Půta: Represe sama o sobě nefunguje. Pomohou veřejně prospěšné práce

Hrádek nad Nisou, Praha, 20.9.2012 12:58, (ROMEA)
Martin Půta
Martin Půta

Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití lidí z většiny s lidmi z menšin.

V Libereckém kraji jsme dotazy zaslali těmto politikům:

Eva Bartoňová (ODS)
Lenka Kadlecová (ČSSD)
Jiří Kočandrle (TOP 09 + Starostové)
Jan Korytář (Změna pro Liberecký kraj)
Stanislav Mackovík (KSČM)
Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj)

Z oslovených odpověděli do uzávěrky na naše dotazy pouze dva kandidáti, Eva Bartoňová a Jan Korytář. Po uzávěrce zaslal své odpovědi Martin Půta.

Zde jsou reakce advokáta Martina Půty, starosty Hrádku nad Nisou (otázky jsou tučně):

1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních romských představitelů? Pokud ano - jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?
a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?


Za 10 let práce na radnici jsme se snažil komunikovat se zástupci Romů vždy, když to bylo potřeba. Pomáhal jsem zajišťovat prostory pro jejich aktivity, třeba pro sportovní a kulturní kroužky. Podobně jsem připraven postupovat i na Libereckém kraji, považuji Romy za součást společnosti, se kterou je dobře komunikovat.

b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?

Pokud by se Romové v Libereckém kraji shodli na svém zástupci jsem připraven s ním pravidelně řešit problémy Romů v kraji.

c) Zapojil byste více romských osobností do promýšlení způsobů integrace a jejich zavádění do praxe?

Jsem přesvědčen o tom, že především v sociálně vyloučených lokalitách fungují pouze taková řešení, která mají podporu jejich obyvatel a do nichž jsou přímo zapojeni.

Pokud ne – jak by vypadal váš přístup k integraci?
a) Postupoval byste spíše cestou represivních návrhů typu podmínění vyplácení sociálních dávek za splnění určitých podmínek či zákaz pobytu na území obce kvůli opakovanému přestupku? Jaká konkrétně opatření byste prosazoval?

Represe sama o sobě nefunguje, zákaz pobytu na území obce je institut se kterým osobně nesouhlasím.

b) Postupoval byste spíše cestou motivace typu placené práce dlouhodobě nezaměstnaných pro města, obce a nevládní organizace? Co konkrétního byste prosazoval?

Lidi, kteří mají zájem, je vhodné motivovat prací a následně je směřovat na běžná pracovní místa v regionu. Tady máme dobré zkušenosti se systémem veřejně prospěšných prací, jen by prostředků na zřízení takových pracovních míst bylo potřeba ze strany Úřadu práce výrazně více. Jako starosta města vidím právě tuto možnost jako dobré řešení jak pro dlouhodobě nezaměstnané tak pro čistotu a úklid v obci.

c) Kombinoval byste tyto přístupy? Jak konkrétně?

Pravidla musí platit pro všechny, bez ohledu na jejich národnost. Pokud někdo nabídek od obce nevyužívá, případně nedodržuje obecná pravidla soužití, nemůže se potom divit tomu, že obec dále takovému člověku nepomáhá nad rámec svých zákonem stanovených povinností.

2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně zde žijících Romů?
a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?


Větší státní podpora na tvorbu míst na veřejně prospěšných práce, kde si lidé vydělají alespoň minimální mzdu. Jedno takto vytvořené pracovní místo považuji za prospěšnější než deset nezaměstnaných vyškolených na ovládání počítače. Takto se bohužel veřejné peníze a evropské fondy stále ještě utvářejí.

b) Snižováním podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, která by měla tyto lidi přimět, aby si začali hledat práci?

Pokud člověk dlouhodobě odmítá nabídky na práci a nechce ani pracovat ve veřejné službě ve prospěch lidí, kteří do systému sociálních dávek přispívají ze svých daní, považuji odebrání sociálních dávek za krajní ale nutné řešení.

3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?

Změnou systému podpory bydlení, která nutí nájemce platit nepřiměřené nájemné v ubytovnách, lidé často upadají do situace ze které se nedá dostat bez pomoci ven. Sociální bydlení je úlohou měst a obcí peníze ušetřené za nesmyslně drahé nájmy v ubytovnách by měly skončit v obecních rozpočtech a umožnit sociální bydlení za jasně stanovených podmínek. Třeba umožnit dlouhodobě nezaměstnaným odpracovat si svoje nájemné na pracích pro obec nebo město.

b) Snižováním příspěvku na bydlení, aby si tito lidé začali hledat bydlení sami?
c) Jinak? Jak konkrétně?


Romové musejí mít stejnou možnost získat obecní byt jako jakýkoliv jiný žadatel, zároveň ale musejí vědět, že by stejně jako jakýkoliv jiný žadatel měli dodržovat podepsanou smlouvu, platit nájem a dodržovat pravidla soužití. Porušení těchto zásad musí znamenat - pro každého stejně - ukončení nájemního vztahu. Je také potřeba citlivě postupovat při obsazování bytů a to na základě předchozích zkušeností s jednotlivými žadateli. Většinu ghett a lokalit s takzvaně nepřizpůsobivými obyvateli si svou politikou vytvořily samy radnice.

4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Pokud ano - jak konkrétně byste k tomu chtěli přispět?

Lepší prostupnost vzdělání. Peníze z různých evropských fondů by měly být zaměřeny právě na děti a mládež a do jisté míry by bylo vhodné, aby zastoupily za rodiny tam, kde nefungují dostatečně. Myslím tím třeba doučování, pomoc při výběru povolání nebo volnočasové aktivity. U dětí je velká šance naučit je znalostem a ukázat jim, že lze žít i jinak, než vidí v řadě rodin třeba u svých rodičů. Také automatické vyčleňování romských dětí do zvláštních či praktických škol je špatný model jejich zapojení do společnosti. Naštěstí mám v tomto směru z Hrádku nad Nisou dobré zkušenosti a moje dcery chodí do první a druhé třídy s romskými spolužáky a považuji to pro ně za plus, naučit se komunikovat s dětmi, které jsou trochu jiné a mají jinou kulturu.

5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s lidmi z menšin, především romské?
a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak konkrétně byste toho chtěl dosáhnout?

Je nutné vytvářet takové prostředí, kdy Romové dostanou stejnou šanci ukazovat ostatním, co umějí. Například vystoupením svých dětských kroužků na městských slavnostech. Považuji za rozumné, pokud samospráva pomáhá vytvářet podmínky pro fungování jejich aktivit a vždy při tom zdůrazňuji, že jsou Romové pro město stejně váženými a důležitými partnery jako ostatní spolky ve městě.
Taková vzájemná pozice a důvěra se vytváří delší dobu a je potřeba na ní intenzivně a oboustranně pracovat. A jen těžko se jednotlivé kroky pak zobecňují. V tomto směru mám výhodu, že jsem jako vedoucí výroby v předchozím zaměstnaní komunikoval s řadou Romů, kteří ve firmě pracovali a měl jsem s nimi spíše dobré zkušenosti.

b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy? Jak konkrétně by měla vypadat v praxi?

Důležitá je finanční gramotnost, poradenství pro situace ve kterých si sami neumí pomoci a především činnost směrem k dětem a mládeži.

c) Přinucením těchto lidí k dodržování pravidel „silou“? Jak konkrétně?

Represe musí být až to poslední řešení, všem lidem ale musí být předem jasné, že pravidla platí pro všechny stejně a nejde je obcházet a nedodržovat.

Přečteno: 653x
 

Kam dál:

Štítky:  

Volby do zastupitelstev krajů 2012, Volby



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo