Hudebník a učitel Miroslav Rovenský: Musíme spolu žít, nemůžeme někoho vyhodit za dveře a myslet, že je to tím vyřešené
Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů
jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na
jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto
směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce
na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice
bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených
lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití
lidí z většiny s lidmi z menšin.
Na řadě je Středočeský kraj. Dotazy jsme zaslali těmto politikům:
Pavel Jetenský (KSČM)
Helena Langšádlová (TOP 09 a Starostové)
Raduan Nwelati (ODS)
Miroslav Rovenský (Koalice KDU-ČSL, SNK-ED a nezávislí kandidáti)
Josef Řihák (ČSSD)
Lukáš Tůma (Strana zelených)
Z oslovených na naše dotazy odpověděli do uzávěrky tři kandidáti:
Helena Langšádlová,
Pavel Jetenský a Miroslav Rovenský.
Zde je reakce hudebníka, učitele a ředitele neziskové organizace Miroslava
Rovenského (otázky jsou tučně):
1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako
jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často
neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože
je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních
romských představitelů?
Pokud ano – jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?
a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?
b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?
c) Zapojil byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a
jejich zavádění do pracovních procesů?
Integraci Romů v České republice vnímám jako falešnou jednostrannou kartu ,
která je vždy hbitě vytažena, když chce některý politik, či politická strana
ukázat, jak umí tuto otázku řešit. Tato prapodivná řešení spolykala na různých
studiích a projektech tolik, že by se za to mohlo postavit několik škol a
nemocnic.
Romové ale nejsou v postavení migračních minorit v Evropě, ani u nás. Oni
jsou zde doma, většinou jsou hluboce věřícími křesťany a žijí v naší zemi po
několik generací. Je proto jednoznačně potřeba odmítnout hloupý „čecháčkovský
šovinismus“ i „romácký rasismus“. Je potřeba uvědomit si, že tady musíme spolu
žít a že nemůžeme někoho vyhodit za dveře a myslet, že je to tím vyřešené.
2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti
lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně
zde žijících Romů?
Nejsem člověk, který rozlišuje lidi na chudé a chudé Romy. Jsou pro mne
chudí. Při cestách po světě jsem viděl tolik bídy a utrpení, že jsem se naučil
rozlišovat podle člověka, nikoli podle národnosti, víry či barvy pleti.
Rozlišuji na chudobu, bohatství a bídu. Chudoba pro mne znamená, že pokryji
své skromné potřeby, ale nemám ani korunu navíc. Bohatství je dar, šikovnost,
ale zároveň odpovědnost a mělo by umět být solidární a velkorysé a bída je ta,
která potřebuje pomoc jiných, solidaritu a pochopení. Nepleťme si ale solidaritu
s hloupostí.
3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
Umím si představit sociální, dočasné bydlení stavěné samotnými sociálně
slabými (placeně) a spravované občanskými sdruženími, částečně financované
kraji, městy či mecenáši a vedené lidmi z terénu, např. romskými autoritami,
případně terénními sociálními pracovníky přímo z komunity.
4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
Jsem pro podmiňování jakýchkoli sociálních dávek bezproblémovou docházkou
dětí do ZŠ, odborných učilišť, středních a vysokých škol. Jedním z motivačních
prvků by mohl být např. příspěvek na bydlení pro sociálně slabé, spojovaný s
řádným navštěvováním školy.
5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s
lidmi z menšin, především romské?
a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat. Prostřednicvím
nástrojů v bodě 1.
b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy.
Všichni se musíme snažit o klidné soužití. Zvýšenou sociální a osvětovou činnost
potřebujeme všichni, nejen chudí! Vzhledem k tomu, že jsem příznivcem občanské
společnosti, podpořil bych občanská sdružení a neziskové organizace, zabývající
se touto problematikou.
Máme zákony, předpisy a nařízení, které se musíme naučit všichni respektovat,
protože jsme se na jejich znění domluvili. Rovnost před všemi zákony nám
zaručuje naše ústava!
