romea - logo
5. března 2021 (pátek)
svátek má Kazimír

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

VIDEO: Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková kritizovala připomínky Stanislava Křečka k romské strategii. Ten ji za to odvolal ze tří vládních rad

20.1.2021 12:05

Zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková se ohradila proti připomínkám ombudsmana Stanislava Křečka ke Strategii romské integrace na roky 2021–2030. Šimůnková podle svého vyjádření už nemůže mlčet a zásadně s připomínkami nesouhlasí a to také Křečkovi v interní mailové komunikaci oznámila. Stanislav Křeček ji za to odvolal ze tří vládních rad, kromě jiného i z Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, kde Šimůnková zastupovala Kancelář veřejného ochránce práv. Monika Šimůnková to uvedla v rozhovoru pro romskou internetovou televizi ROMEA TV.

VIDEO

"Doufala jsem, že budu minimálně v rámci kanceláře přizvána k tomu, jaké oficiální připomínky budou za naši kancelář ke strategii romské integrace dány, protože jsem jako zástupkyně veřejného ochránce práv spolu s dalšími kolegy pracovali na strategii už od jara. Dostávali jsme jednotlivá znění, průběžně jsme je konzultovali a pro mě bylo velkým překvapením, když jsem v pondělí minulý týden zjistila, jaké je definitivní znění připomínek Kanceláře veřejného ochránce práv," uvedla v rozhovoru pro ROMEA TV Monika Šimůnková.

Monika Šimůnková: "Musím jasně říci, že s připomínkami Stanislava Křečka zásadně nesouhlasím. Myslím si, že je tam uvedeno několik nepravdivých informací."

"Musím jasně říci, že s připomínkami zásadně nesouhlasím. Myslím si, že je tam uvedeno několik nepravdivých informací. Připomínka říká, že strategie je sestavena bez znalosti věci, nerealizovatelná, a uvádí se zde mnoho věcí, které jsou pro mě naprosto neobhajitelné," dodala Šimůnková.

"Minulý týden ve středu jsem vyslovila mailem interně svoje stanovisko k tomu, že s těmi připomínkami zásadně nesouhlasím, nemůžu je obhajovat a nejsou to připomínky dle mého názoru Kanceláře veřejného ochránce práv tak, jak se tato instituce během těch dvaceti let podílela na řešení romských věcí," řekla Monika Šimůnková s tím, že Stanislav Křeček jí odepsal za dva dny.

"Překvapilo ho mé stanovisko a na základě toho, že máme tedy rozdílné názory, tak s okamžitou platností ruší mé pověření, abych zastupovala Kancelář veřejného ochránce práv jak na Radě vlády pro záležitosti romské menšiny, tak na na dvou dalších radách. To je Rada vlády pro lidská práva a Rada vlády pro rovnost žen a mužů," uvedla pro ROMEA TV zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.

"Dá se říci, že jsem byla asi potrestána za to, že jsem si dovolila vyjádřit nesouhlas s tím, k čemu jsem skutečně mlčet nemohla jako člověk, který reprezentuje instituci veřejného ochránce práv. Jako člověk, který byl zvolen, stejně jako pan ombudsman, Parlamentem České republiky, tak skutečně k tomu nemůžu mlčet," dodala Monika Šimůnková.

Zpravodajský server Romea.cz se snažil sehnat i stanovisko Stanislava Křečka. Ten odmítl na dotazy telefonicky odpovědět, pouze uvedl, že Moniku Šimůnkovou z rad neodvolal. Slíbil však, že na další otázky odpoví písemně. Zatím však ze tří otázek odpověděl pouze na jednu.

"Členem zmíněných rad je z jejich statutu veřejný ochránce práv. Zástupkyně ombudsmana ho v posledních dnech písemně informovala, že se jejich názory liší, a proto nemůže vystupovat jako jeho zástupce. Nadto jde o oblasti působnosti, kterými není pověřena," uvedl pro Romea.cz Stanislav Křeček.

Šimůnková však z jeho interpretací nesouhlasí a znova zopakovala, že měla pověření zastupovat ombudsmana ve všech těchto radách ze 16. dubna 2020. "Pověřil mne, abych se jako člen nebo jako stálý zástupce účastnila jednání těch rad a platnost tohoto pověření trvá do odvolání. Minulý týden v pátek mi bylo e-mailem oznámeno, že tato pověření odvolává," řekla ČTK Šimůnková.

Křeček pro Romea.cz dále uvedl, že se Monika Šimůnková nemá stavět do role oběti. "Byl bych opravdu rád, kdyby si moje zástupkyně přestala neustále stěžovat médiím a stavět se do role oběti, které všichni ubližují, a raději se o to intenzivněji věnovala svěřené agendě," konstatoval pro Romea.cz ombudsman s tím, že členem rad zůstává v souladu se statutem rad sám, případně pověří odborníky, kteří se v Kanceláři veřejného ochránce práv danými agendami zabývají.

Na otázky, zda navrhoval během vytváření strategie nějaká řešení nebo zda si uvědomuje, že kritizuje i práci své vlastní kanceláře zatím neodpověděl.

Členem vládní rady vlády pro lidská práva a rady pro rovnost žen a mužů je podle jejich statutů výslovně veřejný ochránce či ochránkyně práv. Křeček je uvedený v seznamu členů rady pro lidská práva na webu vlády. Mezi členy vládní rady pro rovnost žen a mužů a v "romské" radě je naopak vedená jeho zástupkyně Šimůnková. Do rady vlády pro záležitosti romské menšiny vysílá kancelář veřejného ochránce jednoho svého zástupce. Jmenuje ho a také ho případně odvolává na ombudsmanův návrh předseda rady, kterým je teď premiér Andrej Babiš (ANO).

Monika Šimůnková: "Dá se říci, že jsem byla asi potrestána za to, že jsem si dovolila vyjádřit nesouhlas s tím, k čemu jsem skutečně mlčet nemohla jako člověk, který reprezentuje instituci veřejného ochránce práv."

Stanislava Křečka za vyjádření ke Strategii romské integrace na roky 2021–2030 již kritizovali zástupci neziskových organizací, Agentura pro sociální začleňování i členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Ti uvedli, že Křeček nezná své kompetence, k romské strategii se vyjadřuje nepravdivě a soustavně cíleně podkopává důstojnost Romů.

Odvolání Moniky Šimůnkové z poradních orgánů vlády je o to zvláštnější, že právě Stanislav Křeček na kritiku členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny reagoval prohlášením, že všichni sledujeme stejný cíl, a to začlenění romské komunity do společnosti, a přijde mu divné, že je takto osobně kritizován.

"Všichni sledujeme stejný cíl - začlenění romské komunity do společnosti. Jestliže jsem vyslovil vážné pochybnosti o tom, zda není čas zamyslet se nad efektivnější strategií, když tento koncept doposud žádné pozitivní výsledky nepřinesl, reakcí je kritika mé osoby," uvedl v reakci na kritiku Křeček v době, kdy již Šimůnkovou odvolal z vládních rad.

"Pokud už několikátá taková strategie přiznává, že se zvyšuje počet vyloučených lokalit, že naopak nestoupá počet dětí zapojených do předškolního vzdělávání, nelepší se ani počet romských žáků, kteří školu dokončí, že roste počet mladých Romů, kteří nejsou zaměstnaní, ani se na zaměstnání nepřipravují a tak dál, že se tedy přes dosud přijímané koncepce, na kterou aktuální návrh navazuje, pozitivní výsledek nedostavil, je čas zamyslet se, jestli k problému nepřistoupit jinak. A znovu musím zopakovat, že bez odhodlání samotných Romů a jejich aktivní snahy se nikam nedostaneme," kritizoval pro ČTK veřejný ochránce práv Stanislav Křeček strategii, na které se jeho vlastní kancelář dle vyjádření jeho zástupkyně sama podílela.

Jak vznikala Strategie romské integrace na roky 2021–2030

Oddělení kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny Úřadu vlády ČR připravilo první návrh strategie. Ten na konci dubna 2020 otevřelo k veřejným konzultacím. Konzultace měly probíhat formou online dotazníku. Tento postup kritizovali někteří členové "romské" rady a také neziskové organizace. Podle nich byli Romové nedostatečně zapojeni do přípravy samotného textu strategie a ten jim byl předložen v momentě, kdy byl již hotový.

Neziskové organizace v čele s organizací RomanoNet, která sdružuje několik významných romských a proromských organizací, vyzvaly k přepracování strategie, na které se měly zájem podílet.

První společné jednání pracovních skupin pak proběhlo 24. června 2020 v prostorách Impact Hubu, kde došlo k revizi a návrhům nových cílů a opatření.

Pak probíhala až do konce listopadu celá série společných videokonferencí, kde se formuloval konkrétní obsah logických rámců a konkrétní úkoly pro jednotlivé resorty. Vznikala také finální podoba textové části. Celý materiál byl předložen k podpisu premiéru Andreji Babišovi 10. prosince 2020 a 17. prosince šel materiál do meziresortního připomínkového řízení. Připomínky budou vypořádány během ledna 2021, pak by měla strategii schválit vláda.

Přečteno: 1320x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Ombudsman, Stanislav Křeček, Strategie, Monika Šimůnková



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo