Zastupitel Otakar Ruml: Pro Romy, kteří chtějí pracovat, bych navrhoval vytvářet krátkodobou pracovní pobídku pro zaměstnavatele
Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů
jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na
jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto
směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce
na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice
bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených
lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití
lidí z většiny s lidmi z menšin.
V Královehradeckém kraji jsme dotazy zaslali těmto politikům:
Pavel Bělobrádek – Koalice pro Královéhradecký kraj
Rudolf Cogan – TOP 09 a Starostové
Vladimír Dryml – SPOZ
Lubomír Franc -ČSSD
Miloslav Plass – ODS
Otakar Ruml – KSČM
Z oslovených odpověděli do uzávěrky na naše dotazy čtyři kandidáti, Pavel
Bělobrádek,
Lubomír Franc, Otakar Ruml a Miloslav Plass.
Zde jsou reakce zastupitele Královéhradeckého kraje Otakara Rumla z KSČM (otázky
jsou tučně):
1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako
jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často
neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože
je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních
romských představitelů?
Pokud ano – jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?
a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?
Ano.
b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?
Osobně znám pana Rudolfa Poláka z Jaroměře, který je Rom a je současným krajským
zastupitelem. Jako podnikatel zaměstnává převážně Romy a je pro ně alespoň v
Jaroměři velkou autoritou. Takovéto lidi je nutné využívat. Mrzí mne, že jej
ČSSD již nemá na kandidátce.
c) Zapojil byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a
jejich zavádění do praxe?
Při zastupitelstvu každého města, případně větší obce by měla být samozřejmostí
komise pro národnostní menšiny s významným zastoupením Romů, případně jiných
národnostních menšin dle místních podmínek.
2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti
lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně
zde žijících Romů?
a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?
Mají-li být Romové začleňování do normální společnosti, nelze pro ně vytvářet
specielní pracovní místa. Sám mám bohužel jako bývalý ředitel firmy špatné
zkušenosti se zaměstnáváním Romů pro jejich pracovní nespolehlivost (pozdní
příchody do práce, špatný pracovní výkon, časté absence aj.).
Pro Romy, kteří opravdu chtějí pracovat bych navrhoval vytvářet pracovní
pobídku pro zaměstnavatele po dobu například prvních tří měsíců zaměstnání. V
žádném případě není možné vytvářet z Romů privilegovanou skupinu občanů, ve svém
důsledku by je to poškozovalo.
3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?
b) Snižováním příspěvku na bydlení, aby si tito lidé začali hledat bydlení sami?
c) Jinak? Jak konkrétně?
Především oni sami musí přispět pro svoje bydlení. Na opravy jejich bydlení
bych poskytl potřebný projekt, materiál a velmi přísný stavební dozor. To vše za
minimální ceny s odkladem bezúročného splácení. Je známé, že každý si nejvíce
váží toho, o co se sám zasloužil.
4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Pokud ano – jak konkrétně byste k tomu chtěli přispět?
Výplaty sociálních dávek, především přídavky na děti, bych podmínil
pravidelnou docházkou dětí do školy a spoluúčastí rodičů na jejich vzdělávání,
například účastí rodičů s učiteli, jejichž četnost by určovala škola.
5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s
lidmi z menšin, především romské?
a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak
konkrétně byste toho chtěl dosáhnout?
Bude-li fungovat vše výše uvedené, je to základní předpoklad začleňování
národnostních menšin de společnosti. Klidné soužití nelze nikomu nařídit, to
musí chtít obě strany. Obě strany také pochopitelně musí mít jistou míru
tolerance vyplívající z národnostní mentality.
