romea - logo
14. prosince 2019 (sobota)
svátek má Lýdie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Markus Pape: Německo vzpomíná na loňské násilné střety odpůrců uprchlíků s policií v Heidenau

18.8.2016 15:11
Zpočátku poklidný protest proti ubytování žadatelů o azyl v nově otevřeném uprchlickém centru v městě Heidenau přerostl v noci na 22. 8. 2015 v násilný střet extremistů s policisty (FOTO: YouTube.com, Euronews)
Zpočátku poklidný protest proti ubytování žadatelů o azyl v nově otevřeném uprchlickém centru v městě Heidenau přerostl v noci na 22. 8. 2015 v násilný střet extremistů s policisty (FOTO: YouTube.com, Euronews)

V loňském srpnu Německem otřásly násilnosti, které se odehrály v Heidenau. V nocích 21.–23. srpna 2015 se v saském městečku čekalo na příjezd stovek uprchlíků, pro které bylo narychlo připraveno ubytovací zařízení. Zpočátku klidná demonstrace více než 1000 odpůrců migrace se dala na pochod. Před domem místního starosty již neonacisti a Heidenauští i s dětmi vykřikovali „zrádce národa“ a k večeru začali blokovat silnice. Jakmile policisté uzavřeli silnici před ubytovnou a pokusili se rozpustit neohlášené shromáždění rozzuřených místních občanů slzným plynem, demonstranti z řad neonacistů po nich začali házet kameny a pyrotechniku, což vedlo k v Německu dlouho neviděné pouliční bitvě neonacistů s policií. Jak se Německo s touto saskou "bitvou o Janov" vyrovnalo?

Nasazeno tehdy bylo pouze 140 policistů, což mluvčí policie následně označil za „dostačující“. Výsledek policejního zásahu svědčil o drtivé porážce ochránců veřejného pořádku: 31 příslušníků policie bylo zraněno, někteří z nich těžce. Navíc vznikla značná škoda na majetku města a na policejních vozech. V dalších dnech město postupně navštívili Sigmar Gabriel, vicekancléř a předseda německé Sociálně-demokratické strany (SPD, který demonstranty nazval slovy „pravicová pakáž“, ministr spravedlnosti Heiko Maas i německá kancléřka Angela Merkelová, všichni s cílem situaci uklidnit a veřejně odsoudit násilné útoky. O události server Romea.cz informovala podrobně zde a zde a zde.

VIDEO

Postup české a saské policie ve srovnání

Střety občanů s policií připomínaly „bitvu o Janov“ v severočeském Litvínově z podzimu roku 2008, kdy v republice vyvrcholila protiromská nálada a tehdy ještě legální Dělnická strana svolala k boji proti „nepřizpůsobivým“. Napětí a strach, celé měsíce živené populistickými politiky, se vylilo do ulic. Po rasistické manifestaci na hlavním náměstí v Litvínově se tisícihlavý dav vydal na neohlášený pochod směrem k místnímu panelákovému sídlišti Janov. Stovky příslušníků policie mu celé hodiny bránily dostat se k obydlím Romů a případně je lynčovat. Byly to největší střety občanů s policií v České republice od pražské konference Mezinárodního měnového fondu v září roku 2000.

Podobně jako loni v saském Heidenau i tehdy policie nebyla dostatečně připravena na profesionální organizovanost a brutalitu demonstrantů. Přestože nakonec utrpěla těžké ztráty na zdraví (18 zraněných příslušníků) a majetku (jedno auto Městské policie vyhořelo a další byla poškozena, ploty rodinných domů poničeny), nikdo nebyl na místě zadržen. Až po zdlouhavých peripetiích a protestech lidsko-právních organizací bylo obviněno 13 osob, jen dva z nich však postaveni před soud. Jeden byl nakonec odsouzen k trestu 300 hodin obecně prospěšných prácí, druhý zproštěn viny kvůli nedostatku důkazů.

Násilných střetů v Litvínově se mimochodem zúčastnili i čtyři neonacisté z českého Slezska. Jak se později ukázalo u soudu, ti se pak po nočním návratu do baru v Opavě rozhodli provést „větší akci“ – povzbuzeni podporou janovského obyvatelstva a neschopností kriminální policie stíhat a soudů potrestat násilí neonacistů. Svůj záměr uskutečnili 18. dubna 2009 žhářským útokem ve slezském Vítkově, jehož následky pro tehdy dvouleté dítě by pro českou společnost snad měly být stále dostatečně výstražné.

Kdo není předem dostatečně připraven, těžko pak trestně stíhá

Proto se nyní – rok po událostech v saském Heidenau – podívejme, jak se saská policie a soudy vypořádaly s podobným jevem. Jelikož kvůli nedostatku nasazených policejních sil sama nestačila dokumentovat noční násilné střety, kriminalisté se museli celé týdny věnovat mravenčí práci sběru a vyhodnocování kamerových záznamů městských kamer i videí účastníků demonstrace.

Začátkem loňského roku saská policie hlásila, že počet podezřelých z trestných činů činí 48 osob. Wolfgang Klein, mluvčí generální prokuratury v Drážďanech, nedávno upřesnil, že jeho úřad zahájil 41 trestních řízení, z toho 22 vedlo k obžalobě, ale jen deset z nich i k rozsudku. Ostatní byla zastavena z důvodu nedostatku důkazů anebo malé závažnosti prokázaného činu. Klein neuvádí, zda soud obžalované odsoudil, anebo zprostil viny.

Podle německého mediálního serveru MDR Sachsen bylo zatím nejvyšším uděleným trestem odnětí svobody na rok a osm měsíců, údajně za těžké porušení veřejného míru. Takto se v němčině nazývá účast na výtržnictví davu, během kterého dojde k většímu poškození majetku anebo ublížení na zdraví. Jeden obžalovaný dostal podmíněný trest odnětí svobody, další vyšli ze soudní síně s peněžitými tresty. Zastaveno bylo například řízení proti místní ženě, která v době návštěvy německé kancléřky u ohrožených uprchlíků ji před televizními kamerami častovala sprostými nadávkami. Důvod je prostý: Angela Merkelová na ni nepodala trestní oznámení.

Klein upozornil na to, že z důsledků zvýšeného počtu násilných skupinových útoků ze strany neonacistů byl teprve po násilnostech v Heidenau zřízen specializovaný policejní „Útvar na boj s ideologicky motivovanou kriminalitou“. Ten podle něho nyní pomůže rozkrýt případné vazby podezřelých na extremistické skupiny anebo umožnit propojení trestní řízení konkrétních podezřelých, kteří spáchali trestné činy opakovaně na různých místech.

Problém nebyl „importován“

V loňském létě saská vláda, ale i starosta města Heidenau shodně tvrdili, že za zvýšený počet výtržností neonacistů mohou „profesionální demonstranti“ ze zbytku Německu, kteří jezdí po republice jen za účelem vyvolat střety. K výročí „Heidenau“ frakce Zelených v saském Zemském sněmu proto podala interpelaci např. s dotazem, do jaké míry se na rasistických nepokojích podíleli obyvatelé Saska.

Z odpovědi sněmu vyplývá, že více než 90 procent těch, kteří byli loni saskou policií podezíráni ze spáchání trestních činů v souvislosti s neonacismem, pocházelo ze Saska. Třeba zde podotknout, že v právním státě „být podezřelý“ neříká nic o případné vině či nevině dotyčného. Významné v tomto kontextu je pouze, že saská policie sama podezírala hlavně Sasy ze spáchání trestních činů během nepokojů proti uprchlíkům.

Valentin Lippmann, poslanec a vnitropolitický mluvčí Zelených v saském sněmu, k tomu řekl: „Kdo tvrdí, že Sasové jsou imunní vůči neonacismu, hluboce se mýlí.“ Z výsledků interpelace vyplývá, že z obcí, které získaly kvůli masovým útokům na ubytovny smutnou popularitu, pochází relativně vysoký počet podezřelých, tak např. z Heidenau a okolí 31 osob, což je ve srovnání s dalšími městy poměrně vysoký počet. „Potenciální pachatelé se zřejmě cítili povzbuzeni silnými rasistickými náladami v těchto městech a práh zábran k takovýmto činům byl značně snížen.“

Kdo k uklidnění situace přispěl

Tvrdit, že je saská kriminální policie na rozdíl od české schopna a ochotna podobné trestné činy stíhat, je ovšem jen pravda na půl. Ani v Sasku ani v Čechách zatím nebyl nikdo trestně stíhán za organizování zmíněných násilných střetů, ač je jasné, že někdo musel celou akci připravit profesionálně a konspiračně tak, aby policie nebyla schopna jí už v zárodku zabránit. I proto různé antifašistické organizace v Sasku nyní svolávají na první výročí loňských událostí k demonstraci v Heidenau s názvem „Nezapomínáme. Zlomme mlčení na saském venkově.“ Žádají od policie kompletní objasňování všech útoků na uprchlíky.

To se vůbec nelíbí starostovi města. Jürgen Opitz z Křestanské demokratické strany (CDU) se dnes už nechce vyjadřovat k loňským událostem z obav, že by medializace výročí mohla znovu rozpoutat střety. Sám se tehdy snažil občany svého města spojit a povzbudit je k toleranci. „Jsem starostou všech občanů v Heidenau,“ vždy znovu zdůrazňoval. „Mým úkolem je tady být pro všechny, jak pro ty, kteří to mají těžké, tak i pro ty, kteří mají problém si vytvořit názor.“ Proti rasistům se od začátku jasně vymezil. „Kdo žádá, aby byl zastaven proud uprchlíků, chce ostnatý drát, a kdo o něj žádá, chce i příkaz střelby.“

Policie mu potom musela několik týdnů poskytnout profesionální ochranku. Nakonec uspěl se svou koncepcí, a byl dokonce vyznamenán koalicí několika lidsko-právních nadací nedotovanou „Saskou cenou pro demokracii“ v oblasti samosprávy. Zmíněná ubytovna v jeho městě mezitím byla zrušena, její obyvatelé přestěhováni do bytů. Město zase ovládl klid. Starostou městečka zůstává i nadále člověk, který v něm koncem roku 1989 spoluzakládal „Nové fórum“, východoněmecký ekvivalent k českému Občanskému fóru.

Opitz by to ovšem sotva dokázal sám. Podle Stefana Lockeho ze serveru německých novin FAZ tehdy média málokdy referovala o tom, že se během krátké doby zapojily stovky místních dobrovolníků do aktivní podpory uprchlíků, sbírali pro ně hračky, oblečení i finanční prostředky, poskytovali výuku v němčině, věnovali se dětem. „Dobrovolníci v městě vydrželi osm měsíců, rváči jen dva dny,“ píše Locke.  

Následky fenoménu jménem Heidenau.

Dlouhodobě fenomén jménem Heidenau přispěl ke změně německé politiky v přístupu k uprchlíkům. Německá vláda jím začátkem loňského září otevřela své hranice bez ohledu na to, co na to řeknou vlády dalších členských státu Evropské unie. Následně se statisíce občanů dobrovolně zapojily do integrace nových obyvatel země. Zároveň vláda tlačí na vlastníky sociálních sítí, aby na nich sami zamezili rasistickým příspěvkům.

Zatímco demonstrace proti uprchlíkům ubývají, přibývají násilné útoky na uprchlíky a antifašisty, které kriminální policie nyní ovšem často rázně stihá. Ubytovny slouží dnes už jen ke krátkodobému ubytování uprchlíků. Mnohem rychleji bývají přestěhováni do sociálních bytů, aby se zamezilo ghettoizaci a aby se zmenšil počet potenciálních terčů pro případné útoky neonacistů.

Stanislaw Tillich, ministerský předseda spolkové země Saska, letos poprvé přiznal, že jeho země má vážný „problém s pravicovým extremismem. A je větší, než jsem tušil.“ Mnoho německých voličů se v poslední době přiklání k populistické antisemitské a rasistické straně Alternativa pro Německo, i proto, že politici typu Tillicha jejich postoje celý rok papouškovali.

Přečteno: 795x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Demonstrace, Migrace, Ubytování, ubytovna, Uprchlíci, Angela Merkel, Německo, Neonacismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vánoce na turistické základně Myšinec v Budišovicích u Hrabyně prožily děti z dětských domovů z Čeladné, Příbora, Liptálu, Býchor a Uherského Ostrohu. (FOTO: Vladislav Sobol)

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici

25.11.2019 11:33
V České republice vyrůstá v dětských domovech a dalších typech zařízení pobytové péče přes 8 000 dětí, z toho několik stovek ročně odchází do dospělosti.
 celý článek

Dalibor Karvay

Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem

22.11.2019 11:15
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval 34-letého slovenského houslistu Dalibora Karvaye svým prvním koncertním mistrem. Informoval o tom hudebníh časopis The Strad.
 celý článek

Druhý ročník ocenění od romských organizací a nezávislých osobností Lúč z tmy (Foto: Facebook Lúč z tmy)

videoZÁZNAM: Slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy

22.11.2019 0:01
Přímý přenos slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy, které každoročně udělují romské organizace a nezávislé osobnosti těm, kteří se dlouhodobě zasazují o zlepšení postavení Romů v různých oblastech života nebo se významným způsobem podílejí na budování mostů mezi Romy a většinovou společností. Záštitu nad 2. ročníkem ocenění Lúč z tmy převzala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přenos z bratislavského Caffe Berinka odvysílá ROMEA TV od 19 hodin.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo