Radní Josef Babka: Práci pro každého, kdo pracovat chce a může, považuji za základní lidské právo
Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů
jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na
jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto
směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce
na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice
bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených
lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití
lidí z většiny s lidmi z menšin.
Na řadě je Moravskoslezský kraj. Dotazy jsme zaslali těmto politikům:
Josef Babka (KSČM)
Liana Janáčková (Nezávislí)
Pavol Lukša (TOP09)
Miroslav Novák (ČSSD)
Vít Slováček (KDU-ČSL)
David Sventek (ODS)
Z oslovených na naše dotazy odpověděli do uzávěrky tři kandidáti:
Miroslav Novák,
David Sventek a Josef Babka.
Zde je reakce člena Rady zastupitelstva Moravskoslezského kraje Josefa Babky
(otázky jsou tučně):
1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako
jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často
neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože
je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních
romských představitelů?
Pokud ano – jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?
a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?
Řada romských aktivistů a podnikatelů ví, že jsem k diskusi s nimi připraven. S
romskou komunitou a jejich představiteli komunikuji více jak 25 let.
b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?
Pokud by to byla nejen výrazná individuální osobnost, ale i člověk, který je
schopen reprezentovat širší okruh a komunitu Romů, včetně komunikace s ní , tak
ano.
c) Zapojil byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a
jejich zavádění do praxe?
Již dnes, pokud by byl relevantní zájem, je možné, aby v souladu se zákonem o
krajích pracovali ve výboru pro národnostní menšiny, který je základní
platformou pro řešení i tohoto problému a směrování jednotlivých návrhů pro
volené samosprávné orgány kraje.
Pokud ne – jak by vypadal váš přístup k integraci?
a) Postupoval byste spíše cestou represivních návrhů typu podmínění vyplácení
sociálních dávek za splnění určitých podmínek či zákaz pobytu na území obce
kvůli opakovanému přestupku? Jaká konkrétně opatření byste prosazoval?
Represe je poslední způsob uplatnění a realizace integrace. Doporučoval bych
cesty a směry, které naznačuje „Integrovaný program sociální inkluze“, který
přijalo statutární město Ostrava a se kterým se vaši čtenáři mohou seznámit na
www.ostrava.cz.
2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti lidí
žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně zde
žijících Romů?
a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?
b) Snižováním podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, která by měla tyto
lidi přimět, aby si začali hledat práci?
c) Jinak? Jak konkrétně?
Práci pro každého, který pracovat chce a může, považuji za základní lidské právo
občanů. K práci přináleží i spravedlivá odměna za její vykonání. Sociálně
vyloučené lokality budou minulostí, když dosáhneme vyšší vzdělanosti jejich
obyvatel, možností jejich zaměstnání a důstojného bydlení. V současném stavu
jsem i pro „pozitivní diskriminaci“ ve vztahu k přidělování veřejných zakázek,
kde se podnikatelé , kteří zaměstnávají Romy, zejména při stavebních pracích
budou zvýhodňovat. To však předpokládá změnu zákona o zadávání veřejných
zakázek. Za naprosto nepřijatelnou považuji diskriminaci osob z důvodů rasových,
etnických, politických , náboženských či pohlaví při přijímání do zaměstnání.
3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?
b) Snižováním příspěvku na bydlení, aby si tito lidé začali hledat bydlení sami?
c) Jinak? Jak konkrétně?
Každá demokratická a vyspělá společnost by se měla umět postarat o slabé,
nemocné a hendikepované spoluobčany. Bez ohledu k jakému etniku se hlásí.
Zavedení bydlení „pod mostem“ není výdobytkem socialistického systému, ale
kapitalismu .A co je nejhorší, že tuto praxi řada lidí považuje již za normální.
4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Pokud ano – jak konkrétně byste k tomu chtěli přispět?
To je jedním ze základních problémů. Považuji za nezbytné, aby byla stanovena
ještě precizněji odpovědnost rodičů za „chození dětí do školských zařízení“ a to
i pod hrozbou a uplatněním citelné sankce ze strany státní správy.Na druhé
straně nesmějí být uplatňovány bariéry přístupnosti vzdělání z důvodů sociálních
či etnických.
5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s
lidmi z menšin, především romské?
a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak
konkrétně byste toho chtěl dosáhnout?
b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy?
Jak konkrétně by měla vypadat v praxi?
c) Přinucením těchto lidí k dodržování pravidel „silou“? Jak konkrétně?
d) Kombinací, nebo jinak? Jak konkrétně?
Zde se odkazuji na formy a metody uplatnění sociální inkluze , jak je popsány a
jak věřím budou uplatněny ve městě Ostrava podle již výše označeného „Programu
…“ – a který plně podporuji.
