Experti: V ČR je 4000 militantních neonacistů, přibude útoků na Romy. Existuje personální propojení s DSSS a DM

V České republice je asi 4000 militantních neonacistických aktivistů, tvrdé
jádro je asi čtyřsetčlenné. Ve studii pro ministerstvo vnitra to uvedli
odborníci na extremismus, policejní zdroje podle nich odhadují, že tvrdé jádro
má asi 600 členů. Experti míní, že neonacistická scéna je z hlediska
kriminality, i násilné, trvalou hrozbou. U části neonacistů prý skrytě hrozí, že
by se mohli uchýlit k terorismu. V příštích pěti letech asi vzroste počet
individuálních útoků na Romy.

Ministerstvo dnes studii zpracovanou kolektivem autorů v čele s politologem
Miroslavem Marešem zveřejnilo na svém webu.

DOKUMENT


České militantní neonacistické
hnutí (aktuální trendy)

Experti na základě zadání vnitra zpracovali zhruba padesátistránkový materiál
zejména s ohledem na hrozby, jaké tuzemské neonacistické hnutí představuje pro
integraci cizinců v České republice. V materiálu popisují historii, vývoj i
současnost neonacistické scény, možná budoucí rizika, nové směry uvnitř hnutí,
jeho ideologická východiska i symboliku. Doporučují také, jak neonacismu čelit
preventivně. Například působení na mladé lidi ve školách je podle nich dosud
"nepříliš propracované". V represi je podle odborníků nutné důkladněji převádět
informace z dění mezi neonacisty do formy důkazů použitelných v trestním řízení.

Oslovení poslanci sněmovního bezpečnostního výboru se shodují v tom, že
ultrapravicová scéna představuje vážný problém. "Myslím, že je to reálná
hrozba," řekl ČTK Zdeněk Bezecný (TOP 09). Podle Jany Černochové (ODS) se už
radikální pravice vzpamatovala ze zrušení Dělnické strany. Poslankyně se obává i
politického vzestupu extremistů. "Národ je většinově nespokojený a v tom mají
radikálové vždy pozitivní podhoubí," uvedla.

V prevenci by podle ní měly lépe spolupracovat obce a kraje s vnitrem,
represe by měla být vždy bezprostřední. Podle Bezecného je důležité, aby
společnost projevy neonacistického hnutí neakceptovala. Poukázal také na to, že
extremisté historicky získávají v době zhoršení ekonomické situace. "Nejsme ale
v situaci velké hospodářské krize," poznamenal Bezecný.

Autoři studie mimo jiné uvádějí, že od počátku 90. let prodělalo hnutí vývoj,
kdy převážná část neonacistické "elity" opustila skinheadskou image. Jádro dnes
podle nich představují svobodní nacionalisté a autonomní nacionalisté. Od
takzvaného nového stylu neonacistické scény odborníci v dalších letech kromě
rostoucího počtu individuálních a obtížně odhalitelných útoků na Romy čekají
mimo jiné i to, že se část z nich legálně vyzbrojí střelnými zbraněmi.

Neonacisté se budou podle autorů studie vymezovat nejen vůči Romům, ale i na
tématu imigrace a hospodářské krize v Evropě.

Politické ukotvení neonacistů je dáno především skrytými organizacemi, v
současnosti jde hlavně o Národní/Svobodný odpor a Svobodnou mládež. Část
neonacistů podporuje i Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a Dělnickou
mládež a je s nimi v lokálních buňkách i personálně propojena. Někteří další se
prý snaží hlavně na komunální úrovni infiltrovat etablované demokratické strany
a správní orgány a působit v nich zatím skrytě ve prospěch svého ideového směru.
Tato jejich snaha ale dosud neměla výraznější dopad, uvedli experti.

Pokud jde o násilné masové akce, neonacisté je mohou sami iniciovat nebo
spontánních nepokojů využívat ke svým účelům, což je podle autorů materiálu
případ loňských nepokojů na Šluknovsku. "Neonacisté se prezentují jako ochránci
‘práva a pořádku’, a v souvislosti s problematickou situací v okolí tzv.
romských ghett by mohli přejít i k taktice lynčů, od níž by si slibovali podporu
veřejnosti. Mohlo by se jednat o cílené útoky a lynčování buď pachatelů
trestných činů, anebo jejich rodinných příslušníků," píšou autoři studie.

Kromě odhadem 4000 militantních neonacistů, počítaje v to i členy
zpolitizovaných chuligánských gangů, virtuálních komunit a mládežnických part, a
několikasetčlenného tvrdého jádra, tvořeného "přesvědčenými a systematicky
aktivními" lidmi, zmiňuje zpráva i ideové lídry hnutí. Těch je údajně asi 10 až
15.

Podíl žen v neonacistickém hnutí odhadují odborníci na 15 až 20 procent. Asi
čtvrtině neonacistů je od 13 do 18 let, mezi nimi jsou i takzvaní "facebookoví
bojovníci", kteří jsou militantní především na této sociální síti. Hlavní část
hnutí – asi 40 procent – tvoří lidé mezi 19 a 25 lety, asi 30 procent aktivistů
je ve věku 26 až 35 let, kolem pěti procent je starších. Zhruba deset procent
lidí v českém neonacistickém hnutí má podle autorů studie vysokou školu,
případně ji studuje.

Koncem uplynulé dekády prý charakterizovala neonacistické hnutí pasivita, a
to i jako důsledek policejních akcí. "Opětovné aktivizaci scény v současné době
výrazně pomáhá romská problematika v kontextu situace na Šluknovsku a v dalších
sociálně odloučených lokalitách, které dávají neonacistickému hnutí nový impulz
k činnosti," uvádějí autoři.

KAM DÁL?



Mareš a spol: Na některých místech prý hrozí lokální války etnických gangů