Mareš a spol: Na některých místech prý hrozí lokální války etnických gangů
Na některých rizikových místech v Česku, například na Ostravsku, může
docházet k lokálním válkám etnických gangů. O možných brutálních střetech mezi
skupinami mladých lidí se zmiňuje studie o trendech v neonacistickém hnutí,
kterou pro ministerstvo vnitra vytvořil kolektiv autorů v čele s politologem
Miroslavem Marešem. Dokument v souvislosti s násilnou neonacistickou
kriminalitou také konstatuje, že od roku 2007 se znovu objevují žhářské útoky na
romská obydlí. Podle autorů analýzy se to týká především středních Čech a
Bruntálska a okolí.
DOKUMENT
České militantní neonacistické hnutí (aktuální trendy)
V dokumentu stojí, že pokud je etnický gang tvořen bělochy, respektive
etnickými Čechy, může volně využívat neonacistické symboliky nebo rétoriky.
"Fakticky jim jde o kontrolu území i o prostor pro realizaci kriminálních
aktivit, jako jsou vydírání, násilné vymáhání dluhů či obchod s drogami (což je
samozřejmě s neonacistickými ideály v rozporu, nicméně to není v rámci gangu
řešeno). Tyto gangy se mohou dostávat do konfliktu i s etnickými romskými
kriminálními gangy, které mohou zdůrazňovat svoji romskou identitu a na
rizikových územích (např. Ostravsko) tak může docházet k lokálním válkám
etnických gangů," tvrdí studie.
V souvislosti s projevy násilí její autoři poukázali na masové akce a
nepokoje v okolí chudinských míst obývaných především Romy. Neonacisté je prý
mohou sami iniciovat, jako tomu bylo například v roce 2008 na litvínovském
sídlišti Janov, nebo se účastnit spontánně vypuklých nepokojů. Jako příklad
druhé možnosti dokument uvedl loňské události na severu Čech.
V souvislosti se Šluknovskem analýza zmínila taktiku, podle které se
neonacisté snažili "běžné" lidi poštvat proti policii nebo je využívat jako svůj
štít. "Záměrně vyhrocovali násilí proti policii, ke kterému podněcovali i
‘běžné’ občany, případně se za nenásilně protestující občany schovávali tak, aby
i tyto občany zasáhla policejní represivní opatření. Cílem bylo jak popudit
občany proti policii, tak i propagandisticky využít obrázků ‘obyčejných lidí’,
kteří trpí policejní represí," stojí v dokumentu. Neonacistická propaganda pak
prý situaci přirovnávala k perzekucím za komunismu.
"Neonacisté se prezentují jako ochránci ‘práva a pořádku’, a v souvislosti s
problematickou situací v okolí tzv. romských ghett by mohli přejít i k taktice
lynčů, od níž by si slibovali podporu veřejnosti. Mohlo by se jednat o cílené
útoky a lynčování buď pachatelů trestných činů, anebo jejich rodinných
příslušníků," píšou autoři studie.
Analýza si povšimla i toho, že se v posledních letech znovu objevují žhářské
útoky na romská obydlí, které označila za "jeden z hlavních násilných výstupů
neonacistické scény". Tradici prý mají již od 90. let, kdy za nimi stáli
neonacističtí nebo fašističtí skinheads. Ve druhé polovině 90. let se útoky
podle studie objevovaly především na Jablonecku, Krnovsku a Bruntálsku.
"Zatímco v první polovině prvního desetiletí nového století se tyto útoky
výrazněji (alespoň pokud je známo) neobjevily, od roku 2007 se opět dostaly do
repertoáru neonacistické scény, především autonomních a svobodných nacionalistů.
Útoky se opět koncentrovaly do dvou regionů, opět na Bruntálsko o okolí (včetně
Šumperska) a do středních Čech," stojí v dokumentu.
Jeho autoři zároveň upozornili na to, že pravomocný verdikt byl zatím vynesen
pouze v kauze žhářů z Vítkova na Opavsku, obvinění padla kvůli útoku v Býchorech
na Kolínsku. "U ostatních nebyli zjištěni pachatelé, neonacistické pozadí tedy
nelze ani potvrdit, ani vyvrátit. (…) Jako problematické se jeví, že tyto
obdobné útoky jsou posuzovány právně velmi rozdílně (Ve Vítkově jako pokus o
vraždu, jindy jako obecné ohrožení či pokus o ublížení na zdraví apod.)," uvádí
studie.
