František Kostlán: Díky odporu k protiromským násilnickým akcím zvedá hlavu stát i občanská společnost

Zdá se, že občanská společnost i politická operetní scéna opatrně a pozvolna, leč přeci, začíná reagovat na protiromské výpady všeho druhu. Konečně, dalo by se říci. Začal to nový ministr vnitra Martin Pecina. Ten sice sdělil novinářům, že si Romové mohou za problémy v poslední době sami, ale takováto populistická vyjádření v poslední době patří ke koloritu místní politické (ne)kultury. Pecina není prvním ani posledním politikem, který hovoří o věcech, o nichž nic neví a kterým nerozumí.

Lidská práva extremistů

Podstatné je, že Pecina chce pokračovat v tažení proti extremistům. Ve Fischerově úřednickém kabinetu se mu tato činnost dařila více než dobře, a to hlavně proto, že tím pověřil Jiřího Komorouse, který věděl, jak na to, a uměl dohlédnout na ministerské úředníky. Ledva byl Komorous odejit, tito úředníci se okamžitě vrátili k názoru, že lidská práva extremistů jsou mnohem důležitější než lidská práva normálních lidí. V praxi se to projevilo tak, že ministerstvo vnitra začalo metodicky směřovat policii k napomáhání extremistům, na úkor Romů a lidí z občanské společnosti.

Zmocněnkyně a Agentura

Ze státních institucí či organizací zmiňuji i vládní zmocněnkyni pro lidská práva Moniku Šimůnkovou a Martina Šimáčka, ředitele Agentury pro sociální začleňování, konkrétně jejich neúnavné a trpělivé vyvracení různých fám a vysvětlování , jak se věci skutečně mají. Bez jejich častých veřejných vyjádření by lidská práva byla vytlačována na periferii mnohem více než dosud - i proto, že demokratičtí politici z parlamentních stran (až na výjimky) k dění ve společnosti urputně mlčí (pokud rovnou nevystupují protiromsky) a namísto toho se zabývají sami sebou.

Konexe

Zatímco mnozí rádi hovoří o tom, že by se konečně mělo něco udělat, lidé ze sdružení Konexe (a iniciativy Nenávist není řešení) již několik let na nic nečekají a konají. Nepokoji na severu Čech počínaje a Českými Budějovicemi, prozatím, konče. Závistivci a odpůrci o nich rádi hovoří pohrdlivě s tím, že se chtějí jen zviditelnit. Míra Brož, Jozef Miker či třeba Ivanka Mariposa Čonková však naštěstí na tyto prázdné řeči nedají a dělají pro druhé vše, co je v jejich silách. Pořádají především během násilnických podchodů městy kulturní akce s dětským programem na podporu Romů. Romové, především děti, díky tomu tolik neprožívají svůj strach, který je jindy zasahuje naplno. A také mají možnost zvednout hlavu a získat alespoň trochu sebevědomí, jelikož se zde i hovoří a diskutuje - druzí je berou vážně a jejich názorům naslouchají, což se jim bohužel běžně nestává.

V této souvislosti nemohu nezmínit evangelického faráře Mikuláše Vymětala, který dlouhodobě pomáhá Romům nejen po duchovní stránce. Je to muž, který se společně se sdružením Konexe dlouhodobě pohybuje v první linii. Díky Konexi se uskutečnila i jedna z debat mezi romskými a neromskými sousedy, přímo na sídlišti Máj. „Shromáždění zahájíme společnou modlitbou za mír a usmíření. Naše shromáždění je určeno všem, kteří odmítají násilí a nenávist. Následovat bude diskuse o situaci ve městě,“ zahájil Mikuláš Vymětal jednu z těchto akcí.

Občané sobě

Pokojné shromáždění proti násilí svolala na Piaristické náměstí skupina aktivních lidí z Českých Budějovic a okolí. Mezi nimi byli například pořadatelé kulturních akcí, zástupci občanských sdružení, lidé z akademické sféry či členové Strany zelených, která se dlouhodobě profiluje jako hlasitá zastánkyně lidských práv. Ke shromážděným promluvila například Věra Michalicová z Diecézní charity České Budějovice, rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer, Antonín Hořčica z iniciativy ProAlt a mnoho dalších. Shromáždění podpořila i Pirátská strana.

Ve svém prohlášení tito občané jasně vyjádřili, že nezanedbatelná část českobudějovických občanů s veškerými projevy extremismu a anticikanismu ostře nesouhlasí. Problémy není možné za žádných okolností řešit násilím. "Nechceme zastírat těžkosti soužití na Máji, vážnost situace si uvědomujeme. Všichni občané, kterým se děje bezpráví by se měli ozvat a diskutovat kultivovaně. Není možné podléhat davové psychóze a považovat sebemenší projevy násilí za možné řešení... Odmítněme násilí a projevy nenávisti. Svoje problémy, přes veškeré těžkosti, řešme konstruktivně.," píše se v jejich prohlášení (celý text je ZDE).

Sokol Brno je proti rasismu

K protiromským útokům se vyjádřil Sokol Brno I, jakožto největší jednota sdružená v České obci sokolské.

Sokol Brno I veřejně odmítl „jakékoliv projevy xenofobie, rasové, národností a náboženské nesnášenlivosti v naší zemi. Naše prohlášení vychází v souvislosti s protiromskými útoky, které již třetí týden doprovázejí demonstrace v Českých Budějovicích. Po historických zkušenostech nelze přehlížet či banalizovat projevy zla a nenávisti, zaměřené na minoritní skupinu obyvatel, kterým většinová společnost dává svojí pasivitou nebo dokonce přímou účastí volný průběh.“

V duchu sokolských ideálů bratrství a humanismu se Sokol Brno I jednoznačně vymezil vůči nacionalismu a šovinismu. A odmítl „bezpráví a diskreditaci páchané na určité skupině obyvatel. Plně se tak hlásíme k heslu Tomáše Garrigua Masaryka: ,Silný si vždy pomůže sám, ochrana slabého, toť úkol nové doby.‛ Vyzýváme tímto ostatní sokolské jednoty a Českou obec sokolskou, aby naše prohlášení podpořily a systematicky pracovaly na nápravě nastalé situace. Zároveň projevujeme solidaritu se všemi Romy, kteří se stali a stávají terčem rasově motivovaných útoků.“

Osobnosti proti násilí

A před posledním společným tažením nácků a frustrátů (lidí frustrovaných ze zhoršující se sociální situace a ze zhoršení životní perspektivy) na Romy v Českých Budějovicích vydalo prohlášení několik osobností, které požívají ve společnosti respekt: Joel Ruml, synodní senior Českobratrské církve evangelické a předseda Ekumenické rady církví, profesor Martin C. Putna, vysokoškolský učitel Jiří Hoblík, Saša Uhlová, redaktorka Deníku referendum.cz (jsem moc rád, že měla potřebu vyjádřit se vedle svých vynikajících článků i takto), a evangelický farář Ondřej Wolf (dnes již ve výslužbě).

Joel Ruml mimo jiné citujoval jednoho chorvatského teologa: „Chceme-li trvat na tom, že druzí k nám nepatří a my nepatříme k nim, že jejich pohled by se neměl s naším míchat, budeme mít svou spravedlnost a oni také svou. Obě spravedlnosti se budou spolu střetávat a k spravedlnosti mezi námi nedojde." Martin C. Putna na počátku klade akademickou otáku „Kdo je vlastenec?" A pak na ni odpovídá: " Ne ten, kdo křičí ,vlast‛ a ,národ‛, ale ten, kdo chce v naší vlasti doopravdy pokoj a smíření. Z této vlasti byli už příliš častokrát vyháněni ,ti druzí‛: jednou katolíci, podruhé protestanti. Jednou Židé, podruhé Němci. A vždycky na to doplatili nejenom ti vyhnaní, ale celá vlast. Už dost! Kvůli vlasti, kde všichni žijeme, zdravím a prosím."

Jiří Hoblík, vysokoškolský učitel z Ústí nad Labem, je přesvědčen, že dnešní Česká republika je zemí, která je plná frustrací, silně prožívaných pocitů neúspěchu, marnosti, vnímání samých špatných vlivů. Sašu Uhlovou situace v Českých Budějovicích tíží. „A tíží mne i vzrůstající rasistické nálady v České Republice. Rasismus a xenofobie tu byly vždy, ale jsou-li posíleny nenávistí, nabývají skutečně nebezpečné podoby. Nenávist je jako droga. Na chvíli pomůže člověku zapomenout na všechno ostatní a přinese mu jistý druh uspokojení. Ale po čase přestává fungovat, i když člověk nenávidí víc a víc.

Ondřej Wolf si váží ochoty lidí z obou stran pokojně si vyříkat, co komu na kom vadí. "Vážím si vaší ochoty, ve které přes vše, co rozděluje, přes vše, co komu na kom vadí, jste se zastavili, řekli si: ,Spory a konflikty sice odtud, ale taky jen až potud, to opravdové zlo je přece tam, kde si člověk začne myslet, že je víc člověk než jiný člověk.‛ Tam, kde si kdokoliv ospravedlní své sobectví, chuť panovat, ovládat, pošlapávat. Tam, kde přestává vadit zvrácenost nacismu, který se chce stát falešnou náplastí na zahořklosti, bolesti a pocity marnosti člověku, který už ani neví, odkud se vzaly."

Širší prohlášení těchto osobností najdete ZDE.

Poděkování

Chci všem zmíněným osobnostem, institucím a organizacím poděkovat. Někdo musí násilnickou atmosféru, protiromské výpady a lhostejné mlčení prorážet, přestože za to od frustrátů a lidí, kteří mají místo mozku knedlík, nic dobrého čekat nemůže.